Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Oproti právě okomentovanému Sputniku je to žánrově ujasněné, což je pozitivum. Druhým pozitivem je Milena Radulovič, která se zřejmě díky Balkánské hranici (alias kolik deka nechá střela z DŠK z kosovského Albánce) etablovala v ruském filmu. I prostředí výzkumné laboratoře s bílými kachlíky působí tak nepříjemně, jak asi mělo a trikaři (ve stylu staré dobré animatroniky) a výtvarníci se docela vyřádili. Tím ovšem pozitiva víceméně končí. Postavy jsou představené dost nepřehledně, případně nejsou představené vůbec, logika prohrává víceméně kontumačně (kdo pochopil, proč mluvíme o permafrostu, zimě a vůbec, ale pak tam najednou máme 200°C, a vysvětlí mi to, vyhrává zlatého bludišťáka) a opakování je sice matkou moudrosti, ale když se dva lidé hned po sobě projeví jako zrádci, tak to zavání trochu bezradností scénáristy. Alespoň jsem byl ušetřen pokusů o filosofii a samotný závěrečný zvrat není úplně marný. S logičtějším vývojem a lépe představenými postavami by to vůbec nemuselo být špatné, škoda. Avšak stále je to lepší než prequel Věci, to je dlužno dodat. ()
Po rokoch vykrádania amerických akčných, katastrofických a superhrdinských filmov, hororov a sci-fi, a vlastne všetkého amerického, prišli Rusi s filmom, ktorý je síce nelogický, zmätený a prehnane dlhý, ale má pár fajn scén, slušnú atmosféru a hlavne len úplné minimum rusáckeho primitívneho macho šaškovania. Takže guilty pleasure. Že keď už vedia iba plagiáty, že sa im podaril jeden celkom zábavný a nie úplne trápny. Svetový hegemón. ()
Původně jsem obdivoval výpravu, ale i ta postupně upadla, takže pochválím alespoň prostředí. Kolský superhluboký vrt je tak fascinující projekt, že by šel využít hned do několika slibných námětů. Arsenij Sjuchin si vyhrnul rukávy a napsal tuctové hororové béčko, vtiskl mu nulovou atmosféru a natáhl necelou hodinu děje na dvě hodiny zmateného pobíhání v podzemí. Chování postav nedává smysl, příběh nedává smysl, pointa nedává smysl a účast Mileny Radulović nedává smysl. Jestli se chce prosadit v ruské kinematogfrafii, měla by si vybírat ambicióznější role. ()
Kolský hluboký svěrač zcela dostál svému názvu. Po krátké, poměrně slibné retropředehře si soudruzi šňupli ředidla, bez skrupulí sfárali, přiblble vletěli na Věc a začali brutálně šťouchat hovna. A tak chladná až hrdinně zádumčivá imunovložka Jekatěrina Pozovičovna Kozohrajná, podporována partičkou nesvéprávných specnaz idiotů, sveřepě bojuje za pomocí svých vaginálních mykóz se sporami smrdící mentální plísně, způsobující loutkový skučící lančmít. A to natolik zábavně a prefíkaně, že máte už po půl hodině nutkání pocákat televizi antimykotikem, aby ji nudou nezplesnivěly LEDky, a zobnout brufen, protože vás děsně bolí za krkem z neustálého kroucení hlavou nad všemi těmi vážně interpretovanými, narkáčskými legovědeckými pičovinami. Vřele doporučuji autorovi tohoto zvratku zkusit si na pět minut strčit hlavu do předem vyhřáté trouby na 200 stupňů, a pokud by to nezabralo, tak požít enormní dávku svého skorojmenovce, aby na vlastní kůži poznal, jaké to je, někoho takhle otrávit. ()
Toto je nekonečné čakania na horor pritom príbeh je obohratá platňa. Každý divák dopredu vie, že takých votrelcov a vecí sme tu už mali mnoho, vie, čo môže očakávať, tak prečo to tak dlho trvá, kým sa niečo stane? 2 hodiny má film úplne zbytočne. A tie spomalené scénky s kostolným chórom v pozadí boli najtrápnejšie. ()
Galerie (37)
Zajímavosti (4)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Název filmu se objeví až se závěrečnými titulky. (pornogrind)
Reklama