Nadaný žák

Dějepis je fajn, člověk se toho spoustu naučí, z historie poučí, ale někdy, někdy může zdravý zájem přerůst v obsesi. A pokud se hlouběji (a s jistým entuziasmem) zajímáte zrovna o plynování židů za druhé světové války, měli byste včas vyhledat psychiatra, nikoliv nenápadného dědu ze sousedství, ve skutečnosti někdejšího velitele koncentračního tábora. Podobně nerozumným způsobem se zachová mladistvý (anti)hrdina tohoto psychologického dramatu, které rozhodně není pouze o neonacistickém smýšlení v dnešním “jiném“ světě. S tou jinakostí to nebude až tak žhavé, jak jasně vyplývá z mnoha scén, nejlépe z Toddova závěrečného dialogu s klasifikačním poradcem (??) s prostřihy na jednu (ne)šťastnou událost, kdy je dobré povšimnout si rovněž americké vlajky v pozadí. Kapku morbidnější než Americká krása, ale párkrát podobně cynické. Boyceův scénář (podle S. Kinga) neprotěžuje ani jednu stranu, o to vyznívá závěr pesimističtěji. Jedna generace zrůd možná vyhynula, ale druhá už je připravena dát o sobě vědět. Zakomponování nacistické problematiky do děje přesto působí trochu násilně. Není zcela jasné, proč je Todd těmito zvrhlostmi natolik fascinován, jaký vlastně Dussanderovým vydíráním sleduje cíl (těžko, aby udělal zkoušky, když v tomto ohledu mu „nová známost“ naopak příliš nesvědčí). Výchozí situace je nicméně dostatečně poutavá a rozvíjená poměrně nečekaným směrem, dost pro odpuštění jistých nejasností, které mě přesto mrzí a brání mi v udělení plného počtu hvězdiček. Herecké obsazení nemá chybu, Brad Renfro skvěle zvládl přerod z nevinného, pouze o něco bystřejšího (což je pouze jeden z mnoha možných překladů slova „apt“) žáka v monstrum, Ian McKellen jistě také nebyl obsazen jenom proto, že je homosexuál (další z témat, kterému Singer rád věnuje zvýšenou pozornost). Režie je úsporná, nicméně účelná, umně kombinuje patos se sarkasmem (romantická scéna podbarvená písní „Das is Berlin“). Nadaný žák je mnohovrstevnatým snímkem, velice znepokojujícím a mnohdy mylně redukovaným na pouhou demonstraci účinků zvrhlé ideologie na „nevinnou“ lidskou mysl. Tato ideologie je špatná, člověk, který ji uznává za svou, horší. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Kaka, Kubick, swamp (19.06.2007)

Nevim, jak se na to bude divat clovek, ktery necetl knihu. Nejspis jako na dobry thriller, kteremu nechybi zajimava zapletka, vyborne herecke vykony a depresivni hudba. Ten, kdo knihu cetl, pochopi spoustu naznacenych veci, ovsem bude zklaman, ze spousta scen chybi a nektere nejsou tak tisnive napinave jako v knize. Kdyz ale odhlednu od knihy, tak je pribeh mladeho kluka, ktery ma posunute lidske hodnoty, velmi napinavy. (21.05.2002)

Filmová zpracování "kingovek" zůstávají umění autora svých předloh (to jako panu Stephenu Kingovi, pokud jsem to nenapsal dostatečně pochopitelně) zhusta dlužny spoustu věcí, úctou počínaje a kvalitou konče. Nadaný Žák ale není ten případ, naopak. Je to výkladní skříň filmové adaptace, i když se leckdy drží zbytečně zpátky. I když, Toddovy sny a sexuální úspěchy by mohly zvednout mandle/žaludek/jiné, světštější orgány leckterému divákovi, a to není vzhledem k brilantní práci režiséra a jeho hlavního herce (pro tento film) Brada Renfroa zapotřebí, protože z něj udělal dostatečně velkou stvůru už s tím materiálem, který do filmu dostal. Nad darem, kterého se Siru Ianovi dostalo od dobrých sudiček a múz, se nebudu rozepisovat, dělám to v podstatě u každého jeho filmu...a tak se za zvuků skvělé Ottmanovy hudby už jen zeptám sám sebe i vás ostatních - je větší zrůda Kurt Dussander nebo Todd Bowden? A je děsivější závěr filmu nebo knihy? (29.05.2006)

Film, co je tak neskutečně nepříjemný na sledování a nemá jedinou sympatickou postavu, až se divím, že jsem to vůbec dokoukala. McKellenova kreace je naprosto fascinující a odpudivá a on je rozhodně hlavním tahounem filmu. Mladší představitel Todda za ním dost zaostává, ale ten jeho chladnej výraz mu bez problémů uvěříte. Několik scén je opravdu dost silných (McKellenův pochod, kočka v troubě, Koteasův konec nebo když bývalý vězeň z koncentračního tábora McKellena pozná) a od začátku do konce dokáže zaujmout, takže nuda nehrozí. Ale ačkoliv dílo je to zručně natočené a skvěle zahrané (a navíc je tam Tříska!), zážitek z něj je tak nepříjemný, že další zhlédnutí opravdu neplánuju. (16.03.2011)

Sonda do svědomí, fascinace zlem, vypuštění džina z lahve. Tím, že mladík vydíráním přinutí bývalého nacistu k vyprávění, je sám pohlcen zlem, na povrch se dostává, co je ve skrytu. Zdánlivá nevinnost je ta tam. Proti sobě máme dva rovnocenné soupeře. Aneb čím se zabýváš, tím načichneš. Ukázka toho, že inteligence a nadaní není samo o sobě nic, záleží čemu slouží. Filma který s vámi zatřese. Tříska jako třešnička na dortu v samém závěru. (21.04.2014)