Slúžka
The Chambermaid
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Laco JanošťákHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Dana Droppová, Radka Caldová, Vica Kerekes, Zuzana Mauréry, Aňa Geislerová, Karel Dobrý, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová (více)Obsahy(1)
Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí. Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč. Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala. Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie. (Cinemart)
(více)Recenze (108)
O snímku se mluvilo zejména v souvislosti s jeho LGBT tematikou, vztah dvou žen je zde zobrazen ale velmi cudně, bez explicitních scén. Jedná se o typické melodrama, ve kterém se titulní hrdince nestane prakticky nic hezkého (až na vztah, který logicky nemůže dopadnout dobře), vše je doprovázeno patetickou tklivou hudbou. Výprava a kostýmy jsou hezky autentické, film dokáže navodit atmosféru počátku minulého století. Postavy vám asi příliš sympatické nebudou, tempo je vzhledem k žánru trochu pomalejší, ale vlastně jsem až do konce byla zvědavá, jak všechno dopadne. Na jedno zhlédnutí nicméně stačí. Po několika průměrných pohádkách asi nejlepší film režisérky Solčanské. P. S. Pokud se budete na Služku dívat třeba na Netflixu, vřele doporučuji přidat titulky. Vzhledem ke střídání jazyků (slovenština, čeština, němčina) je někdy dialogům velmi špatně rozumět. ()
Priznám sa, že ohľadom tohto filmu som bol spočiatku dosť skeptický, keďže nepatrím medzi fanúšikov Hany Lasicovej, ktorá je autorkou predlohy a taktiež scenára. Ale napokon ma premohla zvedavosť a rozhodne neľutujem, že som Slúžku videl. Pochváliť chcem najmä vynikajúcu výpravu - od pôsobivých pražských scenérií, cez realistické interiéry, až po dobové kostýmy. Príbeh bol tiež zaujímavý a sledovať celú panskú domácnosť očami služobníctva, to bolo naozaj niečo neobvyklé (zvyčajne je to z druhej strany). Navyše, zaujímavé bolo aj zobrazené obdobie vypuknutia prvej svetovej vojny, a teda aj nálady a myšlienky, ktoré panovali u ľudí rôznych vrstiev. Jediné, čo mi na tomto celom filme prišlo zbytočné, boli tie lesbické scény medzi Ankou a Resi. Mimochodom, Dana Droppová zahrala Anku výborne, ale celkovo po hereckej stránke to bolo na veľmi kvalitnej úrovni. 4* ()
Slabé 3*, ale viac som ani nečakal. ()
dietní lesbické drama odehrávající se v předvečer rozpadu Rakouska - Uherska, ve kterém je od všeho něco (romance, komentář k postavení žen v té době, politika, náhled do fungování měšťanské rodiny,...) ale vlastně nikdy nedokáže pořádně vtáhnout. Řemeslně je to nicméně ok a obsazení taky celkem funguje...60% ()
Trailer na film ma moc neoslovil, takže som čakal film pre baby (poznáte ma, radšej by som si pozrel niečo žánrové a najlepšie s Batmanom 🙂 ALE... Ostal som od začiatku doslova zaskočený... Pozeral som sa na jeden z najkrajšie nakrútených slovenských filmov vôbec. Nejeden záber by ste si okamžite mohli dať zarámovať do obrazu, a často krát nás "intímna" kamera doslova vtiahla do deja. Herci k tomu (v krásnych dobových kostýmoch) museli hrať o život, keďže ich kamera snímala z detailu a nechala v záberoch veľmi dlho trpieť/radovať sa. Že by inšpirácia skvelým seriálom "Príbeh služobníčky"? - ak áno skvelá voľba. Áno film má aj drobné chybičky. Odohráva sa (okrem úvodu a záveru) v podstate v jednom dome a na jednej ulici. Avšak treba pochváliť režisérku, ako sa aj s týmto moderným handikepom vysporiadala a film nikdy nenudil. A je Slúžka príbeh o dvoch zamilovaných ženách? Nie, film je hlavne o stratených ľuďoch žijúcich v dobe, ktorá sa k ním všetkým správa ako sluhom/slúžkam. PS: Pri scéne "lietania s metlou" som sa skoro pocikal od smiechu. PS2: Toľko záberov na 💩 som v SVK filme nikdy nevidel, čo pobavilo a už chápem prečo tam boli (správanie sa k služobníctvu ako ku..) ()
Necekal jsem to, ale film se mi jako celek libil hodne. Zajimavy pribeh z konce Rakouska-Uherska, z te doby toho u nas moc natoceno posledni dobou nebylo. Vyprava a interiery, spolecne s peknou kamerou pusobi velice dobre. Bavil me i ten vyvoj vztahu mezi holkami... I kdyz, na druhou stranu uz jsem z te filmove a televizni homosexuality unaveny. Alespon nejaka mala epizoda je v kazdem druhem filmu. Nevim, komu to ma pomoct?! Ale tento film s tim nesouvisi, mile me prekvapil a muzu ho doporucit vsem! ()
Slovenská režisérka Mariana Čengel Solčanská natočila zdařilé kostýmní historické drama o těžkém údělu žen v období rakousko-uherské monarchie, odehrávající se převážně během první světové války. Akorát mám neodbytný pocit, že pokud by se film více držel literární předlohy, celkově by působil věrohodněji. Ten lesbický vztah ústřední dvojice byl za daných okolností opravdu jen stěží uvěřitelný. Co si ovšem pochvalu zaslouží, to jsou herecké výkony téměř všech zúčastněných i vykreslení dobové atmosféry. Zdá se mi, že nejpřesvědčivěji se svých rolí zhostili Aňa Geislerová, Zuzana Mauréry, Karel Dobrý a konečně také Dana Droppová, která ztvárnila titulní postavu. (70%) ()
Ani herecké duo Dobrých, neudělalo film dobrým. Postavy jednají často přinejmenším podivně a jejich názorový vývoj se pravděpodobně odehrává mimo obrazy. Snaha o vizuální epesnost často překračuje hranici uvěřitelnosti a vytváří dojem oblbující pohádky. Korunu tomu celému dává otravná hudba, snažící se vytvářet emoce, které se v tomto filmu očividně jinak vytvořit neumí. Bohužel, toto se nepovedlo. LFŠ 2023. ()
V podstate nemám čo vytknúť! Konečne poriadny moderný slovenský historický film, poctivo, otvorene, odvážne a so zameraním na detail zobrazujúci dejiny každodennosti a realitu našej mnohonárodnostnej minulosti. ___ Vidím početné výhrady vzniklé ahistorickým vnímaním historickej látky. Celkom príznačne pre dnešok však nie sú zamerané proti multi-kulti kozmopolitnej spoločnosti, ale proti údajnému pretláčaniu LGBT ideológie. Nuž, podľa mňa sú skorej komentátori na to vysadení, keď si nevšimli, že film obsahuje celý rad rozličných podôb sexuálnych vzťahov a ich proporcionalita je vyvážená. Homosexuálne vzťahy existovali aj v minulosti, chvíľami rovnako rozšírené ako dnes a žiadni transvestiti tam nepobehujú... A že tam nie sú žiadne pozitívne mužské postavy.. - no ale ani tie ženské predsa nie sú žiadne ideály! Sú to proste ľudia, obyčajní a veľmi reálni. Áno, okrem toho, že je to silný historický film, je to aj silne ženský film, ale čo sa čudovať, keď ho stvorili ženy... A aj keď to bude kdejakým skrytým patriarchalistom vadiť, tak toto pohlavie má leví podiel na tom, že v posledných dvoch rokoch naša kinematografia dosiahla istej profesionálnej a umeleckej hranice, za ktorú sa už netreba hanbiť. Aj hlavná ženská herecká päťka je brilantná, takúto odvahu a presvedčivosť v našej kinematografií rozhodne nevídať! ___ SLÚŽKA navyše okrem zaujímavého zážitku, doslova osobného prežitku minulosti, spláca dlh tým našim predkom, pre ktorých bola práve taká existencia, akú film zobrazuje, náplňou väčšiny života... ()
"Čo by ženy robily bez chlapov…Veď vy byste si bez nás poradili“ Lesbická linka mi příběhově přišla trošku uměle naroubovaná, ale poradil jsem si s tím, a celkově se si tento film dost líbil. Užíval jsem si hlavně vizuál s velmi zajímavou a nápaditou kameru (viz třeba záběry točené skrz škvíru ve dveřích nebo skrz okno, po které stékají kapky deště). Díky výborným lokacím jsem si užil atmosféru staré doby (zvláště Prahy). A nemohl jsem se nabažit libozvučné hudby. V neposlední řadě bych pak zmínil scenáristicky zajímavý nápad zarámovat příběh drobnými reáliemi ze života Milana Rastislava Štefánika. ()
Možno keby to malo lepšieho zvukára, nemusel by som si polku dialógov v celom filme domýšľať, boha jeho! Lesbo romanca je dríst, lebo pokiaľ mladá kurva mala takéto chúťky už dávno, skúšala by to na každú a určite by sa chytili niektoré skôr, nie až blbá dedinčanka z slovenskej rite. Aristokratská rodina v Prahe bola super, ich život bol veľmi fajn, škoda len, že sa človek neskôr dozvie, že v knihe to bola Viedeň, čo by dáva zmysel. A celý dej je vlastne len balast okolo lgbt agitky snaha podsúvať, žej to v pohode a prirodzené. Výraz Mauréry v kúpeľni hovoril za všetko. Len za cecky. 1 z 5 ()
Poměrně dlouho jsem se rozhodoval, zda na ten film (v rámci festivalu "Kino na granicy") zajít. Bál jsem se, že dostanu nějakou selanku z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Byl jsem nadmíru a příjemně překvapený. Přestože by se dalo film označit za feministický (ne náhodou se režie a a hlavních postav chopily ženy), ženská linka ve filmu byla příjemná a zcela dobře uchopená. Homoerotická rovina pak pouze nenásilným způsobem poukazuje na přátelství a souznění dvou duší, které na konci na začátku 20. století nemělo šanci uspět. Mužské postavy nedostaly příliš prostoru, a když už, tak pouze v karikované a nepřirozené poloze, ovšem tento fakt lze vnímat i tak, že muž, jako vůdce patriarchální společnosti vytěsnil ženu do zcela podřízené role (žena nemohla svobodně rozhodovat o ničem, dokonce ani v případě svých tělesných žádostivostí, dokonce i sex byl pro ženu pouhou manželskou povinností). Zároveň zcela nenásilnou formou se před divákem odvíjí historické události, kdy končí jedno období (R-U císařství) a začíná nová a moderní etapa dějin (což však nemusí vždy znamenat obrat k lepšímu - národnostní třenice a druhá válka vše dosvědčují). Je nutno ocenit herecký výkon všech hlavních představitelek (dokonce ani Kerekes zde nepřehrávala), Mauréry i Geislerová předvedly svůj standardní výkon, a velmi mile překvapily Drogová a Caldová. Mužské herecké výkony hodnotit nebudu, byly opravdu okrajové. ()
Jedním slovem nádhera… Místy jsem se nemohl zbavit nečekaně příjemného pocitu, jako bych sledoval společný počin pánů Andreje a Juraje, kterým ale současně vládla silná ženská ruka - a právě té se patří vyseknout poklonu. Událost! ()
Chápu, že vzhledem k tomu, kolik se na Slovensku točí filmů, je zázrak najít někoho, jako je paní režisérka Solčanská, která je schopna vyprodukovat větší množství filmů, ale je třeba si přiznat, že ona prostě není dobrá režisérka a ještě se jí nepodařilo natočit aspoň nadprůměrný film. Ani Služka z její tvorby nijak nevybočuje. Postupem času vše sklouzne k poměrně lacinné červené knihovně, která nemá nic moc co nabídnout, kromě všudypřítomné sázky na ženskou kartu a místy přehnaně nereálný dobový feminismus. Přitom z námětu šlo vytřískat velmi zajímavé dobové drama. Neznám knihu, tak nevím, jak moc je jí film ovlivněn, ale je tu prostě cítit režijní ruka ženské režisérky a očekávám, že kniha na tom bude podobně. Podobně jako u jiných projektů paní režisérky, i tady umí prodat fajn vizuál, či v tomto případě i dobové kostýmy a interiéry, ale práce s gradací děje či napsáním zajímavých postav jí pořád nejde. ()
Pre mňa slovenský film roka 2023 a hneď v prvý deň nového roka. Pozeral a počúval som s otvorenými ústami od začiatku do konca a žasol som, ako takýto film u nás vznikol. Nenašiel som žiadne klasické neduhy slovenskej tvorby, ale dostal som dokonalú kameru, obraz aj zvuk, neokukaný príbeh a práve pri ňom som mal u Hany Lasicovej obavy. Nenaplnili sa a práve naopak, každý moment filmu má svoje správne miesto a ešte aj tie fyzické potreby panstva do filmu patria a film ich dáva divákovi pekne vychutnať. Panstvo, to nie sú len plné voňavé stoly a salóny, ale aj latríny hneď pri posteli a smrad, ktorý treba vyvetrať. Ako sme vyvetrali a vyniesli monarchistický smrad v 1918om a potom ešte párkrát, ale už nie tak dôkladne a tak sa nám sem kadečo smradľavé pravidelne vracia. ()
3,5* ()
Rád by som videl štatistiku filmov ktorá sa nezaoberá LGBTI+ témami, holocaustom a potláčaním menšín (Afroameričania a pod). Keď sa tomuto žánru chce človek zďaleka vyhnúť prisám Bohu už mu zostáva len Ruská a Srbská kinematografia. ()
Vnímám všechnu tu snahu udělat to pokud možno co nejlíp, neušlo mi to lidský hemžení a množství postav prakticky v každém záběru, oceňuju ten jazykovej babylon a pestrost charakterů prakticky všech postav- nikdo tady nebyl jenom vyloženej klaďas nebo naopak čistej záporák, ale chyběla mi tu jedna věc: emoce. Žádný jsem z toho necítil, možná snad zoufalství postavy ztvárněné Dobrým jr., ale jinak to na mě působilo cituploše- jako příběh z doby, kterou dávno odvál čas, protože nepřinesla nic, kvůli čemu bychom si ji měli pamatovat- říká tenhle film. Bylo, už není, k čemu truchlit..? ()
Je to autentické, je to surové, Škandinávci by sa nemuseli za podobný počin hanbiť. Neopozerané tváre hrajú veľmi slušne a ani tie opozerané sa nenechávajú zahanbiť. Solčanskej takéto spoločenské filmy idú, mám jej tvorbu neporovnateľne radšej než ľudovejšieho Bebjaka. ()
Solčanská je velmi talentovaná režisérka, zejména má obliba jejích dvou skvělých pohádek (Láska na vlásku i Zakletá jeskyně) mě nalákala Služku zhlédnout v kině, a přestože jde tematicky tentokrát celkem mimo mě (hlavně pro feminismus a práva sexuální menšiny), návštěvy nelituji - je to totiž dobře odvedená práce. Služka je tedy drama spíš pro ženy, které velmi dobře a objektivně srovnává dobu tehdejší a současnou... 75 % ()
Související novinky
13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida
V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (více)