Ztracený svět

,,KTO MÔŽE POVEDAŤ, ČO MOŽNO ŽIJE V TEJ DŽUNGLI - TAK OBROVSKEJ AKO CELÁ EURÓPA." __ Stratený svet je míľnikom svojej doby a filmom, ktorý nestratil nič zo svojho čara ani po 85 rokoch a stál na prvopočiatku dobrodružných monster filmov. Stop-motion je v tomto filme úžasná a je až neuveriteľné ako prepracovaná bola táto triková technológia už na svojom začiatku. Navyše film je absolútne kúzelný, nie je vôbec tak naivný ako dnes už iné diela tej doby, dokonca sa nijako nevytratilo ani tempo a napätie a objaví sa aj pár rýdzo detinských vtípkov (katapult). Som teda plne spokojný. (57. hodnotenie, 12. komentár k filmu) (16.02.2010)

(Viděl jsem hodinovou verzi.) Příběh, jak to často u podobných filmů bývá, nestojí za nic, ale ty triky! Dinosauři jsou zde tak roztomilí, že prostě musím dát nadprůměr. Možná je trochu povrchní hodnotit film podle toho, jaký má vizuál, ale takovým věcem jako je souboj tyranosaura s brontosaurem lze jen těžko odolat! Je to stejný případ jako u King Konga z 33´. Během let nastala v kinematografii paradoxní situace - zatímco na moderní filmy o obřích příšerách mě příliš nebaví se koukat (a soudě podle zdejšího hodnocení je nás asi víc takových), na ty staré ano, přestože jsou mnohem nedokonalejší. (05.09.2012)

Pôvabná, doslovná (až na tú nešťastnú ženu, ktorú by ste v knižke hľadali zbytočne), nemá a čierno-biela adaptácia Doyleovho ("Pes baskervillský") útleho chlapčenského románu stojí na atmosfére veľkého dobrodružstva, výkone cholerického mastodonta Wallacea Beerya (profesor Challenger) a silných trikoch. (09.01.2007)

Kdyby Harry O. Hoyt koncipoval snímek jako pětiminutový přírodopisný dokument o jihoamerické fauně, tak bych možná i udělil jednu dvě hvězdy. Záběry kočkovitých šelem či hadů by se zřejmě nepodařilo prodat rovnou do National Geographic, ale jako nadšený zoolog bych jimi určitě nepohrdl. Režisér se však rozhodl vytvořit dlouhometrážní míchanici bez hlavy a paty, po které zůstane na tváři diváka značně křečovitý úsměv. Scéna s postavou, která čirou náhodou uklouzne na banánové slupce, má velmi daleko i do nepovedené grotesky a dosud marně patrám po jejím smyslu. Lost World se totiž kromě tohoto ústřelu snaží tvářit velmi vážně, k čemuž mají zřejmě pomoci i afektované herecké výkony. Když se však na scéně objevili dinosauři, vyprskl jsem smíchy. K jejich oživení byla použita naprosto triviální stop-motion animace, za níž by se bezpochyby musel stydět i žák prvního ročníku pomocné filmové školy. Chování dinosaurů navíc nedává nejmenší smysl a těžkopádný stegosaurus zde jeví známky větší hbitosti jak obávaný tyrannosaurus. Arthur Conan Doyle se musí v hrobě obracet. Kdo chce uvěřitelné dinosaury, ať se místo této nezáživné blbiny raději podívá na Spielbergův Jurassic Park. Odpad. (14.03.2017)

Klasické dílo, jehož tvůrcům vděčí filmový svět za mnohé. Ve srovnání s (o osm let mladším) King Kongem je Ztracený svět sice úsměvnější, ale nebýt ho, možná jsme se příběhu o té velké opici ani nedočkali. Budoucí Kongovi animátoři si tady navíc jaksepatří osahali stop-motion animaci (souboje ještěrů vypadají stále velice dobře) a když to vezmu kolem a kolem a dovolím si jedno ne tak úplně férové srovnání, oživili tady mnohem více dinosaurů než Steven Spielberg a jeho parta v Jurském parku. A ten závěr s brontosaurem ve městě? Nevídané. V roce 1925 musel být svět v šoku. (04.03.2012)