Ztracený svět

Kdyby Harry O. Hoyt koncipoval snímek jako pětiminutový přírodopisný dokument o jihoamerické fauně, tak bych možná i udělil jednu dvě hvězdy. Záběry kočkovitých šelem či hadů by se zřejmě nepodařilo prodat rovnou do National Geographic, ale jako nadšený zoolog bych jimi určitě nepohrdl. Režisér se však rozhodl vytvořit dlouhometrážní míchanici bez hlavy a paty, po které zůstane na tváři diváka značně křečovitý úsměv. Scéna s postavou, která čirou náhodou uklouzne na banánové slupce, má velmi daleko i do nepovedené grotesky a dosud marně patrám po jejím smyslu. Lost World se totiž kromě tohoto ústřelu snaží tvářit velmi vážně, k čemuž mají zřejmě pomoci i afektované herecké výkony. Když se však na scéně objevili dinosauři, vyprskl jsem smíchy. K jejich oživení byla použita naprosto triviální stop-motion animace, za níž by se bezpochyby musel stydět i žák prvního ročníku pomocné filmové školy. Chování dinosaurů navíc nedává nejmenší smysl a těžkopádný stegosaurus zde jeví známky větší hbitosti jak obávaný tyrannosaurus. Arthur Conan Doyle se musí v hrobě obracet. Kdo chce uvěřitelné dinosaury, ať se místo této nezáživné blbiny raději podívá na Spielbergův Jurassic Park. Odpad. (14.03.2017)

Triky aj výprava zrejme boli na svoju dobu ohromujúce a publikum sa možno cítilo v kine ako v siedmom nebi. Lenže hodnotiť film iba takouto observačnou optikou proste nedokážem, pretože sú nemé filmy, ktoré ma emocionálne oveľa viac rozobrali a niekedy boli aj staršie než The Lost World. Vtipná je určite pridaná milostná zápletka, respektíve milostný trojuholník, ktorý stojí na premise, že snúbenica potrebuje od svojho budúceho muža dôkaz jeho hrdinstva, pričom je perfektne vypointovaná. (31.10.2019)

Když si člověk odmyslí okouzlení z toho nádherně brakového námětu a roztomilých loutek dinosaurů (a opičky Jocko!), zůstane vlastně jen pitomoučký příběh (zvláště finální část s brontosaurem v Londýně je tak hloupá, až je legrační), který je navíc vyprávěn strašně rozvlekle (viděl jsem 104minutovou zrekonstruovanou verzi), takže jsem se místy docela nudil, ale stejně mám pro tyhle stařičké filmy svým způsobem slabost a má to něco do sebe i dnes, byť spíš jako zajímavá zpráva o své době než vyloženě jako filmový zážitek. Kupříkladu finální rozuzlení ohledně Eda a jeho snoubenky Gladys je tak hloupé, až to bolí, a takových věcí by se tam našlo víc (běloch natřený na černo apod.). (03.09.2022)

Vo svoje dobe ohromujúci a strhujúci vizuálny zážitok, ktorý sa prekonal až o pár rokov neskôr s KING KONGOM. Odporúčam ho aj dnešnej generácii, ktorá vyrastá na spektakulárnych CGI trikoch, aby vedeli, pri čom naším babičkám a dedkom padali sánky. Ak máte čo i len trochu radi film, všeobecne, tak si pozrite toto už legendárne dielo, ktoré doteraz neprekonala ešte žiadna iná verzia tohto populárneho námetu od Arthura Conana Doyla. Možno keby sa na to vrhol Peter Jackson : ) . (13.09.2010)

Kouzlo dobrodružného eskapismu. Dějový oblouk je velmi jednoduchý a značně melodramatický, jak se tomu ostatně u raných začátků kinematografie slušelo a patřilo, nicméně stále velmi dobře funguje a svým archetypem prakticky předznamenává legendární díla, jako jsou původní King Kong i relativně mladý Jurský park. Navíc zde opravdu kraluje práce s miniaturami a speciálními efekty, které by (zvláště v bombastické poslední půlhodině) prakticky zcela obstály i ve filmu o tři dekády mladším - ano, tenhle Ztracený svět v mnohém předčí i mnohá americká sci-fi vzniklá v 50. a 60. letech minulého století. Totální žánrový milník. (15.06.2022)