Den kobylek

Schlesinger udělal přece jen alespoň jeden dobrý film. Westův román, stejně jako toto jeho filmové zpracování, možná není ani tolik příběhem, jako obrazem. Obrazem čehosi. Co asi Schlesingera na třicet let staré předloze zaujalo? Jak ho známe, nejspíš se chtěl opět strefit do Ameriky, konkrétně do hollywoodského pozlátka. Nic proti tomu nemám. Velký filmový průmysl je zřejmě opravdu jakýmsi magnetem povrchnosti a pokleslých charakterů, a v tomto filmu se vlastně žádné jiné nevyskytují. Proto je to tak hnusné. --- Ale pokládám za omyl tuhle nemravnou čeládku spojovat konkrétně s Hollywoodem. Ten je bezpáteřný jedině a pouze v tom smyslu, že vyrábí a prodává zboží dokonale šité na míru zákazníkova vkusu. Čím větší show, čím více kraválu, tím větší tržby. --- A v tomto smyslu, takto rovněž zákazníci, bychom asi neměli nad nikým a ničím ohrnovat nos. Amerika je největší, proto když blbne, je to nejvíc vidět a má to největší dopad. To ale nutně neznamená, že ostatní blbnou méně. Je nutné jmenovat příklady efektních a hloupých hollywoodských (a jiných) filmových slátanin, které na těchto stránkách slaví stejné úspěchy jako v té Americe, jejíž pokleslost je zde tak nemilosrdně odhalena? --- Je užitečné si to připomenout: k bezcharakternímu „umění“ nevyhnutelně patří bezcharakterní lidé. Jako tvůrci i jako zákazníci. Tento film to ukazuje. (01.10.2011)

Nezřízená divňácká komedie (jak z pera Lynche / Johna Waterse) se škálou ubohých postav. Viva morální dno, žárlivost a hollywoodský sen, co se rozsype. Chvíli mi to trvalo, postrádal jsem děj a čert aby se vyznal, ale bavilo mě prostředí L.A. třicátých let, pár scén se zaryje a finále je zajímavý hell. (29.08.2021)

Jako o čem tohle story bylo? Jo už vim, naprosto o hovně! To je přesně ten typ filmu, u jehož sledování divák musí paralelně myslet na úplně jiný věci, aby se aspoň trochu při projekci zabavil a odpoutal se tak od ubíjející nudy. Nějakej kreslíř filmových scén se snaží sbalit svojí sousedku - chlastem neustále opojenou couru, která o něj nestojí, ta si k sobě radši nakvartýruje ukňouranýho majetnýho ňoumu se kterym ji seznámil její cáklej fotr, když se jako podomní prodejce snažil udat svoji smradlavou vodu. Kreslíř to však nevzdává a společně jdou na tequilový dýchánek k Mexičanovi a kovbojovi pořádájící kohoutí zápasy. Dále je zde k vidění zákulisí Hollywoodu - natáčení filmu, večírky apod., pak nudný a táhlý žvásty hlavních aktérů, kde se občas mihne liliput s hlasem Vlasty Bedrny a retardovanej hermafrodit, kterej je v závěru rozdupán ňoumou alias Homerem Simpsonem na sračku, nakonec snovej chaos při premiéře Bukanýra a konec zvonec. Krindy pindy 0% (11.11.2017)

Kam se poděl smysl tvůrců pro dramatickou výstavbu filmového příběhu?? Tento snímek měl buď mít 4 hodiny, nebo (a to spíš) se měl snažit omezit počet v něm se vyskytujících postav a epizod, z nichž některé jsou opravdu naprosto zbytečné a rytmus vyprávění narušující. (Například nepropadejte mylné domněnce, že Donalda Sutherlanda uvidíte na plátně/obrazovce déle jak pět minut.) Schlesinger jinde dokázal, že má na víc. Dějová linka tohoto filmu se zřejmě nedokázala odpoutat od komplikované románové předlohy (aspoň tak dedukuji - Westův román jsem nečetl). (04.02.2006)

Další nelítostné nakouknutí pod falešné pozlátko Hollywoodu. Z herců mě nejvíce zaujal Donald Sutherland v roli Homera Simpsona (je-li populární animovaný seriál nějakým sofistikovaným odkazem ke Dni kobylek, tak jsem ho nepochopil). Ale jestli něco vytáhlo tohle drama do vyšších pater kinematografie, jsou to režie, kamera, střih a hudba. (04.03.2016)