Krvavá neděle

Scénář: Paul Greengrass .. Velice dobrý, v podstatě hraný, autentický dokument. Syrový, drsný, reálný. Zrovna dvakrát mi ovšem neseděl styl kamery a střih se stmíváním na konci většiny záběrů. Jistě, Paul Greengrass danému tématu velmi rozuměl a vložil se do toho opravdu poctivě, ale k nějakému hlubšímu nahlédnutí do problému tam přeci jen něco chybělo. 75%. (13.03.2006)

Ani vlastne neviem čo mám k tomu napísať. Áno, námet bol silný, ale to podanie divákovi teda totálne katastrofické. Len zhluk chaotického obrazu, ktorý sa snažil tváriť civilne, predovšetkým kvôli absencii hudby - väčšinou zvuk vychádzajúci zo splašeného pobehovania postáv a pozostávajúci z výkrikov a revu niekde v pozadí. Kde, to veruže neviem. Najprv zdĺhavé prípravy na nejaký vraj mierový pochod, štartovanie vojakov ako keby išli dobiť Moskvu, pár výstrelov, obviňovanie, krik, plač, tlačovka.... Veľmi nesúrodá a nepútavá koláž obrázkov, preto tým pádom to jediné čoho sa tým dosiahlo bola všeobecná nezáživnosť a hrozitánska nuda. Myslím, že dvojhodinové pozeranie sa na krútiaci bubon práčky by bolo prínosnejšie. Na záver s titulkami však išla celkom obstojná pesnička. Veľmi slabý podpriemer. 30/100 (06.05.2019)

Paul Greengrass mě svým syrově dokumentárním stylem dostává už poněkolikáté. Po celou dobu zneklidňující, s vrcholným momentem útoku britských jednotek svírající pocit bezmoci... divák chce uhnout pohledem, ale to nejde - s každou další minutou mě film víc a víc děsil oním vědomím, že se tohle všechno skutečně odehrálo. A jak se to vlastně vůbec mohlo stát? ... Takže závěrečný doslov o vyznamenání důstojníků poctami od královny byl jen tím pověstným posledním hřebíčkem do rakve mých iluzí o civilizované a vyspělé západní Evropě. (27.09.2008)

Z dnešního pohledu už možná typická Greengrassovka. Jsou zde totiž poprvé přítomni jeho současné prvky jako je rozklepaná kamera, dokumentaristický styl natočení apod. To opět vyvolává sugestivní a autentistické pocity podobným těm z Letu č.93. Ovšem zde možná ještě navíc jedná o jeho nejosobitější film a je to na tom docela znát. Greengrass popisuje postoj a postup obou táborů a i když se o to místy snaží neutrálně, tak je jasné kdo za tuto památnou událost má největší zodpovědnost. Budete mít po skončení filmu zkrátka hodně pocitů a tento film ve mně bude asi hodně dlouho rezonovat. A po závěrečných titulcích jsem měl husí kůži. (16.09.2008)

Nemám rád režii a styl Paula Greengrasse. Roztřesená (a často rozostřená) kamera z prvního pohledu, jakoby se jednalo o pokračování hry Doom, mi prostě vadila. Vykecávání v prvních 45 minutách bylo asi potřeba, ale mě nebavilo. Rychlý střih působí až chaoticky a uspěchaně, jednotlivé části jsou napěchovány mnoha nedůležitými dialogy. Jednání hlavního organizátora Ivana, když se snažil onu stovku výtržníků uklidnit tím, že mezi nimi chodil jako mátoha a pod vousy si mrmlal ať toho nechají, místo aby použil třeba megafon, jsem nepochopil. Míra jednostranného pohledu na tyto události je na pováženou, dělá z vojáků vypatlance a z demonstrantů neskutečné chudáčky. Možná to tak fakt bylo, nevím, nemůžu soudit. Těch lidí je mi líto a nemám rád vojáky. Ale nemám rád ani Paula Greengrasse a jeho filmy. (28.06.2007)