Landru

Chabrol přeložil černý příběh masového vraha Landruho do jazyka panoptik a morgues. Divadelní stylizace, kulisovitost dějišť, stálá přítomnost diváků, umělost postav, topornost gest, průhlednost masek… Cením si toho pokusu jako experimentu, ale i tak mne zneklidňuje, jak tato veskrze ohavná historie znovu (po Chaplinově pokusu) slouží – ryze měšťácky – jen jako materiál k šprýmu. Přitom ta trasa, po níž se Landru vydával, od těla, které musí být zničeno a pohlceno v pozůstalém majetku, je obludná a její komika (je-li vůbec nějaká) hrůzná. (24.04.2013)

Mimořádně bizarní podívná, chvilkama mi bylo do smíchu, jakého betla citlivý a něžný pan Landru s ženami hrával, aby tento pocit pravidelně střídala úzkost při pohledu na pouze jednu zpáteční jízdenku a temně kouřící komín. Charles Denner skutečně exceloval, byť jeho umělá pleš a celkové nalíčení mi svým prostinkým provedením okamžitě připomnělo Fantomase... Nicméně to nic nemění na věci, že jde o velmi pozoruhodná snímek. (18.05.2010)

Chabrol se celý život snažil připodobnit svému vzoru, Alfredu Hitchockovi. Nedařilo se mu to, až pak natočil Landru, kterým svůj vzor překonal. Tohle drama s hororovými prvky je obdařeno obrovskou dávkou nadsázky, která místy přechází až v černý humor. I proto se mi zdá Landru mnohem lepší než Ptáci. A navíc Denner odvádí tak skvostnou práci, že překonat ho je téměř nemožné. (14.02.2013)

Pánové, máte finanční problémy a nebo občas koketujete s touhou likvidace opačného pohlaví? Pak vězte, že gentleman Landru ví, jak si v těchto případech poradit, ovšem nezapomeňte, že "všeho s mírou". Vynikající Charles Denner v tomto dramatu s nádechem satiry a černého humoru, který hrál vraždicí monstrum opravdu se vší noblesou. Moc zajímavý s fascinujícím obočím je tenhle pán, kterého vnímání květu gladioly mě nikdy nenapadlo. A vida, jak může černá kronika být v politice někdy velmi vítaná. Claude Chabrol se za tohle unikátní drama může určitě (mohl) hrdě postavit. (19.06.2015)

Napřed absurdní černá komedie, potom libové justiční drama, přitom i v soudní síni zazní dost vtipů. Jenže od filmu podle skutečného kriminálního případu by člověk až tolik humoru nečekal. Dámám je tu dopřán impozantní vstup na scénu, zvláště Michèle Morgan to velmi sluší (zde režisér pracuje s tím těžko pochopitelným kontrastem, jak krásné dámy padaly do náruče olysalému chlípníkovi s debilníma cancama). K tomu krásná kamera a působivá dobová atmosféra. Jako bonus nadčasové moudro, že je potřeba občas předhodit davu pikantní zločin, aby se odvrátila pozornost od nepovedené politiky. Pro mě to ale jednu chybu mělo - chtěl jsem si dát něco s Charlesem Dennerem, kterej je tu ovšem k nepoznání. Hraje ale výborně a ať mi někdo vykládá, že tady Jean Marais neokoukal gesta a chůzi do Fantomase. (09.07.2016)