Pěnička a Paraplíčko

Můj nejoblíbenější český seriál se dočkal i pokračování v podobě čtyř celovečerních filmů. Tím prvním z nich je Pěnička a Paraplíčko (i když se natáčel zároveň s Partií krásného dragouna). Tahle kasařská romance od pana Sequense je příběh, ve kterém skoro od začátku víte, kdo je vrah, příběh nešťastné lásky kasaře Pěničky k prostitutce Anče zvané Paraplíčko. Mordparta poprvé bez Mrázka je tentokrát tak trochu v pozadí celého příběhu, více prostoru dostali R.Brzobohatý a J.Bohdalová. To vše dokresluje skvělá hudba, hlavně song J.Zímy z Jedové chýše je perfecto. I když z těch čtyř celovečerních snímků řadím tento jako nejslabší a asi nejméně povedený, stejně dávám za pět, protože i tak je to velká paráda a protože Vacátko je prostě moje srdeční záležitost. (27.07.2015)

Miluju dobu první republiky. A proto miluju i seriál Hříšní lidé města pražského. Filmy s panem Vacátkem jsem ale nikdy neviděl. Ani jeden. Až poprvé tenhle, den před napsáním tohoto komentáře. A nebyl jsem zklamán. Doba první republiky opět vykreslená taková, jaká asi skutečně byla. Krásná a staromódní. Ale v té době i zloději měli šarm a úctu a své kouzlo. Mě se moc líbila u černobílého seriálu hudba. A to zůstává i zde. Paní Bohdalová opět hraje skvěle. O panu Marvanovi netřeba mluvit, i když by si to zasloužil. Miluju jeho herectví a je pravdou, že je to jeden z nejlepších českých herců v historii. Pozadu nezůstává ani pan Brzobohatý. Příběh je sice trochu slabší, protože velmi brzy víme, kdo je vrah a tak jde jen o to, jak na něj pan rada Vacátko přijde. Ale závěrečná scéna všechno nahradí. Brzobohatý se opevní v domě, k tomu policejní akce a vrchol všeho, odvážný pan Vacátko jde do akce. Možná je to mým nadšením z první republiky, možná z geniálního Marvana, ale já se už teď těším až shlédnu další filmy. (07.01.2016)

Čítal som veľa o tom, že film Pěnička a Paraplíčko má nejaký romanticko-humanistický presah. To snáď iba u tých, čo si prvorepublikovú Prahu predstavujú ružovo. Lenže rozstrieľať břevnovský činžiak rotou policajtov na rešeto - to už tak romanticky nevyzerá. Sequens totižto točil pravdu. Anča Kulatá bola rodená k....a. A rodená k...a sa nikdy nepolepší (viď posledná scéna filmu s Mlíkom). Že Pěnička bol nejaký rytier? Nuž, keď sa Vacátkovi spovedal na povale, tak mu do očí povedal, prečo sa pochytili s Toufarom. A Anča to nebola. Jedine žeby tak Pěnička pomenoval svoj hasák. Film treba vidieť viackrát, s krátkym odstupom. Jedine tak môže divák odkryť charaktery hrdinov vrstvu po vrstve. (09.12.2015)

Režisér Jiří Sequens kromě seriálu Hříšní lidé města pražského natočil i 4 samostatné celovečerní filmy ze série Hříšných lidí v barevném formátu. Pěnička a Paraplíčko je kasařská balada, která se točí kolem zapíchnutého gaunera Toufara. Výborné herecké obsazení, čarovná atmosféra Prahy 30. let minulého století a nádherná hudba Zdeňka Lišky (ta křídlovka mě zní v uších pokaždé hodně dlouho, když film vidím). Nebo píšeň o hříšnících, kterou zpívá Josef Zíma jako člen pražské galerky, je úžasná šansoniérská balada. A v neposlední řadě scéna, když si jde rada Vacátko (Jaroslav Marvan) na půdu jednoho domu pro Pěničku (Radoslav Brzobohatý) a jejich povídání si o tom, jak se vše semlelo - to by člověk porozuměl všemu. Nezapomenutelný film, který můžu vidět pořád dokola. (03.01.2016)

Seriál bol holt seriál, mal väčšiu šťavu ako jednotlivé filmy. Príbeh je až príliš priamočiary, zápletka jednoduchá a vrah odhalený hneď zo začiatku. Je však zaujímavé sledovať, ako sa dynamiku a napätie podarilo udržať až do samotného konca. Záverečná scéna na pôjde je parádna, pekná pripomienka starej Prahy s celým komparzom domovníka, policajtov, či hasičov. Zároveň krásne priblíženie 'pražskej galérky', ktorá donúti diváka si čo-to o nej pogúgliť. Podarila sa aj hudba, tá znie v ušiach ešte stále. (12.12.2020)