Кольская сверхглубокая
The Superdeep
Obsahy(1)
Kolský superhluboký vrt je největším těžebným zařízením v zemi. V roce 1984, v hloubce více než 12 kilometrů, něco napadlo pracovníky. Po těchto událostech je objekt uzavřen. Malý výzkumný tým jde do podzemí, aby zjistil, jaké tajemství se skrývá v nejhlubší díře na světě. To, co zjistili, se ukázalo být největší hrozbou v historii. Nyní je budoucnost lidstva v jejich rukou. (LIVINGDEAD)
(více)Videa (1)
Recenze (99)
Po rokoch vykrádania amerických akčných, katastrofických a superhrdinských filmov, hororov a sci-fi, a vlastne všetkého amerického, prišli Rusi s filmom, ktorý je síce nelogický, zmätený a prehnane dlhý, ale má pár fajn scén, slušnú atmosféru a hlavne len úplné minimum rusáckeho primitívneho macho šaškovania. Takže guilty pleasure. Že keď už vedia iba plagiáty, že sa im podaril jeden celkom zábavný a nie úplne trápny. Svetový hegemón. ()
Už sme tu mali ruský variant na Votrelca v podobe snímku “Sputnik”, teraz zas Putin so svojou družinou predostiera akýsi voľnomyšlienkársky nástrel ala “Vec”. Prvo menovaný sa mi bohovo ľúbil, druhý sa mi tiež, názor ostatných je pre mňa irelevantný, a tak by to malo byť aj v prípade toho môjho pre zvyšok obecenstva. Prvá polovica vražedne pomalá, druhá zlepší celkový dojem. Škoda premrštenej stopáže, ktorá nedokázala udržať tempo. Mohlo to byť za “štyri”, takto zatiaľ za 3, i keď názor odstupom času možno zmením a rád prihodím. ()
Trochu jako celek slabší než Sputnik, na druhou stranu se za Kolský supervrt Rusové stydět fakticky nemusí. Asi bych opět uvítal kratší stopáž, kde by se tvůrci vyvarovali zbytečných sekvencí, u kterých by ve výsledku neuškodilo, kdyby se ve finální verzi neobjevily. Jinak zasazení jsem uvítal s otevřenou náručí, podzemí v hloubce 12 km a k tomu všemu neznámý parazit ? Touhle premisou nemohli trefit vedle. Herecky to asi není v každém momentu hitparáda, ale nikdo zde na druhou stranu nepůsobí jako nějaká pěst na oko. Musím vyzdvihnout dvě věci: špičkový audiovizuál (chválím za využití praktických efektů, to se často moc dnes nevídá) a vykreslení bezútěšné atmosféry. Pokud se vám v hororovém žánru povede skloubit tyto dva aspekty dohromady, máte napůl vyhráno. Za zhruba 50 milionů korun víc než jen koukatelná zábava. Silné tři hvězdy. 6,5/10 ()
Na rovinu je třeba říci, že nic originálního se nekoná a že Rusové na americké sci-fi pořád nemají. Jenže mix Věci a Vetřelce já rád, a proto jsem byl nakonec spokojen. A navíc se ke slovu dostaly i poctivé mechanické efekty a ty já pořád můžu. Ač je film možná až zbytečně dlouhý, mně utekl poměrně rychle, jelikož má takovou tajemnou klaustrofobickou atmosféru a o napětí rozhodně není nouze. Tvůrci také vsadili na houbu, která v posledních letech inspirovala nejedno sci-fi. Ophiocordyceps unilateralis napadá mravence a ovládne je, podobně se chová i zdejší houba. Jen jsem nikde nenašel, že by ovládnutý mravenec zanesl houbu do mraveniště, právě naopak, jde pryč. Ale zůstane podél mravenčí stezky, aby si spory mohly najít další oběť. Objev smrtícího organismu, šílený vědec, co možná jedná racionálně, odvážná ruská Ripleyová a hajzl, co dopadne stejně jako ten ve Vetřelcích. Ale jo, za mě dobrý. Jen některé scény byly až moc dlouhé, takové sovětské....jako celek ovšem napínavé. ()
Rusové si tentokrát vzali na paškál Kolský vrt, o kterém se traduje, že vede až do pekla. Výzkumný tým se ovšem nepotká se zásvětními knížaty a jejich poskoky, ale s parazitickou plísní, která si s pekelníky v ničem nezadá. Prostředí a atmosféra podzemního komplexu jsou super a filmařům se ho daří plně využívat. Projevy nákazy mají také něco do sebe, ačkoliv bych uvítal víc momentů podobných těm s první nakaženou. A za jedna mají i herci, přičemž Milena Radulovič mě upoutala už v Balkánské hranici a tady mi dala další důvod k tomu, abych si jí všímal i v budoucnu. Co se negativ týče, tak tu je z mého pohledu vlastně jen jedno. Spousta scén se odehrává ve výparech či při blikajících zářivkách, případně při obojím. Řada věcí je tak jenom tušená, což je škoda, protože finance tu na to určitě byly. Obzvlášť ve finále to zamrzí, protože to, s čím se tam hlavní hrdinové potkali, působilo na první pohled -pro někoho SPOILER- nádherně hellraiserovsky. Každopádně další výborný debut relativně mladého režiséra, který má nesporný potenciál. 80% ()
Galerie (37)
Photo © TrioFilm
Zajímavosti (4)
- Minimálně od roku 1997 se internetem šíří městská legenda, že vrt byl zastaven z důvodů údajného provrtání se do „pekla“. Nicméně samotná legenda je staršího data, poprvé se pravděpodobně objevila v anglofonní části světa v rámci vysílání Trinity Broadcasting Network v roce 1989. Ruští inženýři údajně měli spustit do vrtu mikrofon, který měl zachytit podivné nářky. Tento audio záznam koluje na internetu jako autentický. Nicméně jedná se o část soundtracku z roku 1972 k filmu Baron Blood, který byl pouze částečně remixován. (Zdroj: Wikipedia.cz)
- Houba, o které jedna z postav mluví, je v roce 2017 objevená brazilská houba Ophiocordyceps unilateralis. Ta dokáže ovládat chování mravenců. Když její spory proniknou do organismu mravenců, pomocí doposud neznámé chemické reakce způsobí, že mravenec se začne pohybovat úplně jinak než předtím. Opustí sám mraveniště – už to je výjimečné a zcela nepřirozené chování – a nedaleko něj se zakousne do nějakého listu. Přesněji řečeno do spodní strany listu. Tam pak zůstane bez pohybu, dokud nezemře. Tím teprve ale začíná to nejhorší. Mrtvý mravenec se začne plnit stále přibývajícími sporami. Ty pak ze zhoubovatělého těla stále zavěšeného na listu vystřelují; protože jsou blízko mraveniště, je poměrně velká šance, že nakazí dalšího mravence, a houba se tak dál rozmnoží. Podle vědců, kteří tyto podivné houby zkoumali, jich existují celkem čtyři druhy. (ČSFD)
- Kolský superhluboký vrt je nejhlubší vrt na světě a byl zapsán do Guinessovy knihy rekordů (také se mu říká Díra do pekla). Nachází se v Murmanské oblasti ve vzdálenosti 10 km od města Zapoljarnyj na území geologického Baltského štítu. Dosahuje hloubky 12 261 m. Na rozdíl od jiných vrtů, které byly prováděny za účelem hledání ropy nebo geologického průzkumu, cílem tohoto byl pouze výzkum litosféry v místě, kde Mohorovičićova diskontinuita prochází blízko zemského povrchu. Vrt byl započat v roce 1970 a ukončen byl v roce 1994. Během provádění Kolského vrtu bylo učiněno cca 12 000 nových objevů v geologii. (Zdroj: Wikipedia.cz)
Reklama