Reklama

Reklama

Obsahy(1)

První filmové zpracování nesmrtelné hry Alfreda Jarryho. Odvážná filmová inscenace s vtipným scénářem Miloše Macourka a skvělými hereckými výkony, především ideální představitel otce Ubu Marián Labuda a výborná Lucie Bílá. Groteskní příběh otce Ubu, chvastouna a násilníka, blba a zbabělce, který je ztělesněním tuposti, podlosti a zla, a který jako génius všežravosti dosahuje vrchlu moci. Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu… (Bontonfilm)

(více)

Recenze (71)

sportovec 

všechny recenze uživatele

Rozetnout český televizní gordický uzel zvaný KRÁL UBU není snadné. Určitým východiskem může být v tomto ohledu záměrné pozvednutí dna-fekálie do svébytné estetické kategorie. Fekálno-dada (Voskovec s Werichem překládali toto prastaré slovo avantgardy, které zanedlouho dovrší století svého duchovního bytí, jako hovadno) je přitom nejen tvárným kompozičním principem díla, ale současně i jeho dějovým východiskem. Věci i vrcholně estetické a působivé, krásné nejen výtvarně, ale i duchovně, se tu doslova lámou jako odraz naší tváře v zkřiveném zrcadle. Omezenost, spoléhající na poněkud soudněji vyvedenou vlastní sociální inteligenci, má za těchto okolností pré. V takto vzniklém grotesknu doslova nahmatáme i prvky další: absurdno šedesátých let (pojetí královy postavy) i ponurost postmoderny (asi nejvíce v pojetí matky Ubu v strhujícím podání Lucie Bílé, které tato postava zřejmě byla šita opravdu na tělo.) Nuda náhle dostává koncept a nosné herecké výkony ztrácejí poslání svorníku, ale naopak získávají oporu, základ, z nějž jejich kvalita vynikne o to náležitěji (vedle dominantního Labudy na sebe upozorňují bezchybným výkonem i Polívka s Poullainovou, car Ivana Vyskočila, ale i důstojník Karla Rodena). Estetické kvality kamery i režijní promyšlenost tohoto aspektu KRÁLE se tak nevymykají z kompozičního celku, ale ústrojně ho doplňují a rozvíjejí. Postmoderní vývojová polistopadová tendence až okatě si libující v opaku krásna tu nachází, zdá se, svůj nesporný i umělecký vrchol. Je na divákovi, aby si v této vesměs "ze vzduchu" zvládané spleti našel svůj koutek vrcholného vlastního důvěrného zážitku. V tomto případě určitě nebude ochuzen. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Že by F.A. Brabec dokázal natočit skvělý biják, toho se myslím nedočkám, ačkoli jsem v životě zažil už docela hodně. Film má typické znaky jeho tvorby, tzn. výbornou kameru, výtvarnou stylizaci a kvalitní herecké obsazení, ale jinak skutek utek. Příznivci a znalci díla Alfreda Jarryho budou nejspíš trpět, ostatní ocení absurditu příběhu a jeho grotesknost, byť zdaleka nedostahuje kvalit předlohy. Mně osobně nejvíc utkvěla v paměti Lucie Bílá se svojí filmovou písničkou. Celkový dojem: 55 %. ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Z r a d a ! ! ! . . . Proč se F.A. Brabec vesral do geniálního díla mistra vší patafyziky Alfreda Jarryho je mi neznámo. Možná tak nějak pochopil, že je lepší Brabec v hrsti, než Jarry na střeše. Každopádně však, spolu s ostatními prdtagonisty, provinivše se proti neřádům patafyzickým, natočili jen hloupou slátaninu - tu více - tu méně - (ne)vydařených scének a gagů, které však s Jaryho p(ata)oetikou mají pramálo společného... .-| - - - P.S. Igi B. miluje Jarryho, miluje Pána z Ubu, miluje Nadsamce (ty všechny) ducha patafyzického! . . . H o v n a j s ! ! ! . . . A tomuhle filmu nasrat... :-( ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

F. A. Brabec má jednu zásadní chybu, kterou by režisér mít neměl - příliš snadno ustupuje producentům. A vzhledem k tomu, že mám scénář tohoto filmu, vím, o čem mluvím. Ve scénáři Miloše Macourka to totiž byla daleko barvitější, zábavnější podívaná plná skoro montypythonsky absurdního humoru. Výsledek bohužel zmíněné kvality nemá. Přesto - jako vždy slizký Marian Labuda konečně hrál roli, kde svůj sliz mohl naplno využít, Lucie Bílá je obsazena také velice trefně, Bolek Polívka a Karel Roden hrají své menší role brilantně a černé tango 'Chci ti být dobrou vdovou' + scénická hudba Luboše Fišera, to jsou nepopiratelné kvality této černé grotesky. 70% ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Snímek, který mi svým pojetím a celkovou "barvitostí" hodně připomíná filmy zahraničních tvůrců typu Julie Taymor, Jean-Pierrea Jeuneta nebo Baze Luhrmanna. Pořád se nemůžu zbavit dojmu, že tito jsou vnímání jako "umělci a avantgardisté" a ač jejich dílo třeba úplně nevyhovuje osobnímu vkusu diváka, tak je jim ponecháván respekt k jejich odlišnému filmovému vidění a také přiřknut nárok na uznání kvality. Zato podobné snahy F. A. Brabce jsou odsuzovány úzkoprse ihned za to, že se v řícce vytékající z českého rybníku představovaného kousky typu Chalupáři nebo S tebou mě baví svět pokouší vybudovat slepé koryto, ve kterém teče voda na opačnou stranu nebo meandruje. Tím nechci napadat jmenovaná díla, jenom chci říct, že u jejich konzumace se přemýšlet musí jen málo nebo spíš vůbec, což taky není důvod k zavržení, ale ani ne k vyvyšování nad ostatní styly a žánry. Vždyť v tomto filmu podává Marián Labuda možná nejlepší výkon své kariéry a o Lucce Bílé by se to dalo možná říct taky, nehledě na další schematicky přesné představitele svérázných figurek, kterými je film zalidněn. Kostýmní stránka zcela podporuje nadčasovost myšlenky o lidské omezenosti a opulentní a jaksi citově chladné exteriéry klasicistních a pseudoantických staveb dodávají celému dílu působivě škrobeně ironickou frizuru. - Ale už jsem myslím vyjmenovala dost šroubovaných frází a magorsky intelektuálních slov, tak to radši utnu, než se do těch chytráren zamotám, mně se to prostě líbilo. ♥♥♥ ()

Galerie (13)

Zajímavosti (3)

  • Film byl natočen v exteriérech Lednicko-valtického areálu na Jižní Moravě. Paláce, letohrádky, osamocené kolonády aj. byly na Moravě postaveny rodem Lichtenštejnů v 18. a 19. století. Od roku 1996 je oblast zapsána do Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. (Kesijop)
  • Český lev 1996 za Kameru (F.A. Brabec), Hudbu (L.Fišer) a Výtvarný počin (J.Goetz). (M.B)

Reklama

Reklama