„Já už budu hodný, dědečku!“

Tahle Schulhoffova komedie se mi líbí víc než ty jeho komedie panelákové. Je to velice vtipná satira namířena mezi skutečné misantropy. Jako satira je nadsazená, ozvláštněná snem, v němž se zjeví kouzelný dědeček - trochu to připomíná starší film Tři přání, který se snaží napravit zlostného a afektovaného nepřítele lidí. Píšu to přitom s vědomím, že ani já zrovna dnešní společnost nemiluji, ačkoliv svou zlost nedávám najevo výbuchy mezi lidmi, ale taková je prostě doba a sám herec Bergner to vyjádřil v televizním vysílání z Brna správně, že totiž k misantropii může vést právě odpor ke konvenčnímu chování a pokryteckému chování. Miloš Kopecký byl skvělý, Jiří Lír milý, dámy Hajská a Motlová jedna báseň... Snad skutečně jediná pětková komedie Petra Schulhoffa. Dneska se už satira nenosí, aby se nikdo neurazil a nedal autory k soudu. (16.04.2017)

Rozčilená chodkyně, málem přejetá: "Tak za prvé, je tady přechod!" Kopecký: "Copak můžu já za to, že jste v přechodu?".....Životní role cholerického Miloše, srovnatelná s feldkurátem Katzem. Role mu byla psána na tělo. Sled skvěle vypointovaných scének, které rozesmějí i po opakovaném shlédnutí. Takhle má vypadat lidová komedie. V paměti zůstanou i drbny sousedky, krásně rozčilený režisér Lohniský, nebo přejezd s babičkou za roh. (26.11.2015)

Schulhoffovy satiry kritizující socialistického člověka příliš nemusím, ale tento snímek mám hodně rád. Ovšem sluší se dodat, že je to zásluhou geniálního Miloše Kopeckého, kterému role cholerika a hrubiána zjevně byla napsána tzv. na tělo. Kopecký tu po vzoru Vlasty Buriana předvádí hereckou one-man-show, kterému ostatní nahrávají, a funguje to perfektně, hlavně společné scény s Alenou Vránovou a Ladislavem Peškem coby kouzelným dědečkem. Film dodnes neztratil nic na svém půvabu, nicméně platí - bez Miloše Kopeckého by to z toho zůstala jen ona typická komunální satira normalizačních let. (29.05.2014)

Petr Schulhoff nedělal špatné komedie. Zítra to roztočíme, drahoušku...!, „Já to tedy beru, šéfe...!“ Na komedie se zaměřil až později, neboť zpočátku točil kvalitní detektivky. Nicméně „Já už budu hodný, dědečku!“ hodnotím takto. Celé pojetí je totiž poněkud zmatené v ději. Tak nejprve tu máme Miloše Kopeckého, a neumím si v té roli nikoho jiného představit, který se drtivou většinu filmu hlavně rozčiluje na kde koho. Místy jsou ale jeho nervy spíš dílem toho, že se rád hádá a na někom si potřebuje vylít svou povahu. Alespoň tak mi to přijde, protože řada hádek je banálních a nikam nevedou. Pak tu máme kouzelného dědečka, kterého vidí jen Dóďa a taxikář před hlavním nádražím, který na něj ustavičně kouká. Udělí sice pár výchovných rad, ale celkově jsem jeho pojetí nepochopil. Sám jen upozorňuje na Bergnerovy zbytečné hádky, ale nikam ho nevede, nedá mu tzv. za vyučenou. Theodor B. se pak zvláštně mění. Nejprve tedy již zmíněný cholerik, pak najednou se rozhodne, že bude lepším člověkem, ale žádný výrazný impuls pro to nemá, aby se pak vrátil k cholerické povaze. Až fakt, že to vše byl sen, ve kterém svou povahou zažil řadu trapasů, a jeden mu tak nějak připravila manželka, ho definitivně přiměje k rozhodnutí se změnit. Neříkám, že představení slavných herců není úsměvné, ale sledovat osmdesát minut Miloše Kopeckého, jak jen vříská není nic moc. Hodně možností ke hraní v této komedii nedostal. (01.08.2022)

Pro mne jednoznačně nejlepší český film z téhle doby. To jak svou roli pojal Miloš Kopecký je famoźní. Příběh s jasnou myšlenkou, která se odhalí až na konci. Hlavní pointu příběhu vyplňuje spousta vtipných událostí z běžného života cholerického člověka, které navíc tak trochu provokují jeho kolegové. Nakonec vlastně jde o takové ponaučení, jak se život musí brát. Jo a navíc v té době hrála výborně i Dáša. (13.02.2015)