Věčný příběh

Jedna z mých nejoblíbenějších (a možná ta úplně nejoblíbenější) variací na známý pohádkový příběh o Popelce. Nenapadá mě, co bych vytkla, a to v žádném ohledu. Od historizujícího pojetí s krásnými kostými a velkolepou výpravou, přes oproštění se od fantaskních motivů a jejich vyvážení vědou (Leonardo da Vinci je patrně "nejkouzelnější" kmotřička víla, jakou jsem kdy viděla - jeho zapojení se v pohádkovém žánru ráda tvůrcům odpustím), po obsazení (tady se povedla zejména Anjelica Houston, která dokonale balancuje mezi klasicky zlou macechou, paní domu, kterou nikdo nikdo neučil tomu, že se služebnictvem se dá jednat i jinak než z pozice tyrana a mladou vdovou, která ještě nestihla odložit svatební šaty a už osaměla v pro ni neznámém prostředí s cizími lidmi a nevlastní dcerou, ke které se dokázala vztáhnout jedině jako ke konkurenci v srdci jejího právě zemřelého manžela), ale výborní jsou popravdě všichni, včetně Drew Barrymore v titulní roli - postavě jinak křehké a pracovité Popelky propůjčuje střízlivost, inteligenci a ideály, které jiná pojetí často naznačují, ale tady mi přijdou podávány nenuceně. Humoru je přesně tak akorát, aby nerušil, ale zvládl obrušovat dramatičtější hrany příběhu. V podstatě by se film dal přirovnat k našim Třem oříškům - v obou filmech jsou protagonistiky proaktivní a nezávislé a své urozené protějšky učí, jak být nejen lepšími vladaři, ale i osobnostmi. A vyčítat Popelce romantiku, sentiment a klišé... je přinejmenším úsměvné. (26.12.2020)

"Jak poznám, že ta pravá je ta pravá? Co když půjdou vedle sebe dvě a ta pravá bude ta vlevo?!" :) Na pohádku to pro mě v sobě mělo možná až nečekaná moudra. Lidská nejistota, tápání, důvěra a zklamání... Pár věcí k vytknutí by se našlo, ale nějak nemám chuť kazit si jimi náladu :) PS: Ještě jsem neviděla nic, kde by si žena odnesla svého milovaného na zádech! (06.07.2011)

No, kdysi jsme na tom byli se školou v kině a tenrát se mi to opravdu nelíbilo, měl jsem v hlavě českou klasiku se Šafránkovou a tohle mi přišlo divný. S odstupem času musím uznat, že je to krásná pohádka, která se sice české nevyrovná, ale má svoje. Popelku, která není taková ta typická chudinka (dělo co dala své zlé sestře bylo fakt geniální), spousto komediálních i napínavých situací, skvělou macechu, kterou by člověk i chápal proč to dělá. Jen ta Barrymorová se mi prostě jako baba nelíbí a tím míň jako krásná princezna. (20.10.2008)

Kupodivu vydržela jsem i podruhé i potřetí. Prostě je to pohádka. Děj je velice podobný Popelce, ale je v mnoha směrech jiný. Film je solidně zahraný a místy i vtipný viz repliky pro královské rodiče (T. West a J. Parfitt) a jejich syna (D. Scott). Scénář se povedl. Chtěla bych ho slyšet v původním znění. Výrazná je velmi Anjelica Huston jako macecha. I kdyz u ní se domnívám, že kdyby hrála méně, filmu by to to pomohlo. Líbila se mi přítomnost a konání mistra da Vinciho (Patrick Godfrey): „Budu známý jako muž, který otevřel dveře”. A líbilo se mi, že některé da Vinciho dílko bylo opravdu podobné mladé Drew Barrymore. (21.09.2014)

Zajímavá adaptace příběhu o Popelce zapasovaná do skutečných reálií. :) Daniela je moudrá dívka, která kromě lásky princi přináší povědomí o tom, jak žije spodina a sám princ má trošku takové "siddhartovské" potřeby poznávat utrpení svých poddaných... :) Přesto je konci svou sebestředností trošku zklame. A pak škoda, že reálie jsou sice současné, Leonardo Da Vinci skutečně byl pozván na francouzský dvůr, ale zemřel, když princi byl rok. A princ se oženil ve skutečnosti s Medicejskou s původem. (05.07.2021)