Gigant

Už od prvých minút ma Obor zaujal krásnou kamerou a pozerať film vo vysokom rozlíšení bola pastva pre moje oči. Gerorge Stevens priniesol s veľkými hereckými esami tej doby na plátno veľkolepé predstavenie, ktoré dokáže vtiahnuť diváka do deja takým spôsobom, že má pocit, akoby šedivel spolu s postavami. Zlatý vek filmárčiny v plnej sile. (27.12.2013)

Pěkný film o nepěkných věcech. Tak jako degenerují bohaté rody, tak i sám film se rozplývá do sebe sama. Neudrží ho Edna Ferberová, Ivan Moffat, ani Elizabeth Taylorová či James Dean. To, co v něm můžeme vidět jako kritiku zaslepené touhy po zisku a uznání, je jen ubohoučké upozornění, že sice není všechno úplně v pořádku, ale skoro všechno ano; stačí jen dobrá vůle a pár drobných kosmetických úprav. Zatrvrzelá "ságovistost" sice zvyšuje napětí mezi generacemi, ale různé motivy a prostředky nemění hlavní cíl a smysl života: někam to dopracovat. Jakpak si vedou Benedicti teď? Benedictus, qui venit… Tedy: film nadprůměrný, ale nic víc. Celý děj, přes pestré ale nedůležité odbočky, překrývá vztah Lesilie a Bicka, zpočátku názorově pevného Texasana. Leslie (její náhledy nejsou podstatné, musí jen být antagonistické) jej však od počátku znejisťuje, až ho dostane na kolena, tedy na záda. Teprve tehdy (jak sama vesele doznává v závěru filmu) považuje svoje (jejich) manželství za naplněné. (28.11.2023)

Legendárny, americký tvorca-George Stevens je bezpochyby veľkým KLASIKOM-klasického Hollywoodu. Rešpektujem a uznávam ho ! No i napriek tomu, nie je v mojom rebríčku-najobľúbenejších režisérov (t.j. v prestížnej TOP DESIATKE), ale zase niektoré jeho snímky vynášam do nebies (Denník Anny Frankovej, Shane, či aj Miesto na výslní). _Filmový príspevok z roku 1956, s názvom OBOR, ktorý získal neuveriteľnú, rovnú desiatku nominácii na Oscara, kde premieňa iba DIRECTOR najväčšieho kalibru. (Napríklad-Najlepším filmom bola-Cesta okolo sveta za 80 dní, rež. Michaela Andersona). _Vezmite si jedno, že sledovanie 201 minút (viac ako troch hodín a dvadsiatky min.) dlhého filmu nie je naprosto nič, čo by bolo poväčšinou každému extra po chuti. Osobne si myslím, že čím dlhší je, tým sa automaticky stáva menej dostupným, zaujímavým, pretože divák sa už po určitom čase, strávenej pri obrazovke (i trebárs v kine), čítajúc neustále titulky, stáva unaveným, vrtí sa na pohovke o stošesť, že sa nevie už dočkať samotného konca kraja ?! Niekedy to platí, inokedy zase nie. Ale teraz si práve myslím, že áno... _ Z môjho pohľadu je to veľmi rozsiahle i rozťahané zároveň, že by sa patrilo, minimálne o tých 30 až 45 minút, skrátiť (dvaja strihači si aj tak nedali povedať), kedy by nebol film tak zbytočne natiahnutý. Môže sa to zdať trochu divné, ale film sám o sebe príliš nenudí, a pritom je dlhý, ako týždeň pred výplatou. Vďaka precíznej réžii, sa na to nedá ani pomyslieť. Je to film plný postáv, ktoré sa postupne vykryštalizujú v úplne inom svetle, ako sa spočiatku javí, alebo : „PENIAZE KAZIA CHARAKTER” , a tým som trafil klinček po hlavičke ! Trojica hercov: Taylor, Hudson a Dean sa v jednom kuse dopĺňajú, i keď by som povedal, že Jim má o moc menej hereckého priestoru, ako je zvyknutý. Až na záver sa dostávam k typickému klišé hollywoodskych kúzelníkov : STÁRNUTIE- jednotlivých postáv je naprosto nedostačujúce, alebo aký vekový rozdiel je medzi filmovou mamou Liz Taylor a jej filmovým synom Dennisom Hopperom ? Minimálny ! Toto všetko je pre mňa mínus+samotná, prepálená dĺžka, ktorú George trochu „prepískol” , a tak z pôvodne maximálneho hodnotenia, znižujem o 40%, smerom na DOBRÝ, priemerný, možno trošku nadpriemerný, aj tak nakoniec zaváži každého uhol pohľadu, ten môj je taký, aký má byť ! Obdivuhodne zachytil dekády jednej rodiny, ale ničím extra ma nezasiahol. Najradšej som mával sekvencie s Deanom, aj keď sa totálne, povahovo, postupne otočil o extrémnych 360˚ , ale nielen o tom je tento monumentálny snímok... Alebo, viac-menej, práve peniaze hýbu svetom... Klasika kinematografie, ale ako pre koho... ? (04.08.2019)

Pustit si skoro sedmdesát let starý, více než tři hodiny trvající "western"? Přemlouval jsem se asi měsíc. Původně byl lákadlem James Dean, kterého jsem ve filmu ještě neviděl a Liv Taylor. Samozřejmě je atraktivní i prostředí, ve kterém se osudy Leslie a Bicka odehrávají. Tu třiapůlhodinovou stopáž je potřeba zasadit do kontextu. Skrze jednu rodinu nesledujeme jen dynamiku doby, kdy dochází k prvním nálezům ropy, ale hlavně vidíme jak se mění/nemění lidé. Na tu dobu je to velmi odvážný film, protože tvůrci ukazují nenažranost rančerů i nafťáků, ale především předsudky a rasismus vůči původním obyvatelům...kteří se tak rázem stali ilegálové. Na postavě Bicka vidíme, že i vcelku slušný člověk musí ujít dlouhou cestu, než změní postoje, které mu byly vštěpovány. A podařit se mu to mohlo snad jen vedle Leslie, která se vzepřela zvyklostem s tím, že má vlastní rozum. Vše ale probíhá bez moralizování a odsuzování. Vlastně je to smířlivé a dokonce i lehce ospravedlňující. Velmi oceňuji herce, které uvidíme nejprve jako koloušky a ke konci, jako zasloužilé veterány. Aniž by to přišlo divákovi zvláštní. Zestaření tady proběhlo geniálně a nejde jen o masky, ale hlavně o to, jak to bylo zahrané. Hudsonovi bylo v době natáčení třicet let a přesto působil jako starý rančer naprosto věrohodně. Společně se změnou vizáže, šla pozvolna i proměna hardcore Texasana v rozumného člověka. Celý film jsem dal na jeden zátah. Příjemné překvapení. (14.11.2022)

Přijímám pozvání a přisedám si k tabuli kolosální dynastie rančerů. Hledím na vzlety i pády kovbojů i padouchů, zocelených a správných mužů, sličných a nekompromisních žen. Otců a matek, synů a dcer s věnem zámožným. Krví, jež proudí v nitru daru mocných. "Komoří" země posvátné, dnešky i zítřky Jetta Rinka, který si v mysli své neodpírá nároky na malý tajný skromný sen. Testament, který předložen jest, jeho charakter hrdosti ukázal. Avšak bohatství předčasné, jeho povahu podlomilo. Vysmívajíc se všem gigantem svého já. Zlenivěn ze štěstí, pohrdajíc odkazy předků. Vzněty chvil zrádných. Lásce své srdce zaprodal, avšak dvoření touze vyvolené, jen hluše a slepě naslouchal. Z hrdla svého svůj trpký a zoufalý pocit v epilogu vykřičel. Jen popel a prach. Prázdnota, která se choulí v nitru omámeném. Zklamaný syn, jenž dobrotu svou pod vlivem mamonu, přetavil v namyšlenost, sobeckost a opovržení. Uzavřel duši sobě i jiným, tlející vinou zchudlého citu. Zůstává pouze a jen sirotou v upíjejícím stesku svém. Rozkoš "knížete" zlatého klubu vykázána do samolibosti. Srdce pustne omrzelostí, je jako protihráč navyklý hodovat slastem floutků. Nesmířen s údělem nitra, politován slovy hořkosti lásky skoupé. Neodolatelný Jimmy Dean předhazuje perly svého amerického snu a ze své nevysychající studnice postupně loví herecké masky s přidanou hodnotou, v klopě charisma bohatýra texaského mýtu. Rozprostírá smích i slzy, zdráhavost, trhavou dětinskost, odvrácenou tvář hrdosti, pýchu, netečnost, vztek, machrování, mizérii i lítostivý pád. Dobrácká duše odložena, korunovace magnáta arogance. Jimmy Dean a herecký "band" repertoáru nitra mezi čtyřma očima. "Neb i plátna stříbrná let padesátých měla svého zklamaného "záporáka," gigantického "J.R." (21.09.2014)