Jules et Jim
Jules a Jim
Jules and Jim
Režie:
François TruffautKamera:
Raoul CoutardHudba:
Georges DelerueHrají:
Jeanne Moreau, Oskar Werner, Henri Serre, Marie Dubois, Michel Subor, Jean-Louis Richard, Vanna Urbino, Sabine Haudepin, Pierre FabreVOD (1)
Obsahy(1)
Jemný milostný příběh, jehož hrdiny jsou dva přátelé, kteří se zamilují do jedné ženy. Dílko bez těžkopádné psychologické analýzy, s typicky francouzským espritem rozebírá otázku přátelství, lásky a problém, může-li žena milovat dva muže, spojené poutem přátelství a naopak. Film, jehož děj se odehrává v době kolem první světové války, se vyznačuje impresionistickou, pointilistickou atmosférou a lyrickým kouzlem exteriérových záběrů na širokém plátně. Originální režii pak doplňují výborné herecké výkony. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (117)
Film jako impresionistické plátno, zdánlivě jen tak ležérně nahozený a ukazující věci jakoby přes závoj, na povrchu odtažitý, ale pod povrchem jdoucí přímo po duši. Velmi francouzský, velmi dospělý a v jistém smyslu velmi pravdivý. Musel jsem si k němu dlouho hledat cestu. Stále mě ale nefascinuje dost, aby to bylo na pět hvězdiček. ()
Tieto staré klasiky na mňa nie vždy fungujú a Godardovo Na konci s dychom som pred rokmi popravde prezíval. Prvých cca 20 minút som sa obával podobného výsledku aj tu. Klasické propriety francúzskej novej vlny - snaha o autenticitu, ručná/prenosná kamera, mladí hrdinovia a predovšetkým nahodilosť celého rozprávania. Skáče sa zo scény na scénu a v čase zdanlivo bez koncepcie, scény pôsobia useknuto a nedotiahnuto - sledujeme len sériu útržkov z všedných a ničím zaujímavých zážitkov hlavných postáv. V tejto časti je najexperimentálnejšia aj formálna stránka - komentár v prvej osobe mimo obraz, prechody scén, zoomy, uhly kamery. Dokonca dynamika celého úvodu (v pohybe hercov, hudby v pozadí, strihovej skladby) evokuje grotesku, čo pokiaľ bol úmysel, tak určite zaujímavý. Ako sa však dej hýbe vpred, vyprofilujú sa úlohy v ústrednom milostnom trojuholníku a presunieme sa po vojne na vidiek (archívne vojnové zábery tiež neobvyklý prvok), ukľudní sa aj tempo, výraznosť hudby ustúpi a celkovo film zvážnie. A v tejto kľudnejšej časti ma to na moje prekvapenie fakt bavilo a film bol vo svojom umeleckom vyjadrení iracionálnosti a v účastníkmi akceptovanej sebadeštruktívnosti niektorých vzťahov, resp. pocitov ľudí v nich trefný. A formálne to bolo koncepčne šikovné - bezstarostné flákanie mládím je dynamické, experimentálne, nahodilé, neučesné a vážnejšie dilemy dospelosti sú kľudnejšie, konzervatívnejšie, premyslenejšie a uhladenejšie. A pre kameramanov musí film byť niečo ako malá násobilka a povinné čítanie. Asi si pozriem aj niečo ďalšie z tohto obdobia. A BTW, som rád, že žijem v dobe kde sa na plážach váľajú ženy v tangáčoch a po meste sa nosia krátke sukne a vypučené dekolty. ()
Pro mě zatím nejlepší Truffaut. Toto je základ pro všechna pozdější životní dramata, který se lehce veze na vlnách času, krajiny a pomíjivosti. Komentář příjemně doplňující-že by odtud pocházela významná inspirace pro Amelii? ()
Kultový film s femme fatale Jeanne Morreau, neschopnou opätovať lásku dvoch mužov, čo sa do nej súčasne zaľúbili. Truffaut vo svojom bezpochyby najlepšom filme podáva svieži príbeh neuskutočniteľnej lásky pomocou realistických obrazov, ironických komentárov a výbornej kamery Raoula Coutarda. ()
Úžasně poddajný film který plynul tak klidně a pokojně, a přesto to v něm vřelo a emoce tryskaly na všechny strany. Jules et Jim bych mohl sledovat věčně. Uhranul mě nejen zamotaný milostný trojúhelník (čtverec, propletenec) ale i hloubka jednotlivých povah a hlavně osoba vypravěče. Ten slouží jednak jako forma filmařské zkratky, tak jako uvaděč a glosátor. Škoda jen, že Marie Dubois nedostala více prostoru. Její Therese je snad ještě nevypočitatelnější žena než nezkrotná a osudová Catherine. ()
Film, který nijak netlačí na diváka a plyne si svou cestou. Současně ho však nenechává mimo děj a uteče velmi rychle. Konec není veselý, ale přirozený, což rozhodně není na závadu. ()
Truffaut krásně točil zajímavé a leckdy i krásné lidské příběhy či dokonce osudy. Ve filmu Jules a Jim se mu to dle mého názoru podařilo nejlépe. ()
Truffaut je jedním z mých Top režisérů a Jules et Jim je jedním z jeho nejznámějších filmů, a já se ptám proč?Chování a motivace postav a hlavně neustálejc se opakující motivy ,dle mého, podkopávají Truffautovu křehkou a nezaměnitelnou poetiku.V porovnání s žánrově obdobným Truffautovým filmem Dvě Angličanky a kontinent tento film značně pokulhává. ()
Jednoduchá zápletka, která je podána zajímavou formou včetně intelektuálně relativně podnětných dialogů. Přesto mohl být tento film mnohem hlubší a tedy také mnohem zajímavější. ()
Jediné dvě věci mě na tomto filmu potěšily - hudba a vypravěč (francouzština se krásně poslouchá).Nedivím se, že skoro stejným hlasem zvolili vyprávění v Amélii, pro kterou byl tento film inspirací. Jenže v Amélii mělo vyprávění humorné vyznění. Zde mi to přišlo nezáživné až nudné. J.Moreau byla sice hezká, ale zde mi byla nesympatická, prostě mrcha. Jules a Jim zde působili spíš jako dva trubci, které si J.Moreau omotala kolem prstu kdykoliv se jí zlíbilo. ()
To vykanie medzi storočnými priateľmi mi išlo pekne na nervy, ktovie, či to bola len chyba prekladu, ale možno ani nie. Príbeh sa stále niekam posúva, ale zmysel mi to nedávalo, do toho zbytočná vojna. Veľmi nepravdepodobný komplikovaný vzťah. (11.10.2014) Ani druhý pokus o strávenie tohto zásadného diela francúzskeho velikána mi nepriniesol potešenie. Nad niektoré veci som bol ochotný sa povzniesť, ale aj takáto neortodoxná forma lásky má svoje medze. Autor chce byť veľmi romantický, ale tie nelogické obraty hraničili s bláznovstvom. Neviem, ako na to pozerajú iní muži, ale z môjho pohľadu boli obaja, Jules aj Jim, celkom nemužskí, ani na to neviem vymyslieť iný prívlastok. (21.7.2015) –––– Zásadou Catherine je, že v páre by mal byť aspoň jeden verný: ten druhý. ()
Zajímavý snímek o jedné ženě, která se nesmíří s jedním chlapem :) ()
Filmový kabinet - 3.semester - 1. Francúzska nová vlna a premena - Kino Lumiere - veľmi zaujímavá skúsenosť, zaujímavá réžia a lovestory, ktorá mala demonštrovať svoju dobu. 70% ()
hlboko lyricke, avantgardne zobrazenie stratenia nevinnosti. a spolu s poslednym metrom najlepsi film francois truffauta. ()
Fatalle Jeanne Moreau. Catherinne je žena, která bere to, co sama chce a dává jen to, co sama chce. Kdyby to samé dělal muž, vypadal by jako SOBEC, egoistický BÍDÁK, neodpovědný SVŮDCE nebo jánevimco. Ale to samé z ženy (nebo spíš z Jeanne Morea) dělá KRÁLOVNU a je to přirozené, pochopitelné, akceptovatelné - svět je podivuhodný. Velká poklona Mistru Truffautovi... ()
Můj druhý Truffaut a asi mě čeká spousta nádherných filmových zážitků při doplňování jeho tvorby. Výborně vykreslené představy. Vyprávění lehké jako pírko, dialogy o všem i o ničem.Vztahy hravé i nebezpečné. Vše natočené velmi jednoduše a při tom nápaditě. Zajímavé stavění postav do scén, kamera jako by dokazala být druhým vypravěčem - příchod na válečný hřbitov je dokonalá malba. Tempo přechází z mladicky uspěcháného do dospěle trpělivého, aby dospělo k jasnému konci. Práce s historickými prostřihy je už jen třešnička na dortu... 90% ()
Vážení přátelé... pro mě zcela nudný a nezáživný film. Za prvé nemám moc rád tuhle dobu ani filmy z ní...světlá vyjímka je třeba film Petrolejové lampy, jenže to je film, u kterého se opravdu nenudíte. Další problém je pojetí filmu. Literárně intelektuální dialogy protagonistů mi přišly jako někde z pravěku, pro člověka dnešní doby absolutně mimo. Herci mě naprosto nezaujali ani jeden a Moreau která má působit jako femme fatale, mi tak rozhodně nepřipadala - spíš jako upjatá měštačka, která se snaží chovat jako femme fatale ale moc jí to nejde - působilo to dost křečovitě. A navíc ten přihlouplý komentář vypravěče! V Amelii to bylo roztomilé, ale tady mě to neustálé popisování děje i pocitů postav vyloženě sralo. Pak se není už co divit, že mě vlastně nezajímalo už ani jak to dopadne. Jules a Jim mi typově - dobou i námětem připomíná ještě jiný Herzův film - Sladké hry minulého léta, kde to všechno naopak dokonale funguje a je na co se dívat. A hlavní hrdinka si na femme fatale nemusí jen hrát... ()
Zajímavý film, který se příjemně poslouchá a hezky se na něj dívá. První polovina je pohodová, druhá už vážnější, těžší. I přes skvělé herecké výkony jsem během sledování snímku původně plánovala dát čtyři hvězdičky. Ale když jsem film dokoukala celý, bylo to jasné. Na ten konec se nedá zapomenout. ()
Nechápu. Co na tom filmu všichni vidí, chování jednotlivých postav (zřejmě ještě musím dospět), jednotlivé dějové prvky (pyžamo pečlivě svázané do balíčku) a spoustu dalších věcí. Catherine a Jules jsou krajně nesympatičtí. Jules se se vším hned smiřuje a nedokáže bojovat, Džim sebou nechá vláčet ze strany na stranu a věčně nespokojená Catherine sama neví, co chce. A do toho se pořád mele a mele, jak je to ve fr. filmech běžné - sáhodlouze, pseudointelektuálsky a o ničem. A ani vševědoucí zkratkovitý vyprávěč na diváckém zážitku nepřidává. ()
Kostýmní předzvěst Bande a part háří vším, co udělalo z Truffauta toho oblíbenějšího ze dvou ve vlně - překypuje nápady, autorstvím, filmovým nadšenectvím i úctou k tradici. Truffat dokáže být krystalicky filmový přesto, že způsob vyprávění víc než jiné jeho filmy odhaluje slabost pro literaturu. Ta vystupuje nejen v podobě nezúčastněného voice-overu frenetické dikce, který udává příběhu disonantně kvapné tempo a jež byla před lety prvkem, kterým mě film odradil. Truffaut totiž neobětuje inovacím nic z čistokrevného vypravěčství. Příběh Julese, Jima a Catherine není, jak je pro Truffauta příznačné, jen záminkou pro mnohé formální piškuntálie, ale stojí za pozornost i jako memento frivolnosti našich pradědů a prababiček; připomenutí, že život dobytka vyžaduje oduševnělost, fantazii a proto je vyhrazen nemnohým. ()