Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh z pera bývalého mukla Jiřího Stránského a dnešního předsedy PEN-klubu je situován do 50. let a uranového lágru politických věznů na Příbramsku, kam po pádu stalinského kultu přichází na konci roku 1958 coby vězeň bývalý náčelník Hlavní správy nápravných zařízení plukovník Dobrý. Téma soužití bývalého hlavního "bachaře" a politických vězňů v bolševickém koncentráku posloužilo tvůrcům k nadčasové úvaze o možnosti (či nemožnosti) odpuštění a smyslu spravedlnosti. Snímek bohužel nesplnil očekávání - především pro svou syžetovou řídkost a nedostatečné vyklenutí dramatického oblouku včetně přirozené gradace příběhu. Příjemné jsou naopak kamera a herecké obsazení, tvořené doslova plejádou špičkových českých herců. Představitel jedné z hlavních rolí - Jiří Schmitzer byl roku 1997 oceněn Českým lvem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (154)

JosefTomas 

všechny recenze uživatele

Škoda promarněné šance. Byl by z toho nádherný pomník jedné doby, vyšperkovaný v technickém kabátu. Bohužel se tak nestalo, a tak zůstává jen plochým (leč řemeslně zvládnutým) počinem, kterému chybí více tvůrčí invence, která by ho katapultovala do kolonky výjimečné. U Bočanových filmů bývá zvykem, že jeho film táhnou herci. Tady tomu není jinak a herecké obsazení je velmi pestré, takže některé dialogy tak netrhají uši, i když příliš šustí papírem. Další problém je zajisté nekonzistentnost, neboť příběh spíš plyne, než aby někam směřoval a atmosféra se buduje až příliš dlouho. Tempo samo o sobě je dosti pomalé a nepomáhají tomu ani rádoby umělecké dlouhé záběry, které ale tvůrci nedokáží prodat (na tom má zásluhu jistě malý rozpočet, který toho moc nedovoluje). Ve výsledku tak dostáváme nevyrovnaný film, který se pyšní sice vynikajícím obsazením, ale krom poctivé atmosféry nemá v příběhu moc nabídnout. ()

dobytek 

všechny recenze uživatele

Slušný herecký výkony Schmitzera, Heřmánka a Dlouhýho, celkem slušná atmosféra podpořená hudbou (tušim, že to byla Beethovenova sedmá symfonie), naopak trochu slabší scénář a navíc jsem na konci postrádal nějaký rozuzlení nebo pointu. Myslim si, že se z toho dalo vymáčknout víc. Jinak mi přišlo dost mimo obsazení Milana Šteindlera do role velitele lágru. To pro mě vždycky bude komik. To je skoro stejný, jak kdyby toho velitele hrál třeba Luděk Sobota. 60% ()

Reklama

blackrain 

všechny recenze uživatele

S využitím psacího stroje to byl moc dobrý nápad. Perfektně to totiž dolaďovalo atmosféru a vlastně si tak člověk mohl udělat představu za co tam ti lidé byli, i když stejně všichni měli v papírech špionáž a vlastizradu. Při záběru na nápis "Prací ke svobodě" mě mrazilo v zádech, protože jsem si vzpomněla na nacistické lágry. Ty na svých branách měly napsané úplně to samé. Těžko říct, ve kterých to bylo horší. Schmitzer byl vynikající. ()

MutantMarana 

všechny recenze uživatele

Nic, z ceho by se sralo. To mela byt vezenska akcnarna dle skutecnich udalsosti? OMG. Nuda. To se tahlo, to se sralo, jak med. A ke vsemu to bylo cele ve skutecnosti docela docela jinak...Bocane vyser se na to, akcni snimky ti nikdy nesly a do budoucna se tato skutecnost nezmeni, coz dokazujes i timto letitym trapasem. Neco jako ale hodne nepovedenej Escape Plan. Vlastne uplne zpackanej, ta Håfströmova slatania je jeste vyhra. ()

xenopus 

všechny recenze uživatele

V 90. letech vzniklo několik filmů odehrávajících se v 50. letech 20. století a vystavujících "na odiv" tehdejší složitou dobu. Zatímco většina mají tendenci k idealizaci, Bumerang však rozhodně není tento případ. Snaží se o autentičnost a spoléhá na to, že samotné vykreslení života v lágru v zimě a práce odsouzených v dolech bude stačit k maximálnímu zážitku. Děj a zápletka v podobě příchodu odsouzeného plk. Dobrého je ale poněkud prostá, aby to vystačilo na celovečerák. Celkově tam máme co do činění s filmem dobrým, ale dějově poněkud chabým. Účinek na mysl diváka ale zůstal. Rozhodně stojí za to Bumerang vidět, i když spíše z dokumentárních a historických důvodů než z důvodu filmových kvalit. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (10)

  • Vodca "čierneho komanda" Franta Ježek (Jiří Krampol) hovorí, že do lágru má ako nový väzeň z Leopoldova prísť aj Artur London. Film sa však odohráva v roku 1958 a London bol už v roku 1956 dávno prepustený z väzenia a rehabilitovaný. (Jello Biafra)
  • Ve filmu několikrát zazní jako ústřední hudební motiv 7. symfonie Ludwiga van Beethovena. (claudel)

Související novinky

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

LFŠ ocení Hynka Bočana a Milana Lasicu

28.05.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, přivítá dva významné představitele česko-slovenské kinematografie – režiséra Hynka Bočana a herce Milana… (více)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno