Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)

(více)

Recenze (78)

UncleG 

všechny recenze uživatele

Osobně nechápu, proč má tolik lidí se Schmidtovou pravěkou trilogií problém. Že je příběh primitivní? Inu, ono se v pravěku asi nic složitějšího neodehrávalo. Primitivní lidé řeší primitivní problémy. Těžko by někdo v dobrodružství z proutěné chýše mohl očekávat zápletku od Goldoniho, že? Přitom psycholigie neolitické mysli je tady ale vystižena na výbornou. A taková syrová bazální primitivnost je ještě podtřžena geniálním hudebním doprovodem Zdeňka Lišky. Herci byli také vybráni dobře: Havranpírko je sympaťák a Barťák se svými indiánskými rysy je dokonalej pravěkej George Clooney. Film se celkovým přístupem s ničím nemaže. Násilí na lidech i na zvířatech je řádně surové. Šarvátky působí realisticky a nevyumělkovaně - zkrátka jako když se lidi perou. Jenom toho sexuálna mohlo být trochu víc.... ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()

Reklama

laepus 

všechny recenze uživatele

S knihou se to nedá srovnat - kniha má spád a pořád se v ní něco děje. Tady úplně chybí ten hlavní závěr knihy (zřejmě bude ve druhém dílu filmu, ale jelikož mě tenhle spíš zklamal, nevím, jestli ho vůbec někdy zkouknu), děj je poloprázdný, pořád někdo jen tak chodí lesem, hraje u toho divná muzika (a to Liška byl parádní skladatel - tady se to ale moc nehodí) a víceméně žádná pořádná akce (opět ve srovnání s knihou) - je tady i dost dějových změn a celkově je to až zbytečně ponuré. Každopádně tři hvězdy klidně dám, protože to působí docela věrohodně a to je hlavní u historických filmů. ()

Jirka_Šč 

všechny recenze uživatele

V závěrečný titulcích se jako jeden z odborných poradcu objeví jeden z popředních českých archeologů a autor knih o archeologii, Karel Sklenář. Což v zkratce hovoří vše. Kromě faktu, že se jedná o film mého dětství, dokážu dnes s odstupem ohodnotit přesnost a autenticitu filmu. Konec doby kamenné a začátek zemědělství je uvěřitelný v kostýmech, životním prostředí, stylu života. Nevidím zásadní chybu. Téměř 70%. Nedostatky se dají nalézt jedině v příběhu samotném, na druhou stranu se toto dá omluvit dobou, ve které film vznikal, možnostmi a cíly tehdejší kinematografie. ★ Zajímavosti: V rozhovorech o filmu (viz. DVD) je zmíněno, že problém s filmem neměli ani tak archeologové, jako spíš učitelé, kteří si představovali dobu kamennou zřejmě trochu jinak :). ★ Film byl od začátku zamýšlen jako třídílný, dokonce se uvažovalo o dílech čtyřech. Všechny tři díly se točily najednou. ★ Natáčení trvalo rok, protože zachycovalo různá roční období. ★ V době kamenné u nás nebyl rozšířen jehličnatý les, proto se filmovalo v lese lužním, což znamenalo v létě komáry. Jiří Bartoška uvádí, že byl přivezen repelent z Rakouska, na který si však komáři zvykli během jedné vteřiny. ■ Po osmi letech zvedám hodnocení na 4. Celková nálada si to zaslouží. ()

Faramir 

všechny recenze uživatele

Taky film podle románu, který jsem velmi dobře znal, a protože jsem jej viděl v době, kdy mi bylo jen o pár let míň než představiteli titulní role, považoval jsem jej za zdařilý převod. Dnes bych možná při hodnocení zohlednil i to co píše distributor v obsahu, ale kvůli milosrdnému času za 4*. (Mimochodem nezdá se vám, že některé obsahy od distributorů mají skoro za cíl diváka odradit?) ()

Galerie (5)

Zajímavosti (13)

  • Herci měli paruky a ve vlasech glycerín, aby vypadali rozcuchaně. (M.B)
  • Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
  • Vopred bolo rozhodnuté, že aj keď vtedajší obyvatelia vyzerali dosť odlišne od nás, hereckým predstaviteľom nebudú vytvárané zložité masky ako v hollywoodskej Planéte opíc (1968). (Raccoon.city)

Reklama

Reklama