ドロヘドロ
Scénář:
Hiroši SekoKamera:
Hyo-Gyu ParkHrají:
Wataru Takagi, Reina Kondó, Ken'jú Horiuči, Jošimasa Hosoja, Jú Kobajaši, Kengo Takahaši, Miju Tomita, Anri Kacu, Hisao Egawa, Hozumi Góda, Micuhiro Ičiki (více)VOD (1)
Série(2) / Epizody(24)
Obsahy(2)
Caiman ztratil paměť a s kamarádkou Nikaido chce zrušit ještěří kletbu, kterou na něj uvalil čaroděj. Mít takový cíl v Díře chce pořádnou odvahu. (Netflix)
Recenze (24)
Není úplně jednoduché popsat, co přesně je Dorohedoro, je to totiž tak trochu všechno. Černá komedie? Ano. Krvák? Zombie horor? Normální horor? Proč ne... mafiánské drama? Taky... seriál o vaření? Dark fantasy? Surrealistický acid trip? DOOM? Je to tu všechno, zabalené do perfektní punk+LSD estetiky. Stylu má Dorohedoro spoustu, do té míry, že i kdyby všechno ostatní selhalo, mohlo by to fungovat jen na tom stylu samotném. Takže první otázka po shlédnutí první epizody je, vyvine se to v něco většího, s nějakým cílem, aby se do toho divák mohl zainvestovat? Naštěstí další epizody ukazují, že Dorohedoro není pouze o stylu, ale je tu i notná dávka story a worldbuildingu, a funguje to výborně. Šel jsem do toho s nulovým očekáváním, protože adaptace nahypovaného zdrojového materiálu většinou nebývají moje věc, ale tohle určitě můžu. Vypadá to parádně, soundtrack je minimálně stejně dobrý jak vizuál (zdaleka nejlepší opening sezóny, a k tomu teď už šest endingů, všechny taky patří k tomu nejlepšímu z celé sezóny), žánrově eklektický mix a všechny části zvládnuty na jedničku, je to chaotické, krvavé, úchylné, psychedelické, vtipné a občas i legitimně seriózní; vytknul bych občas ne úplně nejlepší 3DCG, ale to je jen malá daň za konzistentní vizuální stránku, která se ani ke konci sezóny nerozpadá. 8+/10, těším se na druhou řadu. ()
Magie, krev, anarchie, punk, masky, čoud a hlavně houby. Neortodoxní svět plný prapodivných pravidel a lidí zaujme mimořádnou stylizací a vyhraněným černým humorem, který se nebojí zajít přes hranici zvrácenosti a absurdna. I když je smrt nalepená na patách jak ta nejotravnější zvýkačka, příběh ji užívá jako hlavní komediální prvek a neustále si z ní utahuje. Trefou do černého jsou až bizarně vypadající postavy: Hlavní duo je ryze bezstarostné a sympatické, jenže, jak už tu bylo vícekrát řečeno, Enův gang reprezentující Shin, Noi a Ebisu jsou hlavním důvodem, proč Dorohedoro tak baví. Děj je vyloženě budován na jejich chemii a nebojí se pro ně obětovat až 2/3 stopáže na úkor jakéhokoliv posunu v příběhu; vyloženě zdařilá maškaráda, protože jsem si tohoto prvku nevšiml a když ke konci ano, vůbec mi to nevadilo. Nic z toho by nefungovalo bez avantgardního vizuálního zpracování, které mixuje komiks s CGI, a i když to ne vždy ladí, nedokážu si představit vhodnější přístup. Z hudby těší mimořádné množství kvalitních ED. Vyhulené 4* ()
Osobně mám pocit, že se v seriálu „Dorohedoro“ pod tím vším zvláštním, co tu sledujeme, ztratil příběh, i když na konci se mu zase pořádně daří vyplout na povrch a vy jste až překvapení z toho, jak je to nakonec hluboké. Z mého osobního pohledu si ale nemůžu pomoct, tohle není seriál, který by mě vyloženě dovedl nadchnout. Snad jen tou neskutečnou fantazií, kterou mají jen Japonci. ()
Dorohedoro sa ako celok a ako anime hodnotí naozaj ťažko a to hlavne z dôvodu, že na začiatku pôsobí absolútne chaoticky a na daných hlavných hrdinoch Vám vôbec nezáleží, ste hodený do deja len tak niekde v strede príbehu a vy musíte vlastne čakať, kým sa pred vami ukáže naozaj dosť prepracovaný svet, ktorý má svoje zákony. Postupne, ale naozaj postupne sa dostávate ďalej a začínate nie len chápať dané postavy, ale začínate ich mať vskutku aj radi a na koniec budete stáť pred novým problémom a to 12 dielov bolo proste málo a chcem viac a to značí, že anime čo ste práve pozreli ak ste ho "nedropli" (znamená to pozrieť len pár prvých dielov) bolo naozaj kvalitné. Anime, ktoré pracuje v príbehu tak, že postupne začínate mať radi aj záporné postavy, alebo dokonca ich považujete za postavy ďalšie a nie za tie zlé dokáže naozaj zabaviť. V tomto príbehu Dorohedoro pochopíte totiž, že možno nikto nie je úplne zlý, len proste svet rozhodil ľudí na dve miesta hodil kockami a teraz už treba žiť najlepšie ako vieme. Preto aj príbehy jednotlivých "side" vedľajších hrdinov sú naozaj výborne napísané. Vytknúť sa dá teda len to, že na začiatku Vám toto anime bude pripadať, ako keby pozeráte niečo čo ste už videli a neviete vlastne čo sa deje. Potom po pár dieloch sa budete tešiť a nakoniec budete smutný, že sa to skončilo. Anime Dorohedoro je tak trocha aj dosť krvavé anime, takže si neberie tou krvou absolútne žiadnu servítku pred ústa, tak ak náhodou nemáte radi krv tomuto sa trošku vyhnite. Naopak ak máte radi humor tak tu je humor absolútne nenútenou formou pripravený takým spôsobom, že aj hlavná postava, ale aj veľa iných postáv sú schopné inteligentného nie prvoplánového humoru. ()
Takto nerozvinutý storytelling som už dlho nevidel. Stačilo pozrieť prvých 5 minút a potom posledných 10 prvej série a divák prakticky o nič neprišiel. To čo nám bolo odhalené na začiatku, sa postavy ako "veľké odholanie" dozvedia na konci. Aký to má zmysel? Celé okolo toho bola len nerozvinutá vata. Keby mala nejakú hĺbku, aspoň by za niečo stála. Celý príbeh je veľmi povrchne spracovaný. Neftlix a anime ešte stále nejde dokopy, nanešťastie. ()
Nejnáročnější prvek Dorohedoro je jeho šílený tempo, z obrazovky se na vás valí audiovizuální psycho tak rychle že nezkušenej anime divák z toho bude slintat už během druhýho dílu. Občas je vážně těžší sledovat co se vlastně děje, ale na druhou stranu díky tomu každej díl budí dojem delší stopáže, a to já rád. Mangu jsem nečetl ale nápaditost světa a postav je prostě super, v podstatě každejch pár minut se na obrazovce objeví něco originálního. Caiman i Nikaido jsou sympaťáci, bohužel hlavní duo totálně válcuje parta záporáků složená z celýho spektra magorů, a tvůrci si to určitě uvědomovali jelikož jsou často hlavní hrdinové v ději totálně upozaděný. Co zaujme asi nejvíc je docela odvážnej soundtrack kde se mísí drone a industrial s breakcore či lehčím popíkem, přesně ten typ doprovodu pro hudební labužníky co navíc perfektně vystihuje zašlost a podivnost toho světa. Těšim se na druhou řadu. ()
Jak tak koukám, už nemám, co bych víc dodala. Sympatické postavy, obě strany si postupem času oblíbíte (chvíli mi trvalo, než jsem se dostala "pod kůži" hlavnímu hrdinovi s ještěří hlavou, ale i to se poddalo). Za mě ale přeci jenom vede En-sama, protože ten chlap má něco do sebe (a ta jeho schopnost byla vskutku... zajímavá. Jako on sám). Skvělý humor, pořádná dávka krve, bláznivé dobrodružství, na které opravdu stojí se podívat. 8,5/10 ()
Skvělá, nafetovaná a neuvěřitelně imaginativní záležitost. Výborně to funguje, sice si spoustu musíte domyslet, ale fuck západní trendy. Caiman je prakticky průvodcem v celém světě. Jeho postava jde za svým cílem, ale pro nás jako diváky je mnohem zajímavější sledovat to, co se děje kolem jinak vlastně docela normálního týpka s hlavou krokodýla. ()
Konečně zase jednou nářez, který umí spojit nekonvenční výpravu, fantastickou obrazotvornost a vybalancovat vážnost a humor. Postavy navíc nejde nemít rád - a to i záporáky. On je tu totož každý tak trochu záporák a zároveň k zulíbání. Jsem zvědavá na zbytek. ()
Je to ine, je to cerstve, je to super. Ma to svoje neduhy. Vsetci su tam na hubach, ale funguje to skvelo. Pozrete naraz. 9/10 ()
LSD, Steroidy, Ko..Fein čo asi všetko tvorkyňa predlohy užívala pri tvorení tejto šialenej fantasy jazdy. Ak by som mal prvú sériu nejako zhrnúť tak by to bolo slovo Chaos ale neskutočne zábavný plný originálnych a veľmi netradičných nápadov, rozuzlení problémov ale aj veľmi charizmatických postáv ktoré disponujú veľmi originálnymi schopnosťami. Proste celý fantasy svet Dorohedoro pôsobí veľmi živo a je premyslený do najmenšieho detailu. Veľká škoda že sa pravdepodobne už nedočkáme pokračovania Anime a teda tento svet budeme musieť preskúmať pomocou Mangy. Dal by som si gyozu! ()
Nejako ma to netrafilo do slabého miesta. Nápady čo sa týka fungovania sveta boli celkom originálne, ale žiadne záhady na vysvetlenie sa z toho nerobili. Postavy boli fajn, niektoré mali viac čo do seba, niektoré menej, len škoda, že naša hlavná postava s jašterou hlavou bola jedna z tých menej. Celkovo to bolo brané s ľahkosťou. Aj keď sa stanovili nejaké ciele, postavy sa k nim stavali dosť vlažne a robili viac blbostí ako relevantnej činnosti. Veľa epizód bolo naozaj zaplnených iba nepodstatnými aktivitami ako hraním baseballu alebo predávaním koláčov. Čo by nebolo odveci, ak by bol seriál bláznivá komédia a ja sa idem pretrhnúť od smiechu, lenže síce niekedy úsmevné, veľa smiechu si nepamätám. Nudiť som sa síce nenudil, ale neviem sa presvedčiť aby som ohodnotil viac ako silnými dvoma hviezdami. ()
"Co bude dál je stále zahaleno v chaosu. A to je... Dorohedoro." Mám rád houby a tak musím přirozeně mít rád i tuhle šílenost. ()
Šokující! ()
Seriál přináší svěží vítr do světa anime svou originalitou, postavami a pojetím světa, ve kterém mágové pořádají nájezdy na lidi, aby si na nich odzkoušeli svá kouzla. Tudíž zde nechybí celá variace úmrtí a tím je zaručená i značná dávka zábavy. Zaujala mě kreativita kouzel, masky, humor a ponaučení, že nemám jíst houby, pokud neznám jejich původ! ()
Jediné co bych asi vytknul je trochu zvláštní pacing, ale jinak to byla dost dobrá jízda. Ten svět (světy?) je šílenej, naopak většina charakterů mi přijde až podezřele normální, když se člověk zamyslí co za lysohlávky je obklopuje. Krev stříká až za hory a stejně tak humor. To se vyznačuje i faktem, že nejlepší charakter v show (subjektivní názor) říká jen jedno slovo, ale vystihne tím úplně vše. ()
Na anime udělané po roce 2005 koukám skrz prsty a po 2010 už jen pokukuju z dálky. Dorohedoro mě spíše překvapil, na druhou stranu zůstává v pevně daných kolejích. Prostě kontrolovaný anime od začátku do konce, money machine. Jedna bláznivá scénka na epizodu, jedna hustá bitka za episodu, jedna rádoby romantická scénka na episodu apod. Některé zajímavé postavy nerozpracované, zároveň charisma a duše hlavních hrdinů jako by nebyly. To v kontrastu s punkovým a bláznivě barevným a šedým světem, ve kterých z nespecifikovaných důvodů lidi nosí masky, je bohužel největší slabina seriálu. Scénář dobrý, režie horší, střih průměr. 70% ()
Rychlé ostny vs Bratrstvo kouřící pracky. Příběh je bohužel bez konce - aby šel dojit donekonečna - ale i tak smekám před fantazií tvůrců i před tím, kdo jim dal takhle volnou pracku. Černý kouř je špatný, áno. ()
Povídková, resp. na kapitoly rozdělená výstavba příběhu, černočerný humor, gangsteři, absurdní nadsázka, extrémní a přepálené násilí. To vše vskutku připomíná jistého kultovního amerického režiséra. Nicméně pak je tu smršť tolika dalších šílených motivů a nálad, že každý hned pozná, že s něčím takovým mohla přijít asi jen japonská mysl. Ten punkově industriální a pohádkově gotický/renesanční svět, někdy jak z obrazů starých mistrů a třeba i Gigera, je něco, čím jsem se kochal celou sezonu a vedle toho se náramně bavil, byl znechucený a čas od času cítil i nějaké ty emoce díky sice pomalu plynoucímu, ale hezky promyšlenému mysterióznímu příběhu, který byl prostoupený různými výborně vymyšlenými přestávkami a epizodami, prohlubujícími postavy i svět. Bylo opravdu příjemné sledovat, jak se v závěrečné části sezony všechno začalo proplétat, spojovat a taky rozmotávat... jen aby se objevily další komplikace a tajemství. Samozřejmě vzhledem k délce sezony a délce předlohy jsme se ještě skoro nikam nedostali, takže něco takového šlo očekávat, ale první část příběhu zakončili dle mého mínění na správném bodě smysluplně a dostatečně uspokojivě. Srdcem tohoto krvavého bizarního, chaotického, houbičkového dieselpunku byly ale opravdu skvělé postavy. Všechny byly více či méně nejednoznačné, všechny zábavně (ale asi i pochopitelně) apatické k špíně, rozkladu a násilí světa a tedy ani jedna nebyla zrovna klaďas. A přesto jsem na konci vlastně fandil všem i když třeba do různě velké míry a ačkoliv jsem každou chápal, ne nutně jsem souhlasil s jejími činy. Zejména dvojka Shin a Noi by klidně mohla vstoupit do síně slávy nejcharismatičtějších párů/kolegů zabijáků (a s nejlepší chemií), co kdy byli na obrazovkách. Úžasné bylo i to, jak autor téměř nikdy nesklouzl k nějakým klišé a archetypům, např. ani u bosse mafie a ten tak působil i přes to, že byl z hlavního dějového úhlu pohledu extrémně nebezpečný padouch, velmi lidsky, zato hlavní postava naopak musela celou sezonu procházet charakterním vývojem, aby začala být více sympatická a méně dětinská/jednorozměrná. Velmi zajímavé byly i Nikkaido (nebudu se tady asi raději vyjadřovat proč... a aby mě teď někdo z něčeho neobvinil, ne, není to o jejím vzhledu.. :)) a komicky trápená Ebisu, jejíž počínaní a hlášky v pozadí či popředí různých scén, byly téměř vždy k nezaplacení. Vizuální stránku jsem už částečně zmínil výše v kontextu scenérií na pozadí, které byly prostě úžasné, co se CGI animace postav, vozidel, předmětů v popředí týče, chvíli jsme si musel zvykat, ale pak jsem tenhle aspekt prakticky přestal vnímat. Problematičtější byly jen trochu rychlejší akční sekvence, kde CGI působilo více těžkopádně a videoherně (což dělá vždy nepříjemný kontrast s 2D okolím), ale i tam to nebyla žádná hrůza. Každopádně další velký dík MAPPA animátorům. No a samozřejmě bláznivý a výstižně surrealistický OP a výborné, každých par epizod se střídající ED (což MAPPA dotáhla k dokonalosti u adaptace CSM) jsou už jen bonusovou třešničkou na dortu. 8,4/10 () (méně) (více)