K zemi hleď!

Nejnabušenější film posledních let a přitom taková nuda. Adam McKay se neuvěřitelně vyšvihl Sázkou na nejistotu, a to už mu nikdo nikdy neodpáře, a jsem rád, že náročnějšími tématy se zabývá i nadále. A i když jsem předem věděl, že to bude satira, moc jsem mu to tentokrát nežral a přišlo mi to zbytečně moc absurdní. A pravděpodobně jsem jedním z mála, ale i laciné. A vzhledem k nafoukné stopáži i lehce nestravitelné, ovšem na druhou stranu si říkám, že filmu v budoucnu musím dát ještě jednu šanci. A to překvapivě ne kvůli ani jednomu z herců. Leo tu příliš sympatický není, JLaw příliš upjatá, Meryl Streep vyloženě trapná a jindy sympatický Mark Rylance mě tu bavil snad ze všech nejméně. Ano, chápu, že to bylo tak cíleně napsané a je to jedna velká kritika společnosti tohoto stolení, na druhou stranu jsem nebyl lapen do sítí a několikrát jsem si na chviličku odběhl dělat radši něco jiného. (27.12.2021)

"Povězte mi, o co jde a pak řekněte, proč mi to říkáte." Optimismus americký prezidentky byl protivnej a  bavil mě. Kometa za půl roku zasáhne zemi a všichni zemřeme? Fajn. Takže nejdřív vyřešíme válku robotů, atak mimozemskejch civilizací a pak přijde na řadu kometa. Hned po volbách. Vždyť co to vlastně znamená, že bude zničená planeta? Zvedne se vlna tsunami, vybuchnou sopky a země exploduje? No a co? Hlavně že McDonald bude mít v akci velký hranolky za cenu středních. Nebude? Jak to? Ale o nic nejde, tak se budeme dívat na oblíbenej seriál, než ta blbost přejde. On nebude ani seriál? Tak já chci nový volby a prezidenta, kterej vlastníma rukama vychýlí kometu z kurzu. Stejně ji vypustili Rusové. Tady se demokracie ohrožovat nebude. Bronteroky na vás. Přeju každýmu, aby se u toho bavil stejně dobře jako já a aby mu neunikaly některý souvislosti, který evidentně unikly mě. (10.01.2022)

Budu za heretika, ale k početnému fanklubu snímku se nepřipojím. K tvorbě Adama McKaye mám, řekněme, rezervovaný vztah, nerozumíme si a K zemi hleď není bohužel výjimkou. V mých očích má být satira především chytrá a rafinovaná. Tenhle kousek je ale uhnětený z téhož materiálu, ze kterého si chce střílet. Je to popkulturní komedie pro diváky, kterým k zaujímání postajů stačí málo, chtějí to mít pěkně naservírované a především se touží utvrzovat ve svém vidění světa. Snímek disponuje tak silným obsazením, až jsem si byl téměř jistý, že mu dám alespoň alibistické tři hvězdičky, jenže v poslední třetině už mě film vyloženě štval. Pokud se v komentářích objevuje srovnávání s Vrtěti psem s tím, že K zemi hleď má navrch, vidím to opačně. Vrtěti psem poráží McKayův snímek nikoli o jednu nebo dvě koňské délky, nýbrž minimálně o celý stadion. Celkový dojem: 45 %. (03.10.2022)

Adam McKay nám chce něco sdělit a dělá to (opět) velmi efektně. Ovšem co přesně to je, tím už si nejsem tak jistý. McKay se trefuje do post-faktické reality 21. století, za jejíž podobou jsou v lepším případě chladní byznysmeni, v horším do sebe zahledění vizionáři. Podobně jako v Sázce na nejistotu (a s o poznání svěžejším stylem, než jaký jsme viděli třeba v Soderberghově nedávném Pracím automatu) se v duchu přísné satiry dozvídáme, na čem naše společnost momentálně stojí. Výsledkem je vyhrocenější variance na Network o půl století později, která sice na spoustu problémů s nekompromisním humorem ukazuje, zároveň však trpí typicky dobovými problémy – rozklížeností, občasnou scenáristickou překotností a křičením hlasitých statementů bez vybudování dostatečného základu. První necelá hodina se pyšní skvěle úzkostnou atmosférou a kdyby v tomto duchu McKay pokračoval ještě chvíli, a pak film ukončil, výrazně by zamíchal kartami v mém žebříčku nejlepších letošních filmů. Od psychologicky relevantní připomínky toho, jak každodenně řešíme malichernosti, však uhne k rozmáchlejším tématům. Širší společenský pohled je pro téma satiry samozřejmě nezbytný, přesto v této fázi může být McKay rád, že sehnal tak početnou skvadru skvělých herců, kteří prodají i slepé příběhové linky. A tak snímek doklopýtá až k emociálně fungujícímu konci. Nakonec tedy převládá spokojenost, v lecčem i větší než u Sázky na nejistotu; nechybělo ale mnoho, ale mohli jsme řešit skutečně extrovní pecku. Více zde. (28.12.2021)

Je krásné sledovat, jak se McKay vrací k motivům a postupům, které mu málem vynesly Oscara za Big Short, ale jako autor za tu dobu obrovsky dozrál a vrací se ke konvenčnějšímu, byť stále rozhodně ne mainstramovému vyprávění. Perfektně vykreslené charaktery (což je impozantní, vzhledem k jejich množství) a do poslední chvíle budované napětí a nejistota společně s jemný a funkční humorem činí z Don't Look Up opravdovou lahůdku. A to jsem ještě vůbec nezmínil celou tu společenskou glosu a satirickou vrstvu, která to všechno posouvá ještě na úplně jinou úroveň. Jsem vděčný za filmy, jako je Don't Look Up. (27.12.2021)