Marťanská kronika

Knihu jsem sice nečetl, takže nevím jestli to takhle opravdu bylo nebo jen tvůrci točili s nulovým rozpočtem, ale nad všemi těmi nelogickými kravinami klidně mávnu rukou. Krom teda toho, že první, co člověka napadne po přistání na Marsu, je uvařit si kafe... Vemu tedy na vědomí, že povídky jsou z roku 1950 a co zbyde? Otřesné hercké (ne)výkony, ubohé efekty i na rok 1980 a celkově jedna velká nuda. A nemohla by to být amerika bez vět jako "Necháme rozhodnout děti" Brrrrr.... (23.01.2015)

Filmové zpodobení KRONIKY se minimálně vyrovnalo slavné stejnojmenné literární předloze světově proslulého amerického spisovatele Raye Bradburyho. Vzniklo nevšední dílo, plně srovnatelné s klasickou ruskou adaptací Lemova slavného sci-fi románu SOLJARIS; obě nastudování spojuje i myšlenka přenosu a oživování lidských myšlenek. Zatímco se však Andrej Tarkovskij plně věnuje filozofickému rozměru v uměleckém osvojení, v KRONICE se výrazně projevuje dobová nejistota, pokud šlo o budoucnost tehdejšího amerického i světového lidstva. Pohled na modrou planetu, která se mění před očima vyděšených marťanských pozemšťanských kolonistů v poušť, je nadčasový: jakoby předjímal zjitřené ekologické povědomí naší současnosti. Skvělou režii doplňuje mimořádný scénář a nadprůměrně zvládnutá práce se skvělými herci, jak tu již bylo opakovaně konstatováno mými spolukomentátory. To, že použité triky působí dnes úsměvně, je stejně tak pravdou jako konstatace, že v případě tohoto díla jde o věc, která vadí ze všeho nejméně. Ústřední myšlenka, že žít plodně, plně a ušlechtile, je hodnota nadřazená času i možným dalším mimozemským civilizacím, je ilustrována víc než přesvědčivě. Některé momenty setkávání dvou civilizací, vzájemná nitkovitost navazovaných kontaktů, odlišná hmotná konzistence obou druhů, pozemšťanů i Marťanů (jedna ze závěrečných scén třetího dílu, kdy se pro zástupce obou planet ukazuje jako nemožné podat si ruce), jsou dokonce i věcně, obsahově očekávatelné a velmi pravděpodobné. Nevšední zážitek a námět k dlouhodobému přemýšlení, hloubání a domýšlení, to jsou hlavní přínosy této nesporné perly americké kinematografie-televize nedávné éry. Přínosy opravdu klasické a záslužné. (23.12.2010)

Dlouho jsem neviděl tak věrně natočený seriál podle knižní předlohy. Povídky, které si tvůrci vybrali, se opravdu pevně držely předlohy a tvoří ucelený příběh. Je to nádherná pocta Rayi Bradburymu. Některé momenty se mi opravdu dostaly pod kůži - třeba Marťanské město či v závěru debata s Marťanem. Díky tomu všemu a nádherné hudbě S.Mayerse má tento seriál duši, což se u spousty technicky vypiplaných sci-fi snímků dnešní doby nedá říct. Díky za tento seriál! (14.01.2011)

Ak by Marťanská kronika bola nakrútená tesne po napísaní predlohy, mohla to byť veľká udalosť. Počiatkom osemdesiatok už ide skôr o podivné retro. Z hľadiska znalostí nielen o našej sústave sme už v tejto dobe boli niekde úplne inde, ako zobrazuje seriál, takže to najdôležitejšie, čo toto dielko ponúka, sú filozofické otázky ohľadom nášho bytia vo vesmíre. Nie je to málo, ale chcelo to skrátka lepšie produkčné zázemie a možno aj presun z Marsu na planétu v inej hviezdnej sústave našej galaxie. (04.11.2022)

Bradbury-tenhle asi nejvíc vykrádaný ,mnohokrát citovaný (Sunshine,Osudový dotek,...) a vlastně nikdy řádně převedený do nějakého toho filmu (když nepočítám 451st. Fahrenheita) génij horroro-sci-fi-dramatu,by se asi u tohodle poněkud vrtěl nad trapnou snahou o nějaké ty ,,efekty",ale tak jako mě by se mu líbila atmosféra a snaha udržet myšlenku knihy i přes ústupky produkci,- a tak jako já by poděkoval za ojedinělý pokus dostat Bradburyho jako autora (a nejen dodavatele nápadů) do filmu.(to někdo blokuje práva na jeho povídky a romány a nebo jsou filmaři takoví ignoranti?) (30.12.2011)