Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vyjít ven z vězení ještě neznamená být na svobodě. Po krvavém potlačení pražské revoluce r. 1848 strávil jeden z jejích účastníků, spisovatel František Vinický (R. Brzobohatý) osm let v žaláři. Po návratu do Prahy v r. 1857 se pokusí navázat kontakty s někdejšími přáteli. Hlavním z nich je jeho bývalý spolubojovník Antoš (Š. Kvietik). Mužovy kroky samozřejmě vedou i za jeho bývalou láskou Idou (S. Dvořáková), která je však už několik let vdaná za radu Mayera (J. Abrhám). Vinický je prakticky na každém kroku sledován tajnou policií, která mu nedovolí získat slušnou práci, natož vydat jeho novou knihu. Policejní rada Berger (F. Němec) spisovateli jasně naznačí, že by se ledacos dalo zařídit, kdyby se Vinický zavázal ke spolupráci… Hlavní hrdina českého historického filmu scenáristy a režiséra Jaroslava Soukupa je fiktivní postavou, avšak byl inspirován osudy skutečných radikálních demokratů 19. století, především Karla Sabiny. Historické téma přitom posloužilo jako jasná metafora praktik Státní bezpečnosti. To byl také důvod, proč se Záchvěv strachu až do r. 1989 neuváděl v televizi. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (60)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Bezvýchodná situace. Případ Františka Vinického je symbolickým mementem pro všechny, kteří byli v různých historických obdobích politického i společenského útlaku postaveni před těžká osobní dilemata, útočící především na čest a svědomí člověka. Soukupův film si zachovává neoddiskutovatelné skvělé přednosti scénáře i režie. Patří mezi ně jistá kamera, až do detailů propracovaná výprava i stavby, jasně budované a pevně vedené hlavní postavy i hned celý trs skvělých hereckých výkonů (Brzobohatý, Kvietik, Němec, Besser, Geprtová, Kostka, Brabec, Sklenčka...), který rezultuje z tohoto souhrnu předností. Metoda soustředěného nátlaku je, zdá se, nejúčinnější zbraní totalitních mechanismů. V každé době a za všech okolností. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Po Romanetu nabídl Jaroslav Soukup další exkurzi do období po revolučním roce 1848 a opět dokázal přesvědčivě zachytit atmosféru strachu a nedůvěry, v níž mnozí právem spatřovali narážku na časy normalizace. Vynikající je práce s prostředím, centrum Prahy tu skutečně budí dojem jako by se divák ocitl v 50. letech 19. století, k tomu herecká elita. Závěr je v zájmu vyznění možná až moc násilný (opravdu by si to dotyčný nenechal vysvětlit? Vždyť ty praktiky tajné policie musel znát víc než dobře) ale jinak spokojenost. Opravdu se nechce věřit, že režisér, který se uvedl do československé kinematografie v 80. letech několika velmi kvalitními díly (např. Pěsti ve tmě), skončil u majora Maisnera a podobných pytlákovin. ()

Reklama

alchac 

všechny recenze uživatele

Perfektně napsaný, obsazený, zahraný a zrežírovaný tísnivě mrazivý zapadlý filmový klenot, který je univerzálně převoditelný prakticky na libovolný Orwellistán. Neuvěřitelné, že pod tak skvělým filmem je podepsaný Soukup a František Němec se zde s předstihem jasně kvalifikoval pro dabingovou a divadelní roli sira Humphreyeho. ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Upřímně mě překvapuje, že film s takovou látkou vůbec mohl vzniknout a být promítnut, paralela policejního státu za komunistického režimu nemůže být očividnější. Geniálně zpodobněná atmosféra strachu ze špiclování, kdy každý sleduje každého. Po herecké stránce absolutní špička, nejen Radoslav Brzobohatý, ale především František Němec, z kterého přímo mrazí. Neuvěřitelně silný snímek, který by si zasloužil mnohem větší pozornosti. ()

shyster 

všechny recenze uživatele

Po druhý v týdnu jsem málem dostal zástavu srdce, když jsem zjistil, kdo natočil tak dobrý český film. Ten člověk, který má na svědomí "Jak ukrást Dagmaru"? Ano, překvapení se prostě dějou. Skvělý scénář a skvělou dobou atmosféru má na triku Jaroslav Soukup. Samotné zápolení bezbranného Čecha proti rakouské mašinérii není až tak dobré jako např. Božská Ema, ale i tak potěší na srdci se podívat na dobrý český film, kde herci opravdu hrají. 70% ()

Galerie (10)

Zajímavosti (7)

  • Film je mj. inspirován skutečným příběhem českého spisovatele Karla Sabiny. Jeho životní osud je prakticky stejný jako osud hlavní postavy tohoto filmu, Františka Vinického (Radoslav Brzobohatý). (ricky4)
  • Film bol považovaný za protirežimový, doboví kritici ho ohodnotili negatívne. Bolo zakázané ho predávať resp. ponúkať do zahraničia, nemohol sa zúčastňovať festivalov ani byť uvedený v televízii a v domácej kinodistribúcii bol uvedený iba okrajovo. (dyfur)
  • Jedná se o další projekt Radoslava Brzobohatého, ve kterém si střihl českého vlastence z 19. století. Ten první je legendární český seriál F. L.Věk a je zajímavé, že v obou projektech se postava Radosalva Brzobohatého jmenovala František. (ricky4)

Reklama

Reklama