Bertha z dobytčáku

I velký Mistr musel nějak začínat... Slaboduchý scénář a příšerná country hudba předznamenávají fakt, že tenhle film skutečně nebyl jedním ze Scorseseho uměleckých vrcholů, spíše průměrný až podprůměrný odlesk zašlé slávy velkého gangsterského opusu Bonnie a Clyde a možná i variace na nějaký western, třeba Butch Cassidy a Sundance Kid... Scorsese akcentuje sociální dobový rozměr a odborového předáka vykresluje coby morálně slabé individuum pouštějící se na dráhu zločinu. Ústřední ikonou filmu je železnice a vlak, který tu sehrává téměř úlohu žánrové definice - železniční road-movie s mírně romantickým nádechem... Sociálně těžká 30. léta v USA jsou v pozadí reflexe jako velmi nešťastná a drsná doba pro život... Nejsilnější je závěrečná ,,biblická" scéna, při které Martin Scorsese využil v plné míře svůj velmi hodně osobitý vztah k filmovému násilí... Bertha z dobytčáku je bohužel snímkem, který neurazí, leč zřejmě brzy na něj zapomenete... (16.01.2008)

Scorsese s Cormanom si ani nemuseli pozrieť Gun Crazy a Bonnie a Clyde, aby nakrútili Berthu z dobytčiaku. V USA bola zrejme podobná "road" zločinnosť v minulosti v kurze a stačilo siahnuť ku skutočnej udalosti a ako vidíme, spracovanej už knižne. Tentokrát je to však ešte nezávislejšie, čiže špinavšie a s menej prepracovanými dialógmi. Neviem, či zrovna tento typ zločinnosti, nevynímajúci ani vraždenie, je zrovna oslavou ľavičiarskych myšlienok, ale o to asi tak úplne tvorcom nešlo. Kto videl, určite si raz a navždy zapamätá záverečnú sekvenciu, najmä vďaka svojmu silnému symbolickému charakteru. Či je to lacné, alebo sa tak skutočne udialo, je myslím jedno, osobne mi to k filmu mi to sadlo. (20.02.2017)

Pohledná vesničanka, která nedokáže nebo spíše ani nechce rozeznat dobré od zlého naskočí do nejbližšího vagónu a jede... Cestou potká - jako obvykle u Scorseseho - ne zrovna posvátné charaktery a s nimí provádí to, co je zrovna napadne. Sem tam nějaká loupež, rychlá otočka ve vězení, vesměs buranksá "pohoda", která však končí až překvapivě násilným koncem. Film je paradoxně natočen méně nápaditě a tedy jakoby více amatérsky než Scorseseho debut. Odvažuju si tvrdit, že 40 let po svém vzniku už nemá současnému diváku, co nabídnout. 3/10 (15.03.2014)

Jakási nápověda na otázku, jakým směrem se Martin vydal na své režisérské trase. Scenáristicky dosti malátné, avšak v režii jsou nepatrně znázorněny určité inovace a talent, jehož čas na řádné vyniknutí měl teprve přijít. Bertha z dobytčáku možná nestojí za nějaký hlubší rozbor( příšerné loupeže, dětinská Barbara Hershey), ale Scorseseho tím pochopitelně nijak nezatracuji. Cameron stvořil Piraně 2, Michael Mann The Keep. Čili nějaké pochybnosti o režisérově nesporné výjimečnosti nejsou na místě. (12.12.2013)

Raný Scorsese z produkce Rogera Cormana je variací ( také prý podle skutečných událostí ) na Bonnie a Clyde Arthura Penna. Slabší scénář bez zajímavěji napsaných postav povyšuje co jiného než Mistrova režie. Díky němu má film svižné tempo a nadprůměrně inscenované sekvence násilí ( i přes zřejmý nízký rozpočet ). Především závěrečná scéna s výbornou vizuální stránkou se vryje do paměti. Hersheyová i Carradine průměrní, s několika vkusně natočenými nahými scénami ( přičemž první mi připomněla Kdo to kepe na moje dveře ). Čistých 70%, uvažoval jsem o 4*, ale zážitek brzy vyšuměl, nic emocionálnějšího se nekoná .... Po natočení Scorsesee promítl film Johnu Cassavetesovi ( režisér proslavený nízkorozpočtovými nezávislými filmy ze 60. let ) a ten mu řekl, že strávil rok života vytvářením sračky a ať se příště zaměří na něco osobnějšího. Výsledkem byly Špinavé ulice...( zroj IMDB ) (22.08.2006)