Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V učňovském internátu se odehrává příběh inspirovaný skutečnými událostmi, osudy několikanásobného mladistvého vraha. „Série sexuálních vražd! Skutečný případ, který se může kdykoliv opakovat.“ (oficiální text distributora)

Recenze (80)

dawe787 

všechny recenze uživatele

Málo známá, ale dost dobrá kriminálka, kde se proplétají hnusné zločiny na mladých ženách se životem na jednom učňovském internátu plném šikany. Výkon mladých tehdy ještě neznámých herců je unikátní a leckteří herečtí pardálové by jim to mohli závidět. Roden tu hraje vzteklého policistu, který dává dost emocionálně najevo, že by měl rád vrahy mladých žen za mřížemi. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

Funí to jak Karpíšek s černou punčochou, ale tentokrát je to deviant bodavý.. Byť odehrávající se v roce 1986, je tam hmatatelná ta tvůrčí otevřenost a divoká estetika velmi raných devadesátek. Výsledkem je žánrová slátanina, při které se odpudivost prostředí vtiskla do formy a obsah chaoticky vede postavy až k podivné scéně kořenů zla. Při tom chvílemi hraje hudba jak z Terminátora a chvílemi jak kdyby někdo brnkal na gumičky natáhnuté na krájecím prkýnku. Po herecké stránce prachbídné, šikanátor Ernesto je out jak Rodenova přehazovačka. Aspoň že Kvído už zkrotil tu předčasnou ejakulaci.. ()

Reklama

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

„Mladou frontu“ jsou úvodní slova tohoto filmu, který pak dlouho, velmi dlouho vypadá na dvě hvězdičky: sice nikoli úplně marný, také však nepříliš zajímavý dokonale typický produkt své (přelomové) doby: strašně hustě drsňácká krimi s problematikou (přičemž nejhustější a nejdrsnější je zde Rodenova patka, již po právu oceňuje každý druhý komentující), v obou těchto aspektech klasika pozdně husákovské éry, s těsně posttotalitní erupcí povrchního nadšení z odstranění cenzury. Silně klišoidní je Přeučilova postava „pokryteckého ředitele“ a její postupy, jakož i marginální postavy a la „lhostejní spoluobčané“, ale ani typové z intru právě neoplývají přesvědčivostí, takže mi film připadal zajímavý převážně jen zobrazováním bezútěšné mrzkosti života mravně a ideově vykořeněných širokých nevzděaných vrstev tuzexového socialismu (s patřičnou kulisou šedivého velkoměsta) a ovšem také jako parádní retrokonzerva (už jen modes robes vrahových obětí nebo metalácké džisky stojí za to). Především mě, jako značnou část komentujících, frustrovala Šíchova (pro nějž je sexuálně motivované vraždění mladých žen nezvedenými výrostky zřejmě oblíbeným tématem) snaha slátat k sobě co nejvíce „souvisejících problematik“. Ale někdy v průběhu filmu mi to celé začalo dávat smysl: okamžitá moc (nadvláda) nad druhým, násilí, sex – všechny tyto aspekty jsou posléze organicky propojovány a to různými cestami: třeba via sexuální problém celého případu (viz třeba noc jiného učně s „dámičkou“, po níž následuje Rodenovo ráno); nebo via fenomenologické odkrývání podstaty šikany (z obou stran tohoto vztahu): na všech frontách se ukazuje neschopnost stát rovně před silnějším (zde upozorňuji na reflexi názvu „silnější než já“ v komentáři od jicholy) – v tomto ohledu není ani tak zajímavá „vzpoura holubů“, jako spíš pozdější vyšetřování „mazáků“; všímej si též šikanózního vystupování kriminalistů, nezapomeň, že mazáci byli původně též holuby, zahrň marginální postavy, atd., nebudu vše jmenovat: situace potřeby násilného přemožení (zjevně či skrytě mindrákózní) je přítomna na každém kroku. Zajímavou (byť nikoli podstatnou) spojnicí je v celém příběhu obojí role oné dámičky (prostitutka, policejní volavka). Zkrátka: nejde tu o naivní snahu postihnout kauzální souvislosti, nýbrž o ukázání rodové psychologické příbuznosti toho všeho, přičemž nepřehlédněme, že to vše jsou též složky vrahovy zvrácené potřeby, jejíž sexuální povaha je (ve filmu) skrytá a to možná i jemu samému - jeví se jako nenávist k sexualitě (a ovšem k ženám). Takže jsme na třech hvězdičkách. Celá finální sekvence (od dopadení vraha až po rozjezd titulků) pak přidává tu čtvrtou. „Psychologické vysvětlení“, které se zde předkládá, je sice poněkud naivně zkratkovité, ale podáno tak náhle a extrémně stručně jako pádná facka v samotném závěru působí nesmírně silně (čímž se ovšem působivost celé sekvence nevyčerpává). Doporučuji neupínat se na otázku realistického postižení případu a psychiky spartakiádního vraha a „skutečné události“ brát v potaz jen jako inspiraci. Výjmečně se mi vyplatilo přečíst si předem něco komentářů, jmenovitě ten od type_B, bez jehož náhledu „zobrazuje společnost, která je totálně v rozkladu“ by mi možná kvality tohoto filmu zůstaly skryty (bohužel však proto nemohu ocenit vtipnou a trefnou kritiku od Phobie). Otázku, zda jsou ony kvality autorským záměrem nebo kouzlem nechtěného, musím přenechat jiným. /// Dodatek po druhém zhlédnutí: Ty 4 hvězdy určitě nejsou příliš, celkový dojem na podruhé velmi dobrý. Jako nový poznatek dodávám, že instalatéři na fušce dostávají k obědu párky, Roden s milenkou snídá párky a pečetí to číšnice v hospodě, když nabízí Rodenovi jídlo: "...máme báječný párky, debrecínský". () (méně) (více)

lennyd 

všechny recenze uživatele

Tento film jsem si vybral po přečtení rozhovoru s Karlem Zimou, o tom jak právě tento film změnil jeho život. Jak měl problémy s tím, že jej lidé na ulicích poznávali a srovnávali se skutečným spartakiádním vrahem (a spousta z nich měla Karla Zimu za pravého vraha). Víc mne ale film nezaujal, sice si s sebou nesl nádech autentična, ale někdy je potřeba skutečnost kapku přibarvit, aby se u ní divák nenudil, což se u toto filmu (alespoň mně) dělo dost často... ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Viktorín Šulc a Petr Šícha, první ještě dávno předtím, než ho "objevili" v konkurzu ČT o nejlepší detektivní scénář (Muž, který vycházel z hrobu) a druhý roky do doby, než začal natáčet nechutné Magnuskovy výpotky. Tady se ovšem taky nepředvedli - hnusný porevoluční guláš, v němž nefunguje ani "detektivní" zápletka, tím méně motivace postav, vše snímá hnusná nekoncepční kamera a podtrhuje odpudivá, kolovrátková elektronická hudba o několika akordech, která zní celým filmem. Spojení se spartakiádním vrahem je tam jen proto, aby se na film chodilo a příběh z něj vůbec nevychází - tudíž toto spojení nedává smysl. Jinak mi to nedá, abych nereagoval na některé komentáře - snažím se pochopit, že někoho může pobouřit trocha násilí nebo pár odhalených hrudníků - ale termín "umělecká nebo morální cenzura" je nepochopení termínu a souvislostí. Cenzuře, která u nás byla za socialismu, nešlo ani o to, aby byly filmy umělečtější nebo morálnější. Šlo pouze o to, aby filmy obsahovaly to, co prosazovala KSČ. Takže jediné, co bylo skutečně amorální a neumělecké, byla cenzura samotná. ()

Galerie (2)

Zajímavosti (3)

  • Točeno částečně v okolí pražského Vyšehradu. (xentrixx)
  • Film není inspirován případem spartakiádního vraha J. Straky, nýbrž kauzou Roberta Čiháka, který – stejně jako filmový pachatel – jako vražedný nástroj používal nůž. (xentrixx)

Reklama

Reklama