Chalífát

Nevídané po mnoho stránkách. Civilní, přesné, vyvolávající pocity nasrání, bezmoci. I když je minimálně akční, dokáže být napínavé jako punčochy moji mladé. Po zhlédnutí máte chuť všechny Daeš magory zabalit do koberce, kde se modlej a nechat je od rána do večera bičovat a m***t bandou nadrženejch teplej velko***ákovitejch černochů, dokud jim ty sračky dočista ne********j z jejich extremisticko-muslimskejch p***lí... Za mě seriál roku. Hodně přes 90% (21.01.2021)

Integrační téma zpracované komplexně a na půdorysu “Homelandu pro Evropu”, jenž se nebojí porušovat žánrová pravidla, ostře kritizovat švédský systém a divákovi ze začátku věci interpretovat skrze omezenou perspektivu, ve které žijou i hlavní postavy (jako tomu bylo podobně třeba i v Sicariu). V závěru to pak zasadí definitivní ránu svou děsivou autenticitou. (05.04.2020)

Téma tak křehké, že si ho netroufám v aktuálním rozpoložení komentovat. Seriál ale rozhodně patří k hrstce nejlepších věcí, co jsem od Netflixu viděla a i kdybych musela, nevím jedinou věc, kterou bych Chalífátu vytkla. Možná bych si mohla stěžovat, že mě několikrát dostal emočně za hranu, ale s tím jsem do toho asi šla. Po všech stránkách neskutečný seriál. (12.07.2022)

(Reakce na komentář) Snorlax: No jo, ten katolicismus, to je svinstvo. Ale co ten evangelismus? Ten nechával čarodějnice na pokoji? A víš, že v USA je to úplně to nejhlavnější náboženství? (54 % oproti ubohým katolickým 24%)? No a třeba takový judaismus bych nakonec taky nepodceňoval. Svědectví Starého zákona mluví jasnou řečí o vyvražděných městech, genocidách a hlavách na kůlech. Jenže... Žádné z výše zmíněných náboženství už zločiny proti lidskosti oficiálně jaksi dávno nepraktikuje. Na rozdíl tedy od Islámského státu. A proto je tenhle seriál o tom, o čem je. Ne že by byl jinak nějak ohromující. Ale pořád je to v současné konkurenci lehký nadprůměr s únosným počtem epizod. (28.09.2021)

Chalífát je hodně silný kafe. Nejděsivější na tom je, že je to všechno realistické a zcela uvěřitelné. Nikdy nevíte, kdy někomu rupne v bedně a rozhodne se vystřílet nebo odpálit budovu plnou lidí. A nejhorší na tom je, že to ani nelze považovat za rupnutí v bedně, neboť jde o zcela nenásilný a přirozený proces přesvědčení jedince, že dělá správnou věc. Co se týká seriálu samotného, tak se mi libí především styl tří propojených příběhů, který nabízí komplexní pohled na věc, a také pozvolné stupňování napětí až do samého závěru. Body si zaslouží i decentní a přesto svým způsobem hrůzyplný soundtrack. (23.02.2021)