Světlo a stíny

Příběh se odehrává v těžkém fantasy světě, kde proti sobě válčí národy oddělené neprostoupitelnou temnotou zvanou the Fold. Proslýchá se, že pouze bojovník zvaný grisha, který dokáže vyvolat světlo, může temnotu porazit. O nikom takovém se dlouhou dobu nevědělo... až do teď. Je to hodně tlačené přes romanci, ale mě to vlastně nevadí. Ben Barnes? Yes, please. (25.04.2021)

Fantasy červená knihovnička s nádechem Sovětska. Předlohu jsem nečetl, takže nedokážu posoudit, jak hodně se tvůrci vykašlali na kvalitnější wordlbuilding, mytologii, popis národů a magických schopností anebo jestli je na vině mělká fantazie autorky, nicméně tato část značně kulhá. Přítomnost paranormálního "Fold"u je každopádně zajímavá příležitost a nápad, který není špatně využit k rozehrání mnoha politických her, jež ale spíš jdou do šířky než do oné hlubší a komplikovanější roviny. Autorka si usmyslela, že chce mít obrovský svět doplněný přehršlí nepodstatných postav jen kvůli tomu, aby všichni byli nějak zamilovaní, ale každá trochu jinak! A ty, které by naopak mohly být podstatné (např. vládcové), jsou asi málo zaláskovaní, tak je rovnou úplně opomeňme. Aniž by to tedy schválně okatě řinčelo a hlásilo se urputně o slovo, děj a motivace postav táhne amorův šíp zabodlý do snad všech přítomných zadnic. Vůbec mě nězajímala a nechápu, k čemu tam byla postradatelná linka čarodějky s vikingem (inspirace Jon Snowa s Ygritte?), ale nedá se říct, že by mě na druhé straně vah o nic více zaujala hlavní hrdinka, která nemá názor, nemá sílu, nemá charisma a která bohužel ani není hraná moc dobrou herečkou. Pokud mě někdo zajímal a bavil, tak to byla plíživá trojička psaneckých zlodějíčků, jejichž dobrodružství, narozdíl od ostatních, mělo značnou různorodost a šťávu. Na druhé straně horské dráhy nebyla špatná výprava a kostýmy, a i když se na speciálních efektech dosti šetřilo, tak povedené momentky jsou k nalezení. Nemám problém Shadow and Bone doporučit dospívající teenagerce zahryzlé do sérií typu Divergence, ale ostatní divácké skupiny tohle mine hodně obloukem. Nebo by alespoň mělo. (24.04.2021)

I když jsem první sérii viděla už někdy v roce 2021, znovu jsem se na ni podívala nyní, a pak si dala i druhou. Pro mě to není takový ten seriál, kdy se těšíte na každý nový díl. Vyhovovalo mi, že jsem sjela obě série, když už byly kompletně vypuštěné do světa. Přiznávám, že jsem fanynkou Bena Barnese, takže i kdyby stál seriál za prd, kvůli Benovi bych se na něj podívala. Naštěstí seriál za prd nestál a Ben zahrál záporáka Kirigana naprosto skvěle. Faktem je, že bylo občas trošku složitější se zorientovat, kde se jaká země nachází, na které straně Vrásy. Mimochodem nápad s Vrásou je parádní. Vše kolem Vrásy mě hrozně bavilo. Ovšem... Chemie mezi Alinou a Malem nebyla téměř žádná. Brala jsem je spíš jako sourozence, takže milostné scény mi přišly divné. Docela jsem fandila Kiriganovi, aby získal Alinu. Mezi nimi to správně jiskřilo. Přiznám se, že dějová linka s Vránami mi tam úplně neseděla. Vrány mají své knihy, svůj příběh, ale je fakt, že kdyby se měl seriál točit jen kolem Aliny, byla by to nuda. I když na Bena by se koukalo pořád hezky. Každopádně musím uznat, že ve druhé sérii mě Vrány bavily víc jak v první. Postava Nikolaie byla také fajn a kdo mě bavil moc, byli sourozenci Tamar a Tolya. Na druhou stranu příběh Niny a Matthiase byl v seriálu celkem k ničemu. Což mě trochu mrzí. Abych nezapomněla, tak Zoë Wanamaker jako Baghra byla výborná. Celý ten příběh byl vystavěný dobře, jen konec byl takový ne úplně ukončený. Z knih už čerpat nejde, takže by mě zajímalo, zda je seriál definitivně u konce nebo bude ještě pokračovat bez knižní předlohy. Nechám se překvapit. (15.09.2023)

Vrány to na jednu stranu činí koukatelným, na tu druhou mě děsí, že ta nepřehlédnutelná propast v kvalitě mezi ketterdamskou a gríšovskou linkou přetrvá kvůli nepochopitelnému kombinování a prostřihávání i v příštích sezónách, a tudíž svým plynutím a lá chcípající trabant zesere vše, co je na šestivranském fantasy heistu taková sranda. Pokud jde totiž o tu gríšovskou polovinu, fakt neoceňuju, že místo aby se příběh soustředil na sociologické vyprávění o politikaření v čarodějném světě se staletou genocidou, radší plýtvá časem na standardní, ničím ozvláštněný milostný trojúhelník, protože otázku „měla by si nudná pasivní mařena vybrat k páření tajemného, psychologicky komplikovaného ýbrsexy černokněžníka, nebo lidský ekvivalent rejžovýho keksu“ je evidentně něco, co jsme k létu páně letos pořád ještě nevyřešili. (24.07.2021)

Bavilo a dost. Snad každá z hlavnějších postav je tady určitým způsobem totální sympoš a to dokonce ne i ty vyloženě kladný postavy, takže je vlastně jedno, na koho se zrovna příběh soustředí, protože na tý obrazovce prostě rádi uvidíte kohokoli z nich. I jednotlivý dějový linky odsejpaj a jsou zajímavý, každá má svůj účel a jejich výsledný propojení působí smysluplně a z nějakýho mně neznámýho důvodu vyvolá i jakýsi zadostiučinění. Postavy jsou zkrátka využitý ve všech ohledech na výbornou a možná i na těch to z velký části stojí, protože hlavní příběh jako takovej zase není nějakej extra nikdy neviděnej a nastálý zvraty jsou tu do určitý míry očekávaný (už jen kvůli výběru určitýho herce, kterej tu hraje prakticky stejnou postavu jako v jiným Netflixovským seriálu), ale tuhle příběhovou slabinu tu dostatečně vyvažuje i zajímavej a neotřelej fantasy svět beroucí si vizuální inspiraci někde třeba z konce 19. století, do kterýho jsou mixnutý rozličný styly od jakýsi viktoriánský Anglie po Rusko (to nejvíc) a Asii. Kdo v tom nebude hledat dalšího Zaklínáka, GoT nebo... no, chápete. (15.05.2021)