Víly z Inisherinu

Krásně smutné pokoukání, v podstatě moc smutné, o zaniklém přátelství, o nedostatku laskavosti, osamělosti, stárnutí... Nádherný ostrůvek u pobřeží Irska v roce 1923, kde každý zná každého, je tam jedna hospoda, kde se všichni scházejí a jeden obchod, kam chodí všichni nakupovat, na dovolenou ideální, jinak vhodné pouze pro těžké introverty, melancholiky apod. Pochvalu ode mne zaslouží ústřední herecká čtveřice, Colin Farrell je jako prostý, hodný, dobrácký Padraic úžasný, Brendan Gleeson v roli Colma, který chce tvořit, skládat, hrát na housle, učit, vynikající, skvěle je doplnil Barry Keoghan, místní trdlo Dominic, no a samozřejmě filmová sestra Kerry Condonová, jedním slovem výborná.. Druhá polovina se rozjela nečekaným směrem a vůbec jsem neuměla odhadnout, kam se děj posune, což je samo o sobě příjemné překvapení.. (07.01.2023)

Father Ted meets Blue Velvet. Anti-blockbuster, který sám komentuje fakt, že k naplnění stačí méně než výbuchy a marvelovky. Pomalá meditace o všem strachu, hrozbě a hanbě, které si s sebou neseme, stejně jako esej o minulém století jako celku (válka, násilí, duševní zdraví, předsudky). (15.12.2022)

Je to dobré a dobré je za 3. (01.02.2023)

Martin McDonagh umí lépe. Dokázal to již v mnoha předchozích filmech, pro příklad musím zmínit všude omílané V Bruggách. To totiž též sází na hlavní duo Farrell a Gleeson, ale tam vše šlape jak švýcarské hodinky. Nevím proč, ale nedokázal jsem se do jeho nejnovějšího počinu naplno ponořit. Jasně, o hereckých výkonech nemá cenu polemizovat, oba hrají na Oskara, ve vedlejší roli k tomu všemu září Keoghan. Ale to pomalé tempo místy film potápělo ke dnu. Nechápejte mě špatně, já si dokážu užít filmy, kde se sází zejména na budování atmosféry a nikam se nepospíchá, ale tady to dosáhlo pomyslného extrému. Jako pozitiva bych mohl vypíchnout krásně nasnímanou přírodu britského ostrůvku. Dále pro McDonagha tak typický černý humor (celý nápad s uřezáváním prstů, na to člověk moc často nenatrefí). Ale jak říkám, McDonaghův standard je k dnešnímu dni nastavený na odlišnou kvalitativní úroveň. Za mě dávám 6,5/10 (28.12.2022)

Byla jsem skeptická, když jsem na film šla. Říkala jsem si, že ty dvě hodiny se strašně potáhnou s tíhmle dějem. No a panečku, jak jsem se mýlila. Výborný film. Herecké výkony úžasné, hlavně Barry Keoghan který si podle mě zaslouží za vedlejší roli Oscara... Netradiční, zvláštní, originální a moc vtipný film. Moc jsem si ho užila. (24.10.2022)

Trojice McDonagh, Farrell a Gleeson se po Bruggách opět potkávají a opět je to zvláštní tragikomedie, i když zde je humoru poskrovnu a jde spíš o irské, ultra hořké melodrama. Příběh a postavy dohnané ad absurdum, přitom stále tak nějak uvěřitelné. Kvalitní práce s minimalismem, pár hodně slušných hlášek, zajímavej build-up, dobrá chemie postav a těžký život dvacátých let v Irsku. (24.01.2023)

.... "A pokud se nezabili, žijí na venkově dodnes"..... (09.03.2023)

Unavený životem a akční prosťáček. Tahle dvojka prostě nemůže fungovat. A tak si unavený řekne dost a ukončí "přátelství". No a začne nejprve nenápadná, ale posléze vygradovaná Válka Roseových. Na konci to ale nevyzní děsivě, spíš tak nějak prázdně. Herci ale skvělí, o tom žádná. Jen mě tohle poněkud minulo. 55% (03.08.2023)

Hľadieť na prekrásnu zelenkavú prírodu uprostred morských útesov a v tradičných obydliach roku 1923 je zážitok pre oko a vnemy. Táto zostava nenatáča spoluprácu v tejto formácii po prvýkrát. Sú zohratí, funguje tam vzťahová chémia. Lenže... Dej mi príde nielenže jednodimenzionálny, ale celé jeho rozuzlenie má ničím nenadchlo než na to, aké uzurpované násilnosti plyniaceho z obsesného ega v podaní B. Gleesona sme boli svedkami. Je to kvalitné, ale krivka smerom k finále klesala a neodchádzal som po prezretí z toho, že by mi to dalo podnety na zamyslenie ako pri filmoch Malicka alebo emocionálnu rozporuplnosť od Fordových epických drám. (22.12.2022)

Po skoro přesně 10 letech moje 1. CSFD projekce a musim říct, že je to dobrej punk. Chlebíček se šunkou, pivečko, pani s látkovym kapesníkem a pronikavej smrad, ale i tak to byl fajn zážitek. Film je McDonaghova klasika, excelentní dialogy, zajímavá zápletka. První polovina je skvělá, spíš zábavná, Colin hraje debílka přesvědčivě. Druhá půlka za mě slabší, rozuzlení a konec nic pro mě. Čekal jsem asi větší boom, vlastně jsem nezjistil, jakej smysl měla ve filmu stará babizna. Hudba super, jemná, podtextová, ale celkově snímek za mě trochu lepší průměr, na McDonaghovy Billboardy se to nechytá. Jo a překlad strašnej, Banshee a Víla nemaj nic společnýho, možná před 2000 lety, teď na to sedí spíš třeba Přízrak ;) (27.01.2023)

To přece není hřích - Ne, není, ale hezké to taky není.  Panečku, tomu říkám FILM! A to jsem z něho měl  zpočátku  trochu obavy. Prostě jsem na něj dneska neměl asi moc náladu a na rovinu přiznám, že jsem dokonce prvních deset minut v kině trochu usnul (:D). Ale hned, jak jsem se probudil (:D), když se rozjel příběh, tak mě to chytlo a překvapivě bavilo až do konce. Asi nikdy jsem ještě neviděl o  jednostranně ukončeném   přátelstvím. Přitom je to skvělé téma.  Je to celé tak prosté, přitom (když se to umí dobře podat jako tady)  nosné a i v (mně cizím prostředí) odlehlého opuštěného ostrova dokáže tahle zápletka najednou univerzálně zapůsobit. K tomu jsem si ještě sám představoval, jak bych se s podobnou situací vyrovnával. No, asi by  mi bylo hodně    těžko.o Oba dva hrdinové jsou navíc plastičtí a mají pochopitelné argumenty -  Colma má právo strávit konec svého života hodnotněji než kecaním, ale Padráica (v opravdu skvělem  podání Colin Farrella) je milý prosťáček, který rozhovory bere jako fajn klábosení a cití se bez nich opuštěný. Pro mě byl Colma hned postava, se kterou jsem se ztotožnil, a bylo mi ho líto. Pocity odcizení, samoty a mrtva  některé delší ryze přírodní záběry dobře podtrhují. Nepůsobí samoúčelně a (pseudo)umělecký , naopak dobře vykreslují náladu a prostředí. Jako jsou mystické a kouzelné, ale i tak se nwení  čemu divit, že vám v takovém místě může začít pomalu hrabat.  Na lámaní prstů apod. se mi nějak dobře nedívalo. Ale v těchto drastičtějších prvcích film prostě film svérazné zobrazoval, kam až byl Colma schopný zajít pro svůj klid a prosazení svého. Ze strany Padráca bylo zase ukázáno kam, až může člověka zavést neodůvodněná a náhlá ztráta toho mála, co ho v životě baví a naplňuje. Vývoj děje se moc odhadnout nedá. Dokonce jsem si párkrát řekl, že tentokrát by mohlo dojít k usmíření. Ale  děj graduje až do konce a nebojí se diváka rozsekat.  Za mě jsem skutečně příjemně překvapen, že to i mě takhle bavilo.  Pokud mám chodit do kina na něco, na co se mi třeba vždycky nechce....tak ať z toho prosím pokaždé vypadne taková bomba! Fakt, kdybych měl dát nějákou cenu ,,nejlepší náhodná návštěva kina´´, tak by ji Víly jednoznačně vyhrály.  Jsem rád, že jsem šel a jsem moc spokojen a mám radost.   Jen si neodpustím poznámku, že pokud toto zvítězí na Zlatých Glóbech jako nejlepší komedie, je to možná smutná zpráva o stavu současných komedií. Ano, je to ironické a lehce absurdní, i proto je to tak geniální, ale  pořád mám pocit, že komedii jsem opravdu  moc nedostal. Ale nádherný film pro citlivé duše určitě ano. (31.01.2023)

Martine, prostě už tě nemám rád. (02.02.2023)

Smutnovtipný príbeh o jednom priateľstve, z ktorého sa vytratila iskra. Martin McDonagh opäť nesklamal a jeho rukopis sa nedá prehliadnuť, dialógy špičkové, dokážu pobaviť, ale aj silno zasiahnuť, McDonagh by sa vedel uživiť aj ako barman, pretože tento koktejl emócii, ktorý mi nalial mi veľmi chutil. Film zároveň aj krásne vyzerá, scenérie odľahlého írskeho ostrova mi vyrazili dych. Brendan Gleeson a Colin Farrell zase pospolu a môžem si to pochváliť, síce V Brugách bola ich dynamika lepšia a vlastne ich postavy mi prišli sympatickejšie a rozvinutejšie, ale výkony čo tu predviedli sú rovnako výborné, ich chémia ma bavila a každú scénu, v ktorej vedú rozhovor som si vychutnával, nesmiem však ani zabudnúť na Kerry Condon, ktorá za ústrednou dvojkou vôbec nezaostáva. McDonagh v komornejšom šate, ktorý mu neprekvapivo sadol ako uliaty a ja mám radosť, že mi zase tento šikovný tvorca naservíroval takúto lahôdku. 9/10 (16.12.2022)

Je to nepříjemnej film, který nechci vidět znovu. A vlastně nechápu chování vetsiny lidi.verval to vystihl "pitoreskní soutěž o největšího a nejzarputilejšího vesnického idiota v zapadlé irské ostrovní ovcošukárne" (26.01.2023)

Naprosto brizantní. McDonagh, jak ho miluji. Někteří asi čekali o něco více a i já jsem váhal nad tou pátou hvězdičkou. Zejména kvůli určité nevyplněnosti příběhu, který sice má dvě hodiny, ale jisté věci zůstávají nevyřčeny. A třeba je to tak dobře. Ale cítím tam obrovskou práci hereckou i režijní a to zejména při tvorbě postav. Do toho zajímavá kamera. Zkrátka bomba, co vám mimimálně urve pár prstů! A za to to stojí! (18.02.2023)

Režisér Martin McDonagh svedl k sobě Colina Farella a Brendana Gleesona podobně jako v Bruggách a oni předvedli opět skvostné výkony, zde jako dva vesničtí drgani, kteří dříve byli kámoši a teď jeden z nich o tom druhém nechce ani slyšet. Nechybí absurdní černočerné bizáry, jak jinak než krásná hudba Cartera Burwella a impozantní záběry irské krajiny. Děj je hozen do roku 1923 a i když se na první pohled nic pořádného neděje, je o zážitek postaráno. (04.01.2023)

Moderní mýtus. O čem všem, tím si ještě nejsem jistý. (10.01.2023)

McDonagh je po letech zpět a opět je bizarně geniální. Tentokrát servíruje mistrný rozbor rozpadu dvou lidí a tím i jejich přátelství. Krize identity, neschopnost se vyvinout či jistá rutinost všedních životů jsou jen některá témata, která na malém ostrůvku sledujeme. Samozřejmě se tu i několikrát pokládá otázka:„Kdo je vlastně kamarád a kdo je jen člověk, se kterým se bavíme?“ Jít vlastní cestou nebo někoho “vyghostit” dnes není nějak zvlášť těžké, ale udělat to někomu, kdo žije vedle nás a nemáme mu jak uniknout? Toť otázka, na kterou možná divák dostane odpověď. Donagh svůj osobitý černokomediální styl nezapře, ale servíruje v něm naprosto trefné myšlenky i postřehy. Navíc je to celé audiovizuálně luxusní a Farrell s Gleesonem jsou nepřekvapivě Oscarový. Velká paráda a jeden z filmů roku! (15.12.2022)

Blbý a blbější žijí na zapadákově kousek od Irska a usmyslí si, že už se kamarádit nebudou. Jednomu z nich to ne a ne dojít a situace eskaluje až do úplných extrémů. Divák tak může uvažovat, který z nich je tedy vlastně blbější, zda ten prostý inteligence nebo ten labilní, jenž činí rozhodnutí, která už nemůže vzít zpátky. Atmosféricky je film skvělý a byť dostáváte indicie, k čemu dojde, jednotlivé situace vás zaskočí, jelikož jde o vcelku psycho momenty. Rozhodně to není film pro každého, ale kvality to má. Hodnocení: 70 % (26.01.2023)

Ačkoli tu nechybí černý humor, kterým je tvůrce proslulý, The Banshees of Inisherin není komedie, ale poctivé a v závěru hodně temné a depresivní drama. Je na něm tedy hodně znát původně zamýšlený divadelní záměr, protože divadelnost někdy ční až nezdravě a filmové prostředky nejsou využity úplně stoprocentně, to ale moc nevadí. Martin McDonagh totiž dokáže napsat vynikající a skvěle vypointovaný dialog, který je strhující sám o sobě a nepotřebuje k tomu nějaké berličky. Když se nemluví, divák se kochá nádherným a kouzelným prostředím irského venkova, který je svérázný a leckdy je jediná cesta, jak se změnit, z něj odejít. Samotná zápletka je možná prostá, ale má velkou sílu a o postavách toho odhalí moc a leckdy to je dost smutné. Specifickou atmosféru pak utváří famózní hudba Cartera Burwella, která využívá tradiční irské motivy. Výsledek by byl poloviční bez správného obsazení, které se povedlo na výbornou, protože Colin Farrell hraje asi svou životní roli a je nádherně civilní, Brendan Gleeson sice tak vděčnou úlohu nemá, i on je zcela přesný, za zmínku ale rozhodně stojí i Kerry Condon, jejíž postava se do zvoleného prostředí vůbec nehodí a jediná si uvědomuje jeho tragičnost a zoufalost nastalé situace, a Barry Keoghan, který je zase tím nejsmutnějším charakterem celého filmu a jeho dialog se sestrou hlavního hrdiny, po němž mu všechno dojde, je tím asi nejsilnějším momentem celého filmu. The Banshees of Inisherin rozhodně není dokonalý film, má své chyby a v tvorbě Martina McDonagha je tím asi nejméně diváckým filmem, který možná mnohé zklame, když ale proniknou do jeho hloubky, dostanou hodně silný a nevšední zážitek, který bude hodně dlouho rezonovat. 80 % (27.01.2023)