Režie:
Jan SchmidtScénář:
Milan PavlíkKamera:
Jiří MacákHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek, Marie Sýkorová, Bohumil Vávra, Vilém Besser, Ivan Luťanský, Bořivoj Navrátil, Václav Hladík, Václav Stýblo, Jan Prokeš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Tak výběr tématu je originální - točit něco z pravěku, to se tady v Čechách povedlo jen tvůrcům toho kresleného Človíčka - a ten byl daleko uvěřitelnější, než tahle dobrodružná normalizační paráda. Jako malý jsem to měl rád, ale teď mi to přijde hrozně naivní jako představa pravěku - doporučuji komentář Lima. Hvězdy dávám jen za originální námět . ()
Eduard Štorch, reformátorský pedagog a amatérský archeolog, je autorem mnoha beletristický knih pro mládež a já je hltal jedním dechem. Jan Schmidt volně zpracoval historický román, který poutavým způsobem popisuje život v Čechách v období doby kamenné. Ano, tak má vypadat popularizace vědních oborů, jejich rozšiřování do podvědomí dětí a mládeže a následné zaujetí pro věc. Adaptace je upravena, obroušena a zjemněna a vzorce chování postav se přibližují modernímu pojetí života. Přesto je výmluvnější a skutečnější, než mnohé realističtější filmy ze stejného, či podobného období. Dramatická linka je nadřazena divokosti a zuřivosti a kultivovaně a názorně zasvěcuje do reálií, tradic a zvyků doby. Lidé byli pevně spjati s přírodou, kterou sice částečně dokázali regulovat, ale přežití záviselo na citlivě harmonickém soužití. Ostrakizovaný jedinec měl malou šanci na zachování vlastního života. Je zdůrazňovaná důležitost celistvosti a spolupráce komunity k obživě a prosperitě. Na způsobech lovení, prvotního zemědělství a směnného obchodu je vybudována první část trilogie. Hlavní postavou příběhu je nalezenec Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek, jako malý Václav Tvaroh) v životní etapě dospívání. Jeho úpěnlivá snaha o plnohodnotné přijetí do společenství je silným hnacím motorem. Začíná život chlemtat v manifestačním dokazování vlastní mužnosti, zodpovědnosti a užitečnosti. Důležitou postavou je zásadový a dobrosrdečný lovec sousedního rodu Sokol (dobrý Jiří Bartoška), Havranpírkův zasvěcovatel do tajemství přírody a života. Hlavní ženskou postavou je dcera náčelníka rodu Havranů Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová), atraktivní atribut pro budoucí společenskou prosperitu. Z dalších rolí: obětavý a pragmatický kmenový náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), statečný, divoký a úskočný havraní lovec Divous (pozoruhodný Vilém Besser), chytrý a připravený kupec Ger (dobrý Bořivoj Navrátil), jeho svědomitý a zakoukaný synek Kam (zajímavý Ivan Luťanský), Havranpírkův pěstoun Kňučák (Václav Stýblo), či trojlístek nebezpečných zlodějů (příjemní Petr Herrmann, Petr Jákl st. a Jaroslav Tomsa). Je to především vzdělávací film a kromě této atraktivní formy zaujme i svým silným příběhem s dramatickou i romantickou linkou. ()
Pouštěl jsem si to teď předem smířen s pádem další ikony mého dětství – a ikona to kupodivu docela ustála. Taková dětská verze Vláčila, samozřejmě v prvé řadě díky Liškově muzice (a Špaljovu kouzlení s Echolanou), s nesrovnatelně ordinérnější kamerou, minimalistickou výpravou atd., ale ty úsečné dialogy, „primitivní“ herectví i pomalé plynutí kratičkého příběhu či spíš série epizod mají pořád svoji atmosféru. ()
Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()
pamätám si, že to išlo počas jarných prázdnin a že som sa ponáhlal zo školy domov aj vtedy keď to vysielali pre východniarov, alebo pre stredoslovákov. A tak som si to stihol pozrieť za tri týždne 3x. Dobrý zážitok, mne sa páčilo a aj dnes som si pozrel pár úryvkov na nete sa môj entuziazmus nestratil... Ved sa pozrite na rok výroby :) ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Šebík
Zajímavosti (13)
- Dialógy sa pri postsynchrónoch ešte menili, slová sa pridávali, niekde naopak odstraňovali, vety získavali iný rytmus. (Raccoon.city)
- V zimě se natáčelo při mínus 15 stupních Celsia. (M.B)
- Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
Reklama