Po zavírací době

Aha, tak teď už naplno beru zpátky svá dřívější prohlášení, že Martin Scorsese je pro mě nezajímavý režisér a že mě jeho filmy většinou míjejí... protože druhá pětihvězda za sebou už nemůže být náhoda! :-) Nebýt prokletého Vlka z Wall Street, asi bych mohl mít tohoto pana režiséra i hodně rád. Já už si dávno přál vidět surrealistický film, v němž hlavní postava bloudí tajuplným prostředím, zažívá na každém druhém kroku různé divné věci a setkává se ještě s podivnějšími postavy. Dokonce jsem už na pár filmů, které by tomuto schématu mohly z větší části odpovídat, narazil, jenže skoro vždy šlo o hodně umělecké snímky typu Black Moon nebo Litan, které mi svým stylem, těžko uchopitelným dějem a často i absencí výraznějšího nadhledu, zase příliš nesedly. Scorsese je režisérem, který se nebojí jít proti mainstreamovým trendům, má svůj osobitý rukopis i smysl pro nadhled, ale současně natáčí divácky vstřícné snímky a obvykle nepodléhá žádným přehnaným bizarnostem, rovněž dokáže zejména z prostředí nočního velkoměsta vybudovat dobrou atmosféru a ačkoliv by mě to před zhlédnutím filmu Po zavírací době vážně nenapadlo, Márty se ukázal coby režisér takového snímku perfektní volbou. Po Královi komedie už navíc podruhé dokazuje, že kdyby se v nasledujícím desetiletí nevyprofiloval jako specialista na mafiánské a gangsterské filmy, mohl se pro spřízněné publikum stát i režisérem originálních černých komedií s prvky thrilleru. Skvěle vystavěný podivný děj má rovnomerně rozložené vtípky, nápady, ojedinělé příhody a setkání s dalšími postavy, řada prvků nalezne dobře vypointované pokračování, noční prostředí dýchá pohlcující atmosférou a pokud jsem si párkrát říkal, zda mě takový film brzy přestane bavit a chvíli se k tomu málem schylovalo, vždy mě dokázal něčím novým překvapit, pobavit, upoutat, zpátky si mě získat, i závěr se hodně povedl... Griffin Dunne se navzdory velmi povedenému zdejšímu výkonu nikdy nestal velkou hereckou hvězdou, takže divák si má možnost v hlavní roli takhle originálního filmu užít neokoukanou tvář a možná tak i lépe se s bláznivými prožitky hlavní postavy stotožnit. Výborná „noční“ jízda, kterou jsem si shodou okolností zvolil den před Silvestrem a nejspíš jsem dobře udělal. :-) [90%] (31.12.2021)

Na Scorseseho dosť atypické, trochu jednohubkové, ale stále veľmi zaujímavé a chytľavé. Som rád, že tento film kedysi zaradila STV 2 do filmového klubu, keď prezentovala Scorseseho tvorbu a nestavila iba na istoty typu Taxikár, alebo Zúriaci býk. Ja som im zato celkom vďačný, tvorbu velikánov treba poznať predsa obšírnejšie. VIDENÉ ZNOVA 8/23. Skutočne ide v Scorseseho tvorbe o vedľajšák, ktorý nie je ani zďaleka tak ambiciózny ako väčšina jeho diel. Na škodu to ale samozrejme nie je, film má vzhľadom na zápletku a daný krátky filmový čas doslova zbesilé tempo a k tomu, ako vidno, netreba vôbec točiť akčné scény. (10.01.2013)

Jasné, filmy preháňajú. Ale to nič nemení na fakte, že v noci niektoré veci proste fungujú inak. Mnohé podniky sú preplnené práve vtedy, iných celé osadenstvo tvorí len personál. Na ulici stretávate divných ľudí, ktorí, aj keby divní neboli, po tme tak jednoznačne vyzerajú. A možno je to len tým, v akom stave ste vy. Síce sa väčšinou reálne nedeje, že človek, ktorého spoznáte, ešte v ten večer spácha samovraždu a zároveň chce niekto zabiť vás. No je celkom bežné, že sa ocitnete niekde inde než ste pôvodne plánovali, s inými ľuďmi, či v inom rozpoložení. Hlavne, keď ste pod vplyvom alkoholu, drog, žien a ďalších návykových látok. A nakoľko ja nepochádzam z veľkomesta na úrovni New Yorku, môžem kľudne pripustiť, že tam by sa mi prihodilo čokoľvek (ako by povedal ďalší krajan). (23.07.2014)

Brouzdám si takhle večer po televizních kanálech, když tu náhle natrefím na sympatického chlapíka, který se v baru ukryl před deštěm, ale nemá peníze a rád by se dostal domů. Tak jsem si řekla, že si počkám, jak to s ním vlastně dopadne a jestli se do něčeho (případně) nezapletl. Rozhodně jsem nelitovala a konec mě příjemně překvapil, a zároveň i lehce zamrazil. (20.02.2008)

Paul si během svého pozdně nočního probuzení z nevzrušivého spánku kancelářské krysy musí neustále opakovat, že cokoliv zlého jej potká, za pár dní se tomu zasměje, ale úplně jistý si tím nikdy být nemůže. A divák díky Scorseseho zálibě v temných koutech měst i lidských duší také ne. Labilní chůzi od komedie k thrilleru a zpět jistí velmi stabilní režie i zdařilý scénář, dříve či později eliminující jakékoliv pochybnosti ohledně samoúčenolnosti toho kterého rozvětvujícího se motivu. Vše do sebe krásně zapadá, vše souvisí se vším a celé to končí úžasným kancelářským tanečkem, ujištěním, že v tomto případě nešlo o nic velkého, zásadního či přelomového. Jenom trocha filmařského řádění. Na té nejvyšší řemeslné úrovni. Apendix: Další položka na dlouhatánský seznam filmů, kterými se Timur Bekmambetov inspiroval při tkaní Wanted. 80% Zajímavé komentáře: Flipper, Peytl (27.08.2012)