The Day of the Locust
Deň kobyliek
Režie:
John SchlesingerScénář:
Waldo SaltKamera:
Conrad L. HallHudba:
John BarryHrají:
Donald Sutherland, Karen Black, Burgess Meredith, William Atherton, Geraldine Page, Richard Dysart, Bo Hopkins, Pepe Serna, Lelia Goldoni, Billy Barty (více)Obsahy(1)
Román Nathanaela Westa o hollywoodské dekadenci na konci 30. let je brilantním filmovým dílem. Film je hluboce pronikavým a silným vizuálním dílem s téměř nadčasovou vizí. Režisér John Schlesinger (Půlnoční kovboj, Maratónec) bravurně vytvořil sondu do světa platinových blondýnek, kohoutích zápasů, opojení, a ve finále i zničených snů. Po celou dobu film s divákem lavíruje na hranici sexuálního a fyzického nebezpečí, které nakonec propuká v šokujícím vyvrcholení. Film byl nominován na dva Oscary - Burgess Meredith jako Nejlepší herec ve vedlejší roli a Conrad Hall za Nejlepší kameru (1975). (Magic Box)
(více)Recenze (113)
Den kobylek mě vždy podle názvu přišel jako horor. No a nebyl jsem daleko od pravdy, ve finále davové šílenství rozpoutá skoro hororovou apokalypsu :) Jinak je to celkem slušný film z dekadentního Hollywoodu 30. let. Nejsou tu v popředí hvězdy, ale spíše lidi motající se u filmu a jejich okolí. Je tu pár zajímavých postaviček (trpaslík, starší prodavač hadích olejů, příšerný spratek) a v popředí je naprosto fantastická Karen Blacková. Ta hraje přesně tu zábavnou, flirtující a v podstatě bezcitnou mrchu, co si zamilované chlapy motá kolem prstu a šuká s jinýma. Hlavní hrdina (Atherton) je sice milý a slušný mladík, ale není idiot, nenechá se zneužívat a nakonec od ní dá ruce pryč. To Homer (Sutherland) je trouba s přitroublým výrazem za kterého jsem se až jako chlap styděl, který pro ni dělá první poslední a ona si do baráku přitáhne milence. Je to místy nudné, příšerně dlouhé, ale slušně natočené s občasnou výbornou scénou a naprosto ujetým finále. Silné 3*. ()
,,VZRUŠUJE MA KEĎ HĽADÍM NA PRÁZDNY INVALIDNÝ VOZÍK, ALE JA SOM LEN ČERPACIA STANICA, JEŽIŠ JE MAJITEĽOM NAFTOVÝCH POLÍ A MODLITBA JE BENZÍN." __ Vrcholom vydareného českého znenia by už bolo, ak by Sutherlandovho Homera Simpsona daboval Vlastimil Bedrna, ktorý to prepožičal hlas trpaslíkovi. Povedzme si však rovno, že film len veľmi ťažko ponúka niečo, čím by na väčšine svojej plochy vedel upútal a jeho celkové napredovanie sa odvíja od toho, že v podstate ani nie je veľmi čo rozprávať, nakoniec viaceré načrtnuté línie idú do stratena (náboženskí fanatici...). V literárnej predlohe mohlo všeličo inakšie a filmová adaptácia je iba nesprávne uchopená, pretože v podstate ide o príbeh Faye (viem si predstaviť, že o pár rokov skôr by túto fiflenu dobre stvárnila aj Faye Dunaway) a ,,(naivných) mužov v jej živote". Ako už bolo napísané, úchvatný záver je akoby odinakiaľ a pre mňa patrí medzi najnezabudnuteľnejšie filmové zakončenia. Vzhľadom na predchádzajúce komentáre ho netreba rozoberať, stálo by však na zváženie, ako by bol film hodnotený, ak by sa takto nekončil. Zaujímalo by ma, či sa to ozaj pri premiére ,,Bukaniera" udialo? (1003. hodnotenie, 87. komentár k filmu) ()
Príbeh oportunistickej blondíny v Hollywoode a submisívnych mužov v jej okolí, ktorými máva ako gýčovým vejárom vo svojej mramorovej paži (ten jej popri tých okázalých outfitoch mimochodom celkom chýbal). Kvalitatívne nemám moc čo vytknúť, jedine ak zdĺhavosť či pomalý rozbeh, ktorý však vykompenzoval sugestívny a nápaditý záver. Skôr by som sa chcel vyjadriť k tomu, že to nepokladám za neo-noir, ako sa vyjadril istý užívateľ, ktorý ma primäl k tomu, aby som si film konečne pozrel. Ak tento žáner chápem správne, musel by tu byť zločin zahalený istým rúškom tajomstva a potom postupne odkrývaný. No nie vykonaný takto jednoznačne, impulzívne a kumulovaný davovým šialenstvom. Ale to už oscilujem medzi vecným opisom a spoilerom. Tak v kocke, niežeby vyvrcholenie deja nebolo dostatočne veľavravné, len nie je úplne noirové. Obzvlášť keď sa tam vlastne iný, podobne temný moment vôbec nenachádzal. Dobová atmosféra a fatálna žena v popredí tento žáner síce evokujú. Ale tým to asi aj končí. ()
Velice zajímavý film, ze kterého úplně čpí ta povrchnost a falešnost Hollywoodu 50. let. Skvělý výkon předvádí zejména William Atherton, herec známý spíše z vedlejších rolí si zde střihnul hlavní a zhostil se toho jedna báseň. Spíš než o nějaký souvislý příběh je to opět taková exkurze do té konkrétní doby a místa, jako znám třeba ze Sladkého Života. Závěr je exkluzivní, to se tu dočtete ve všech komentářích. Nezbývá než potvrdit ! ()
Tento film má jen pár chyb, ale podstatných. Tvůrci se totiž vůbec nedokázali shodnout jaké bude téma a jaký bude žánr. Někdy to není na škodu, tady to je viditelnou slabinou v jinak krásném snímku, který se odehrává na hollywoodském předměstí na konci 30. let, kde je valná většina lidí nějakým způsobem spojena s filmovým uměním. Jako hlavní je zde uveden Donald Sutherland, který se ve filmu první tři čtvrtě hodiny neobjeví. Ale jeho herectví nepochybně inspirovalo Toma Hankse k Forrestu Gumpovi. Dále je zde krásná naivní blondýnečka Karen Black, která předvádí asi nejlepší herecký výkon. ()
Reklama