poster

Král Ubu

Drama / Komedie

Česko, 1996, 88 min

  • M.Macho
    ****

    Ach ten Brabec... I když chytře použil Macourkovu dramatizaci (použitá ve slavné inscenaci Na zábradlí), skvělé herce s tím, že je i výtečně obsadil - Ubu Bílým a Labudovou, královský pár Polívkovou a Poulainem, kapitána Rodenem a nejlépe cara Ivanem Vyskočilem. Stylizace do absurdní, temno humorné až surrealistické grotesky s vyloženě divadelními obrazy funguje a mě osobně velmi bavila, ale... ta teňoučká linečka mezi artkýčem a kýčem je natolik jemná a proměnlivá, že skvělé výtvarné pojetí může skončit v tratolišti krve a hoven... Pěkná legrace...(1.1.2009)

  • Oskar
    ****

    F. A. Brabec má jednu zásadní chybu, kterou by režisér mít neměl - příliš snadno ustupuje producentům. A vzhledem k tomu, že mám scénář tohoto filmu, vím, o čem mluvím. Ve scénáři Miloše Macourka to totiž byla daleko barvitější, zábavnější podívaná plná skoro montypythonsky absurdního humoru. Výsledek bohužel zmíněné kvality nemá. Přesto - jako vždy slizký Marian Labuda konečně hrál roli, kde svůj sliz mohl naplno využít, Lucie Bílá je obsazena také velice trefně, Bolek Polívka a Karel Roden hrají své menší role brilantně a černé tango 'Chci ti být dobrou vdovou' + scénická hudba Luboše Fišera, to jsou nepopiratelné kvality této černé grotesky. 70%(23.2.2003)

  • MartinX.
    ***

    Ubuovská tématika má v českém postředí zajímavou tradici. Autorem prvního, kongeniálního překladu Jarryho textu byl Jiří Voskovec, hra se ostatně v začátcích Osvobozeného divadla (tehdy zdaleka nejen V+W) objevila v hlavní roli s Janem Werichem. Koncem 40. let vytvořil Josef Kainar zajímavou variaci na ubuovské náměty s názvem Ubu se vrací pro tehdejší Divadlo satiry, hra nicméně v roce 1949 k regulérní premiéře nedospěla a byla pro své společenské narážky jednou z příčin zrušení tohoto divadla. V polovině 60. let sestavili Miloš Macourek a Jan Grossman z několika Jarryho textů scénář pro slavnou inscenaci Divadla Na Zábradlí, která dobyla i jistého mezinárodního věhlasu. Film F. A. Brabce takto vstupuje do dobře zorané brázdy a výsledek? No, není příliš přesvědčivý. Sám o sobě by si snímek zasloužil alespoň 4 hvězdičky, nicméně s přihlédnutím k bohaté tradici a ve srovnání třeba s televizní verzí inscenace ze 60. let s Libíčkem v titulní roli, nelze Brabcovu adaptaci hodnotit jako zdařilou. Spíše se jedná o promarněnou příležitost. Těžko se někdo v dohledné době ke zfilmování tak exkluzívní záležitosti opět odhodlá...(2.3.2008)

  • tomtomtoma
    ****

    Král Ubu je rozkošně propracovanou hříčkou. Výrazný satirický podtext si s vědomím možností pohrává s absurditou všedního dne. F. A. Brabec patří k nejlepším českým filmovým kameramanům s talentem obrazové poetiky a hravá drzost se valí s nezadržitelnou životní energií přes všechny historické paradoxy extrémismu extravagance. Některé polohy se mohou jevit infantilně a Bílou nepovažuji za herečku, přesto je výsledek uspokojující ve vynalézavosti a občasná obrazová exhibice jen dotváří osobitý styl zpracování. Hlavní postavou neúnavného lidského pletichaření je otec Ubu (vynikající Marián Labuda st.), všehoschopný král intrik, který ve svůj vlastní mocenský prospěch neváhá obětovat kohokoli s bezstarostnou lehkomyslností. Tyran dokáže spojit i ustrašenou masu a eskamotérství všech zúčastněných nemá pevně vymezené hranice. Hlavní ženskou postavou je matka Ubu (snaživá Lucie Bílá). Skryta za majestátní úlisností dodává odvahu a manipuluje ke své cynické lačnosti. Výraznou postavou je vojenský kapitán Obruba (velmi dobrý Karel Roden) ve vytrvalostním závodě osobního zadostiučinění. Standardizovaný postup diktátorských nomenklatur se liší pouze v míře rozsahu krutostí. Rozkošnou postavou je car Nikolaj (dobrý Ivan Vyskočil) v odraze široké ruské duše nedozírných obzorů a neodbytné naléhavosti rozpínajícího se života. Z dalších rolí: nevyzrálý dědic královského trůnu princ Hromoslav (prazvláštní Ivan Zachariáš), zvídavě důvěřivá komtesa Eleutherie (zajímavá Ester Geislerová), svědomitý a zrazený panovník král Václav (dobrý Bolek Polívka), vystrašená královna Rosamunda (dobrá Chantal Poullain-Polívková), opatrná markýza Novohradská (Marie Drahokoupilová), neúnavný posel Renský (příjemný Tomáš Hanák), vycucaný vojvoda Klin (Václav Chalupa), či bezstarostně úplatný žalářník (Lou Fanánek Hagen). Jízlivý nadhled a obrazové hrátky filmovému dílu sluší. Rozverná i důrazná závažnost se vzájemně doplňují a duchaplně vyzdvihují temná zákoutí skutečného stavu lidských duší v opojení moci a bohatství.(27.6.2017)

  • radektejkal
    **

    Otce Ubu jsem poprvé četl, v českém překladu, když mi bylo 16. Samozřejmě jsem se okamžitě stal patafyzikem. Můj o pět let starší kamarád vyřezal krásné loutky otce a matky Ubu, s kterými jsme hráli nejen Jarryho, ale i svoje verze ubuovských her (z nich si pamatuji už jen na "Ubu létavec"). Patafyzická literatura, doplněná pak především díly Raymond Queneaua a Borise Viana, se stala neodmyslitelnou četbou citlivých a přemýšlivých lidí. Později se Jarrym inspirovali i "absurdisté", "existencialisté" a "jiní umělci", třeba Marcel Duchamp nebo John Cage (jeho knihu Silence jsem přeložil v roce 2010) ... To, o čem píšu, však ve filmu F. A. Brabce nenajdete. Nedá se říct, že mu podstata unikla, když nikdy nebyla zcela přítomna. Jadrné "merde" se rozplynulo do stoky nechutností... A kdo je tedy Père Ubu v kontextu naší doby? Není to zrůdný prototyp dnešního homo consumens?... S jeho interpretací si ale nebyli jistí ani mnozí jiní. Myslím, že ani Jan Werich (podle jeho vlastního komentáře bych řekl, že pochyboval o srozumitelnosti této hry v českém prostředí), který ovšem vždy správně vyslovoval "pér übü"... Pro nás však pořád zůstává a platí jadrná počeštěná varianta "otec ubu"... A tak nakonec ani nevím, za co ty dvě hvězdy dávám.(9.4.2016)

  • - Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)

  • - Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace