Po zavírací době

Vôbec by som netipoval, že to natočil Scorsese. Má to super tempo a stále sa tam niečo deje. Ale Griffin Dunne nie je natoľko dobrý herec, aby to pre mňa utiahol na tú hodinku a pol bez toho, aby sa trochu snažil. To že uteká z bodu A do bodu B je značne účelové. On by to mal obohatiť. Od momentu, kedy je ale unavený, začína robiť jednu hlúposť za druhou a čo je škoda, od toho momentu to prestáva mať logiku. Je to len skupina epizodiek a postáv, ktoré sa neustále stretávajú, hoci je neskorá noc a každý normálne človek spí doma v posteli. Ako zábava na jedno zhliadnutie je to okej. Ale režisér má na konte iné filmové medzníky. Pre mňa zábavný priemer. A Rosanna Arquette bola ako mladá fakt kosť. (24.11.2019)

Scorseseho bravurně podaná absurdita, která mě od začátku až do závěrečného konce nenechala klidným a také v podstatě nenudila, divákovi by se skoro až mohlo zdát, že se patrně jedná o snový příběh, což by podle nelogičnosti chování postav mnohé napovídalo. Po skvělém Mysu hrůzy druhý film, který mě od Scorsese skutečně zaujal. (08.03.2010)

Kolik je příběhů (nejspíš nekonečno), tolik je nočních můr. Tahle můra byla skutečně vlezlá; ale jsou i jiné, mírnější, ale i takové, na které člověk ráno (horkotěžko) vzpomíná, nechce se mu s nimi hned tak rozloučit, a nechce se mu proto z postele. Těm se tradičně říká sen, případně i zlý sen, a od různých snářů až po Freudovo "Traumdeutung" je toho celá literatura. Scorsese, který je s nočními můrami zrejmě dobře obeznámen, spojil několik nočních děsů dohromady, možná při snaze vytvořit jednu obecnou noční můru, ve které každý pozná ty svoje. Přesto, že tu jeden zásadní prvek chybí - levitace, Pavlík měl uniknout rozzuřenému davu vzduchem -, nejspíš se mu to podařilo, protože jsem měl pocit, že ležím v posteli a snažím se vzpomenout si, o čem se mi to právě zdálo. Pozn.: Ostatně kvalitu snu mají i samotné filmy (viz tento), s vypětím sil se je snažíme uchovat v paměti, ale posléze se rozplynou ve zhutnělou tresť moralit, příměrů a komentářů, pokud úplně nezmizí v nevědomí. (05.03.2018)

Majstrovská forma majstrovského režiséra, a to od začiatku zoznámenia sa s jedným newyorským úradníkom Paulom Hackettom, až po samý jeho koniec, keď ho dodávka skoro ráno vyhodí, pred firmu, kde pracuje. Má to svoj trademark, a je to opodstatnené. Paul si totiž prežil extrémne vyčerpávajúcu noc, v newyorskej štvrti SoHo, na ktorú nikdy v živote, len tak nezabudne, pretože, to nie je možné ! Začalo to tým, že sa v kaviarni zoznámil s peknou babou. Zavolal jej, a zamieril taxíkom, práve do tejto lukratívnej štvrti, ktorú som už spomínal. Áno, tu býva u jednej sochárky. Počas tejto jazdy, mu uletí 20 dolárová bankovka, ktorú v peňaženke mal, a tak, je veľmi pravdepodobné, že toto bude následný spúšťač jednotlivých reakcii na jeho osobu. Sled šialených udalostí, na seba nenechá dlho čakať, a je to extrémne fascinujúce !!! Taxikár, ako prvý, odíde naprázdno, to by bolo ešte v poriadku, pretože sa za Paulom nerozbehol, a nestrelil mu facku. Duševné facky schytá od okolia, ktoré si naň prichystalo niekoľko prekvapení, ktoré sa mu nebudú asi páčiť ? Za všetkými : SURPRISES, budú stáť rôzne ženy, s divnými komplexmi. Miesi sa tu tak divoký, až občas sugestívne čierny humor, že som bol normálne vo svojom živle, lebo som sa nad tým nijako zvlášť nepohoršoval, prišlo mi to úplne prirodzené, normálne, reálne, že by sa to mohlo, trebárs stať aj mne ! Od okamihu, keď pôjde do nočného SoHo, tak odvtedy si nedokáže ani vo svojej najdivokejšej MORE predstaviť, čo sa bude diať. Na úvod bude síce so sexy kočkou Marcy, ale postupne, ako naschvál, sa zaplieta s takými ľuďmi, ktorí mu chcú viac škody, ako úžitku. Pritom tento strhaný nešťastník potrebuje ešte pár centov na METRO, aby vzal nohy na plecia, a odišiel, odkiaľ prišiel, ale zisťuje, čo to bude ťažký vykonateľný, nadľudský oriešok... Neuveriteľné presvedčivý Griffin Dunne, ktorý postretá toľko všelijakých exemplárov, že medzi nimi budú aj rodičia nezbedníka Kevina McCallistera, z kultového ALONE HOME, čiže John Heard a Catherine O'Hara, sa v krátkom zábere obidvaja stretnú na pár sekúnd. K tomuto filmu, už nemám viac, čo doplniť, to je tak nádherne zrežírovaný film, že mi bolo smutno po jeho skončení... (17.02.2017)

Upřímně řečeno, do vylepování cedulí "mrtvý člověk", mi to připadalo, neříkám, že jako všední a běžný, ale tak nějak povědomý, protože pošahaných krav jsou všude čtyři prdele a bizarní situace a náhody jsou mojí (ne vždy vítanou) doménou, pro ty, které šokovala už první třetina filmu mám jen slova lítosti a na náhrobek nápis "unuděn k smrti." Pravdou je, že v okamžiku, kdy se šílený shody náhod a Scorseseho imaginace rozjely na plno, nezbývalo mi nic jinýho, než litovat hlavního hrdinu. Na druhou stranu jak jinak zocelit neduživýho ajťáka, ne? Příběh jak ze snu (ze zlýho), kdy nejste pány svého vědomí a mozek s vámi soutěží o první místo v GP docenta Chocholouška, a kdy se člověk chce už, doprdelepráce, probudit. Dost mi to připomínalo Stoneovo U-Turn a Pennovo anabázi. Prostě jedna probdělá noc daleko od své postele, klasicky bez prachů, ale za to s proviněním, že možná můžu za smrt jedný labilní děvy, která namísto polykání mé DNA sežrala kýbl prášků pro extra spánek, šílenej taxíkář (celkem normál) a Calverovo po krvi prahnoucí banda se zmrzlinářským autem zabijákem a další nezapomenutelný, maximálně absurdní zážitky a propletený příběhy, který k takovýmu filmu patří a dodávají mu na atmosféře, ne jak v Haggisovo snímku Crash, kde všechno naopak zazdívají. Jednoduše super pokoukání z doby, kdy jsem ještě nevěděl, že nějakej Scorsese existuje, a proto mi tak dlouho trvalo, než jsem zase název z mé plešatějící lebky po letech vyhrabal. Užil jsem si to jak před léty. (02.04.2012)