Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Ivan StrasburgHudba:
Dominic MuldowneyHrají:
James Nesbitt, Allan Gildea, Gerard Crossan, Tim Pigott-Smith, Nicholas Farrell, Christopher Villiers, Gerard McSorley, Darren Healy, Eva Birthistle (více)Obsahy(1)
V neděli 30. ledna 1972 zastřelili v severoirském městě Derry britští vojáci 13 neozbrojených civilistů. Tato neděle, nazývaná také jako Bloody Sunday (Krvavá neděle) se zapsala do moderní historie Irska více, než jakýkoliv jiný den. Počínaje tímto dnem začaly nikdy nekončící boje přerůstající v civilní válku, která donutila stovky mladých mužů vrhnout se do služeb irské republikánské armády (IRA). Film vypráví příběh odehrávající se od rozbřesku do soumraku právě v onu Krvavou neděli, kdy se do ulic vydalo tisíce civilistů, proti nimž nastoupily jednotky vojáků. Film sleduje jednotlivé skupiny zúčastněné na dění ve městě (organizátory, britské vojáky i civilisty z obou rozdělených stran) se zaměřením na osudy dvou mladých mužů, Ivana Coopera, idealistického vůdce skupiny Civil Rights, jenž je členem katolického kempu a který věří v mírumilovnou změnu podle Martina Luthera Kinga a Gerry Donaghyho, sedmnáctiletého katolického rebela, který touží po založení rodiny a sňatku s jeho protestantskou dívkou, ale který je zároveň vtažen do násilných střetů s vojáky. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (398)
Uffffff - tak to byla síla. Nájezd to mělo sice pomalý, ale to, co se začalo dít ve chvíli, kdy průvod vyrazil bylo něco otřesného a z hlediska filmařského úchvatného. Bylo to tak reálné, že mi běhal mráz po zádech a několikrát jsem se přistihl s hlavou v dlaních. Tenhle film dokáže člověka vtáhnout do děje a i když chcete pryč, tak prostě nemůžete a musíte dojít až na konec, kde na vás čeká přihláška do IRA, kterou bych nejspíš po zhlédnutí filmu bez mrknutí oka podepsal. ()
Bloody Sunday je zvláštní snímek, ovšem při pohledu na jméno režiséra už člověk ví, která bije. V mnohém to připomíná jeho "Let číslo 93" (nebo naopak?). Divák má pocit, že se spíš než na film, dívá na autentické dobové záběry, což může někoho štvát ("sakra, připomíná mi to ty hrané scénky v dokumentech od BBC"), někoho zas pro změnu nadmíru bavit. Tak jako tak, Bloody Sunday je silný film, který tuto západnímu světu velmi známou událost předkládá bez sentimentu i bez moralizování. Někomu může scházet silnější dějová (rozuměj filmová) linka, no co může být však silnějšího, než události samotné, které se v onu neslavnou neděli 30.1.1972 staly...? Závěr snímku však pomyslel i na toto a závěrečná řeč Jamese Nesbitta v roli Ivana Coopera (mimochodem nejvýraznější postava filmu) nenechá chladným asi nikoho- "Chtěl bych říct britské vládě- Víte vůbec, co jste udělali? Zničili jste hnutí za občanská práva. A dali jste IRA největší vítězství, jaké kdy mohla mít. Všude po městě dnes v noci budou mladí muži vstupovat do IRA a vy sklidíte bouři." ()
Neobyčejně silný film - a tato působivost je samozřejmě dána především prakticky dokumentarním přístupem, který režisér Paul Greengrass důsledně uplatňuje nejen při zobrazování nesmyslného masakru. Hned první záběry "Krvavé neděle" vás bez okolků zapojí do dění v irském městečku Derry počátkem 70. let a přitom precizním způsobem představí všechny jeho aktéry. Pak už následuje jen samotný pochod a (zřejmě) nevyhnutelné..."Krvavá neděle" je režisérský film - ačkoliv všichni herci podávají neobyčejně dobré civilně pojaté výkony (kdy se konečně James Nesbitt pořádně prosadí ?!), hlavní pocta přísluší právě Paulu Greengrassovi. Bez jeho jasné vize a snahy o komerčně nezajímavé pojetí, které ovšem dává vyniknout síle zobrazovaných událostí, by se z "Krvavé neděle" mohla lehce stát polovičatá historka inspirovaná skutečností. Takhle je "Bloody Sunday" důstojným pomníkem tragické události, varovně vztyčeným prstem pro budoucnost, ale i dechberoucím filmem zároveň! ()
Některé filmy vás neuspí, ani když se na ně díváte po půlnoci v televizi, již trochu unavení. Tohle nebyl ten případ. Především to neustálé smýkání kamerou sem a tam, což mělo patrně dostat do snímku jakousi nervozitu či napětí, paradoxně spíš unavovalo. Podobně jako u Greengrassova pozdějšího Letu č. 93. A podobné to bylo také s postavami, nebo spíš s herci - působili podivným dojmem, že myslí především na to, aby se hlavně náhodou nepodívali do kamery. Nevím, čím to je - u mě prostě autenticita veškerá žádná a po stylizaci, která by film posouvala jinam, ani stopy. Tak jsem to asi po půlhodině vypnul. ()
Technicky nepochybně dobře natočený film. Kdyby se to netvářilo jako věrně dokumentární, určitě bych hodnotil vysoko. Bohužel, z tohohle dílka tendenčnost čiší na sto honů. Greengrass si prostě vybral jedny, kteří jsou hodní, nikomu neubližují a jen chtějí svá práva a na druhé straně vymaloval tlupu idiotských, organizačně neschopných vrahounů, co se jen třesou na střílení do dětí a po akci falšují důkazy. Tohle není dokument, ale propaganda. Takže dva body za zpracování, víc ani ťuk. .... ...... ....... nicméně, abych byl fér, nasazovat na demonstrace paragány, kteří jsou vycvičení na úplně jiné věci, je tak nějak obecně nerozum...... ()
Galerie (14)
Photo © 2002 Paramount Pictures Classics
![Krvavá neděle - Z natáčení](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/159/950/159950219_e66f74.jpg)
Zajímavosti (8)
- Okrem autentického mesta Londonderry v Severnom Írsku sa natáčalo aj v metropole Írska - Dubline. (MikaelSVK)
- K docílení co nejlepší autentičnosti nebyla použita žádná světla, ale pouze ruční kamera. (HellFire)
- Film nemohl aspirovat na Oscara, jelikož se v jeden večer vysílal na irské i britské televizní stanici. To dle Akademie porušilo pravidlo č. 3, které stanovuje, že mezi promítáním v kině a televizi musí uběhnout šest měsíců. (HellFire)
Reklama