Věk nevinnosti

Většina masochistů by si vybrala jako mučící nástroj waterboarding, já volím Věk nevinnosti. U něj Vám připadne každá minuta jako nekončící věčnost. Celý film mi připadl jako prodloužená verze Satanského tanga od Bély Tarra (a to už chce trochu umu). Jako nástroj k umučení 5*, pokud jde o filmový zážitek, stěží dosáhne na 3*, řečí procent 52%. (06.01.2014)

V rozsáhlé a bohaté filmografii Martina Scorseseho se na The Age of Innocence trochu zapomíná, přitom jde o jeden z jeho nejlepších filmů. Platí ale, že divák mu musí jít trochu naproti, protože oproti svým ostatním počinům tvůrce nikam nespěchá a točí de facto hodně pomalé konverzační drama. A ačkoli kostýmy jsou nádherné a oscarové, primárně o ně nejde a rozhodně nejsou tím nejvýraznějším, co diváka ohromí. Tím je naopak fenomenální vizuální stránka, protože každá hromadná scéna při hostině, na plese nebo v místnosti je natočena naprosto skvěle a dlouhé nepřerušované kamerové jízdy jsou fascinující  a ve své "skromnosti" o tehdejší době odvypráví víc než mnoho dialogů. Ostatně důraz na každý detail je pro snímek zcela příznačný, tím pádem je dobová atmosféra skoro až autentická. Příběh je na první pohled banální a hraničí s červenou knihovnou, jenže v pozadí skrývá hodně silné emoce a zdaleka se vyhýbá kýči. Tomu pomáhá i na žánr netypické obsazení, v němž kraluje Daniel Day-Lewis se svým obvyklým minimalismem, jímž ale dokáže vyjádřit úplně všechno a tragédie jeho postavy je až hmatatelná. Michelle Pfeiffer možná není prvoplánová krasavice, o to víc ale vyniká tajemnost a jakási erotická přitažlivost její rebélie, trošku zaráží oscarová nominace pro Winonu Ryder, která má nejméně prostoru a její výkon rozhodně není nikterak výjimečný, ačkoli i ona dokáže pracovat s vnitřními emocemi a naivita její postavy není až taková, jak se může zdát. Je pravda, že stopáž je malinko přetažená a občas se některé scény zbytečně protahují a opakují, to je ale asi jediná výtka, kterou lze k výsledku mít. The Age of Innocence rozhodně není jednoduchý film a pro někoho může být vzhledem k pomalosti a množství dialogů jen těžce stravitelný, pokud mu ale divák přijde na chuť, dostane jedno z vůbec nejlepších romantických dramat minimálně posledních třiceti let. 85 % (21.01.2024)

Pokud máte rádi Scorseseho režii (která umí být i v kostýmním historickém dramatu výrazná) a dokážete ocenit herecké výkony Daniela-Day Lewise a Michelle Pfeiffer, budete určitě spokojeni. Věk nevinnosti totiž není žádnou vrcholnou scorseseovkou, ale spíše pomalu plynoucím příběhem z “lepší společnosti“ o překračování dobových společenských konvencí. Dobová atmosféra New Yorku druhé poloviny 19. století je samozřejmě výborná, ale to už tak nějak od Martina Scorseseho čekáme. I navzdory celkem lineárnímu příběhu se pořád ale jedná o velmi koukatelnou záležitost a to zejména kvůli hereckým výkonům, dobovým kulisám a povedenému soundtracku. (07.01.2019)

Velké jméno v kolonce režisér a velká nuda od začátku až do konce. Těžko říct, co je toho příčinou. Všechno se jevilo markantně dobře. Herecké obsazení Daniel Day-Lewis- Michelle Pfeiffer-Winona Ryder je přece zárukou dobrého p(r)ožitku z filmu. Jenže jejich herecká aura zanikla v pěkné výpravě a kostýmech, které oko diváka potěší zdaleka nejvíc. Martin Scorsese se však uvolil jít cestou rozvleklého příběhu s nulovým, nevzrušivým tempem. A zde se právě nabízelo s látkou pracovat hned několika způsoby. Decentním anebo provokativním až dekadentním. Scorsese se pohybuje spíše v intencích decentně načrtnutých struktur, které jsou až příliš ohraničené fádním pohledem na společenskou smetánku, ve kterém se sází na působivé a honosné kamerové obrazy se spoustou dialogových scén. Nejednou se stane, že vkusná práce kamery navodí zdatně klasický věk podpořený vhodným výběrem typově odpovídajících herců. Oproti tomu film nedokáže zaujmout ve své rozvláčnosti a trpí častými výpadky, ke kterým dochází v okamžiku, kdy nějakou vzácně vypjatější scénu vystřídá scéna, ve které se divák cítí po nějaké chvilce znuděný. Znuděnost se však nikam výrazně neposouvá. Na explicitní erotiku si film nepotrpí a divák "čuník" má v tomhle případě obří smůlu. Ono mít ve filmu dvojku Ryder s Pfeiffer je vážně fajn, ale copak se tam, pane režisére, nenašlo vážně něco pikantnějšího, co by film dostalo z dialogových scén někam do vyšších sfér? Můžeme si to shrnout. Kamera, kostýmy a výprava jsou na špičkové úrovni. Vytahat za uši by potřeboval střihač, který z filmu udělal neúnosně dlouhou procházku devatenáctým stoletím s dobrými herci jako průvodci, ale režisérem, který ten zájezd nevěděl, jak a hlavně kdy ukončit. Stačilo málo. Film o několik zbytečností zkrátit, zredukovat nudu na vitálnější pojetí. Přitom téma mělo v sobě víc, než nakonec z diváckého pohledu dostálo. Výsledkem je značně rozvláčný film, který tímto ztrácí na síle a jeví se nepříliš poutavě a zajímavě natočen, přičemž herecké obsazení by si zasloužilo větší režisérské zanícení a především cit pro odpovídající délku filmu. Mé hodnocení: 40% (29.11.2014)

Vek nevinnosti som videl vo veku, v ktorom sa ťažko objektívne hodnotia takéto umelecké diela, vtedy sa mi omnoho viac páčili Scorseseho gangsterky, ktoré okrem tohoumenia ponúkali aj akciu a nejaké to celkové cool pozadie. Takže problém bol v očakávaniach niečoho výživnejšieho, ako čo môže ponúknuť romantická historická dráma. Určite film stojí za zopakovanie, najlepšie až po všetkom, čo Scorsese natočil, pretože tento film je z hľadiska zábavnosti možno jeho najťažším orieškom. VIDENÉ ZNOVA: Scorsese natočil artovu romantáreň, respektíve romantický art s dlhými, premyslene komponovanými zábermi a to všetko v akčnom Hollywoode. Už len za to si zaslúži veľký obdiv. (09.01.2013)