Tomorrow, People Will Be Dancing Everywhere
Režie:
Vladimír VlčekKamera:
Václav HuňkaHudba:
Ludvík PodéšťHrají:
Zdeněk Buchvaldek, Eva Kubešová, Miloš Nesvadba, Marcela Martínková, Jiří Vala, Jiří Adamíra, Pavel Šmok, Ludmila Vendlová, An Son-Chi, Jaroslav Hrkal (více)Obsahy(1)
Film "Zítra se bude tančit všude", chce lidovou písní a tancem bojovat za radostný život, za nového člověka, za družbu a přátelství všech národů, za mír. Provádí nás naši krásnou vlastí; s písněmi a tanci naší mládeže se dostaneme až do Berlína, který se stal v roce 1951 na čtrnáct dnů městem světového mládí a ukázal celému světu, že i píseň, tanec a radost bojuje za lepší svět, za mír. Film byl s velkým úspěchem promítán na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech i na Festivalech pracujících a po zásluze získal cenu přátelství mezi národy za optimistické a radostné vyjádření myšlenky mezinárodní solidarity mládeže a vyzdvižení významné úlohy lidové tvořivosti v této mírové družbě. (Filmový přehled)
(více)Recenze (152)
Možná nejusměvavější, nejtanečnější, nejpřátelštější, ale i nejnaivnější a nejpokrytečtější film, jaký může divák zhlédnout. Ale přesto jsem rád, že mé hodnocení přidalo jedno procento. (snad nějakou dobu vydrží:) ()
Asi žádné slovo nevystihne hloupost a demencii tohoto filmu. Chci poděkovat filmařům, že se drželi zpátky a do kinoverze nedali ony vystřižené scény, protože ty už překročily i tu pomyslnou hranici únosnosti. Naopak v dnešní době však tyto scény působí nejzajímavěji. Co v nich tedy najdeme? Za 1.:Tvrzení že Ruda (nejcharismatičtější postava filmu) je fašista, protože odešel na západ. Za 2.: Tvrzení, že Rudova vize budoucnosti se rovná dopadu jaderné bomby (???). Za 3.: Tancování před Pepíkem. Za 4.: Příjezd podobizny Klémy. A na závěr scéna s Rudou, který riskuje život, když přejde zpátky na východ, aby zachránil svého nejlepšího kamaráda, který však nejen že s ním nejde, ale ještě zařídí jeho dopadení. Opravdu smutná scéna. Co se týče samotného filmu, tak ten je lépe natočen, než Vlčkova pozdější Rudá hniloba, ale jsou tu 2 postavy, jejichž výstupy jsem pravidelně přetáčel. Je to Joker Nesvatba a ta zasraná valaška, díky které mi málem praskly uši. Jednu hvězdičku ale dát musim, a to za ten překrásný poválečný Berlín, to se opravdu hned tak nevidí. Jinak je to sračka toho nejstalinitičtějšího kalibru a nikomu to nedoporučuji. ()
Je to barevné, je to zábavné (pochopitelně jinak, než chtěli tvůrci), plné schůzování členů SSM a nablble optimistických úsměvů, které asi hercům po natáčení museli kroutit do normálního výrazu, ale nijak zvlášť jsem netrpěl. *** ----- Původně jsem viděl "director's cut" z dvacet let staré VHSky nahrané z televize, ke kterému se vztahuje výše uvedené. Verze vydaná na DVD není zábavná ani omylem a nepomůže ani to, že chybějící scény jsou tu jako bonusy. ()
Opus magnum zbloudilého trubadúra Pavla Kohouta. Něco takového vznikne snad jednou za život. Ten film jako by ani filmem nebyl. Jako by to celé byla jen mechanicky sestavená utopie socialismu. Stylizované, takměř afektované výstupy mladých prominentních komunistických herců (Adamíru v to nepočítaje) připomínají více než cokoli jiného oživlé postavy z dobových propagandistických plakátů, ovšem primitivně rozesmátých tváří je v tom mizerném filmu na tisíce. Celá republika tehdy tančila podle soudruha Stalina a všichni jsou prostě jen mladí a blbí a tancují a zpívají a mají se rádi. Neměla nakonec Rozárka pravdu? Tož, to bude pěkné, až bude všade na světě mír! ( -Ponrepo 26/2/13- ) ()
Magický film. Pro svůj optimismus, pro svou víru, že bude poctivým lidem jednou lépe a padouchům zatraceně zle. Poctivým lidem se film libí, darebové proti němu mrmlají...***(25.11.2010) ()
No jo, tančilo se tam všude, i zpívalo a jásalo. Viděl jsem to. Ale bohužel sám z tohoto filmu jásat nedokážu. Můžu tak maximálně vystoupit z davu s tím, že jsem v pozadí vnímal opravdu pěknou myšlenku oslavit mír tancem a zpěvem, ukázat ostatním národům své lidové tradice a zvyky a bojovat proti válce. Jako dokument své doby to (i díky ukázkám národního folkloru) v sobě hodnotu má, ač nebudu tajit, že coby příslušník mladé generace jsem se u toho víc nudil, než bavil. Některé záběry jsou pěkně symoblické, třeba ten úvodní na Karlův most, kde vedle sebe v objetí prochází lidi vícero národů včetně černocha, Koréjčanky a muslima v plášti. To vše by bylo hezké, kdyby film nepodtrhovala ona přidaná budovatelská hodnota s oslavou soudruhů Stalina, Gottwalda a spol. (ano, i když z celých 104 minut tohle dohromady netvoří víc než minut pět, možná šest). Na podobné filmy se lze dnes jen stěží dívat objektivně, ale není to jediná výhrada z mé strany. Pateticky pronášené řečičky s neutíchajícím optimismem (dokonce i během řešení konfliktů) snižují celkový dojem ještě níž, stejně jako slabší forma, kde celek víc než komplexní příběh připomíná spíše pásmo kulturních vystoupení doplněných o pár situací "ze zákulisí". Takže zbývá mi s přihmouřením očí ocenit jen tu možnost nahlížení na téma kolem založení folklórního souboru po válce a jeho úspěšných vystoupení napříč Evropou (a v kontextu bohužel i jeho zneužití pro politickou propagandu). A také doufat, že se k němu někdo ze současných filmařů s patřičným kritickým odstupem ještě vrátí, minimálně tak působivě, jak to bylo nedávno u Poláků v podobě Studené války. ()
Zítra se bude tančiť všude. Keby len zítra. Tančilo sa pod hlavičkou internacionály ešte skoro 40 rokov. Páni komunisti v tomto filme pekne ukázali, že triedny nepriateľ môže byť dokonca aj v tanečnom krúžku. Veľmi chytrí páni. Mimochodom podobným spôsobom dneska postupujú eurohujeri a neomarxisti. Všetci máme podobne tančiť podľa jednej noty a kto netančí, to je záškodník. ()
Tenhle film jsem poprvé viděla jako malá holka, a to se mi kupodivu líbil (napínavé, dobře to dopadne...). Pak někdy v 90. letech v televizi: to jsem přemýšlela, jestli to má nebo nemá být parodie (samozřejmě nemá). Nedávno jsem si koupila DVD v Levných knihách a v jistých záchvatech masochismu si ho (po kouskách) pouštím. Přitom si skládám různé verze komentáře a až teď, při závěrečných titulkách, mám konečně sesumírovanou tu správnou myšlenku: Jaké štěstí, že naše vítězné vlajky rudé nevyletěly na stožáry světa! ()
Kdyby se v tomto filmu neustále tak tragicky nebudovalo, byl by to docela hezký příběh o založení folklórního souboru, o nadšení mladých lidí své doby a o jejich radostech a starostech. Budeme-li film hodnotit, jak říká Marigold, jako portrét daného historického okamžiku, pak se vůbec nejedná o špatný kousek. ()
Jeden z jasných a těžkotonážních odpadů. ()
Hodnotiť to v rámci socrealistických filmov, čo sa týka nejakej elementárnej schopnosti udržať divácku pozornosť, tak je na tom Zítra se bude tančit všude ešte celkom dobre. Ale hodnotiť snímku s ohľadom na ideologizovanie, nadobúdajúce vlezdoprdelkovské rozmery, tak je to jasný víťaz a teda najväčšie peklo........................Vážený obhajcovia tohto filmu sa oháňajú pojmami ako portrét doby. No ak toto niekto považuje za portrét doby, tak je pekne mimo a jeho láska k akýmkoľvek výplodom domácej kultúry ho zaslepila. Chápem divákov, ktorí dosahujú pri filme orgazmus z guilty pleasure momentov, ale to ešte nie je dôvod film obhajovať a pripisovať mu nejaké extra pozitívne hodnoty..............Absolútny úlet sú folklórny tanečníci na plávajúcom pódiu v kombinácii s modernými plachetnicami na jazere v pozadí. Pri tomto obraze som si spomenul na nedávne oslavy 20. výročia HZDS, kde chlapci na bmx-kách preskakovali na pódiu ležiace mladuchy v krojoch :) Tento zvláštny smer futuro-folklóru je stále populárny...................Pri sledovaní som mal neustále pocit, že vyrehotaní herci plný eufórie zo seba čoskoro strhnú kroje a všetko sa zvrhne na jeden veľký socrealistický grupák. Ostatne, keby sa mal točiť nejaký remake, voľba pornožánru by bola podľa mňa najlepšia. ()
"Aleno, mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jen chybu." - "Proč myslíš?" - "Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná, že by se změnil." - "Ba ne, Pavle." - "Proč?" - "Utekl." - "Utekl? Kam?" - "Na západ. Do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech!" - "Ale fašista." - A jiné dialogy jako ze života se vyskytují v této známé perle stříbrného plátna. Jestliže filmům se dříve říkalo pohyblivé obrazy, snímky typu Zítra se bude tančit všude bych nazval pohyblivými plakáty. Neboť nejsou ničím jiným než v zásadě bezdramatickým defilé známých postav z propagandistických výtvarných výjevů, jejichž křiklavá barevnost kontrastovala s všeobsažnou ideologickou černobílostí. Zítra se bude tančit všude je film obsahově prostoduchý, avšak jeho forma myslím není tak děsivá, jak se všeobecně soudí. Spíše odpovídá dobovému mainstreamu. (Mohli bychom tak s trochou sarkasmu konstatovat, že Vlček si svou Stalinovu cenu opravdu zasloužil.) - Pro zpestření bych ocitoval pár vět z Nesnesitelné lehkosti bytí, ke kteréžto knize mám řadu výhrad, ale nelze jí rozhodně upřít několik skvělých postřehů, včetně následujícího: "(...) Konvenční výklad těch filmů je dnes tento: ukazovaly komunistický ideál, zatímco komunistická realita byla horší. Sabina se proti takovému výkladu bouřila. Když si představila, že by se svět sovětských kýčů měl stát skutečností a ona v ní měla žít, šel jí mráz po zádech. Dala by bez nejmenšího zaváhání přednost životu ve skutečném komunistickém režimu i se vším pronásledováním a frontami na maso. Ve skutečném komunistickém světě se dá žít. Ve světě uskutečněného komunistkého ideálu, v tom světě usmívajících se idiotů, s nimiž by nemohla vyměnit jediné slovo, by zemřela za týden hrůzou." ()
Snímek režiséra Vladimíra Vlčka z pro československou kinematografii kritického roku 1952. Pomineme-li absolutní znesvěcení folklóru, v celkovém vyznění jde o jeden z nejstupidnějších filmů československé historie, který je plný úsečných a nevěrohodných dialogů, nefunkční kamery a toporných herců, kteří prázdné věty scénáře citují s permanentním úsměvem na tváři, který nezmizí ani v momentech, kde řeší poměrně bolestná duševní trable. Některé scény vyvolávají záchvaty smíchu, u jiných se divák naopak zase červená trapností a studem. Přesvědčivost je nulová, a to jak v dílčích okamžicích, tak v celkovém kontextu. O otevřené propagandě snad netřeba mluvit, To byl teda fakt ohavný film. ()
Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje. ()
Po zhlédnutí filmu jsem pro zavedení rýmové konstanty ho ja ja / duša má do moderního českého verše a pro znovuzavedení kabrioletových autobusů. Do moderní kinematografie bych zavedla též zde zhlédnuté záběry z podhledu. ()
šílená hlína... Na tom komančském týmovém duchu asi něco bude, protože tohle "Mistrovství světa ve tváření se jako největší piča pod sluncem" nevyhrává jednotlivec(ikdyž Nesvadba tam občas rozjížděl slušná pekla) ale vyhrávají všichni, jako jednotný celek, jako družstvo soudruhů. Koukám, že potřeba -za každou cenu a bez rozmyslu odvrhnout všechno komančské(dnes velmi moderní póza)-je zde silnější než fakt, že pro střízlivě uvažujícího jedince to může být zábava gigantických rozměrů. Nebo se snad opravdu bojíte, že tahle ultranaivní, megaprůhledná, kýčovitá, křečovitá a strojená propaganda by mohla kohokoliv mentálně zdravého něják(jakkoliv) přesvědčit? pche ..Já jsem se řezal od začátku do konce..u toho se snad nedá nebrečet smíchem..Koukal jsem na to s rukama před obličejem a skrze prsty jsem s hrůzou očekával jaký další smrtící ksicht, vražednou hlášku nebo kulervoucí scénu na mě tihle mistři humoru vytasí příště..a oni nezklamali a vždy vytasili ještě větší úlet..... Fakt nálož. Objektivně to asi není tak dobré-děj je přecejenom trochu plochý a oproti třeba Botostroji méně dramatický. Řeší se tu spíše telenoveloidní zápletky a v celém filmu je jen jeden skrytý, podvratný fašista (poslouchající tajně doma Jazz a vlastnící nějáké to abstraktní umění...FUJ-Provokatér!).. Na druhou stranu, je fascinující sledovat, jak zruční byli stalinističtí filmaři na poli speciálních efektů a CGI, protože ty hardcore běsy, které tam předvádí folklórní soubory ze sovětského svazu, to prostě musí být Fake................... Čest a Mír volové. ()
Svým způsobem zajímavý až bizarně svůdný film, který si i přes nesporné filmařské chyby, nezaslouží až tak negativní hodnocení. Nemyslím si, že by se jednalo o nebezpečný a morálně odsouzení hodný film, je jen hodně naivní. Můžu jen souhlasit s Marigoldem, jedná se o hodně odvážný pokus skloubit folklór a muzikálový žánr ve stylu socialistického realismu - je to šílené, ale zároveň přitažlivé. Řekl bych, že stále lepší než nudné normalizační fláky :) ()
V roce vzniku tohohle filmu jsem maturovala a představte si, že tento film bylo nutno povinně navštívit, takže celá třída nebo dvě maturitní třídy zaplnily téměř prázdný kinosál. Hrůza !!! To se nešlo ani nudit. Chroustali jsme bonbony (křupky tenkrát nebyly) nebo jablka, ale kdybyste mě zabili, tak nevím oč tam šlo. Hrálo se a zpívalo. Ale děj ? No kvůli vzpomínce dávám 1*. Za víc to fakt nestálo. ()
Film vhodný pro milovníky ČSM, folklóru, naivního nadšení a filmového braku. 1) Je to sranda. Choreografie tanečního vystoupení Číňanů v Budapešti, každé slovo z Marsu spadlé Rosárky, nepřetržitý příval hlášek a gagů, který překoná i parodie typu Bláznivé střely. Hezké děvče, viď? Bodejť by ne, vždyť je od nás z fabriky._____ 2) Ovšem film žádnou parodií není. Ukazuje, jak snadno lze podlehnout propagandě za zpěvu podmanivých budovatelských písní. Z vášnivého fanatismu či například ze scény bleskového zadržení Pavla v Berlíně jde opravdu mráz po zádech tím spíš, když z historie známe odvrácenou tvář zobrazovaného nadšení. Základ má ten soubor zdravý. Převládají přece lidé z továrny. Ale netančí._____ 3) Film obsahuje i skutečně zajímavé momenty. Dobové záběry Budapešti či zničeného Berlína, Karlův most s rudými vlajkami, kvalitní taneční čísla zejm. sovětských tanečníků. Inu, podepsali se tu zajímaví tvůrci - spoluscénárista Pavel Kohout, písně psal Ludvík Podéšť, tancovali Vycpálkovci či Státní soubor lidových tanců SSSR. A tak vidíme přitažlivého mladého Jiřího Valu. Budoucí předseda MNV Buchvaldek svou cestu k lidu teprve hledá. Rozšklebený Nesvadba tvoří kotrapunkt k zlotřilému manipulátorovi Adamírovi a našla se i role pro Pavla Šmoka, který určitě netušil, jaká choreografická hvězda z něho vyroste. Lžete, všichni tady lžete! Všichni ne, Jeníčku._____ 4) Jsou přítomny všechny ideologické ikony raného socialismu - naivní černobílé vidění světa, folklor jako komunikační prostředek (výborně to popisuje Kunderův Žert - kniha, ne film), vnější třídní nepřítel, soudružský kolektiv, který snese (ba dokonce i vyžaduje) nesmlouvavou kritiku a především nekonečný optimismus bez hranic. My vám chceme pomáhat a proto kritizujeme._____ 5) Věci přitom nejdou na ostří nože - třídní nepřítel zatím po pracujících nestřílí, dokonce boj proti němu ani netvoří hlavní osu filmu. Tuto light verzi pro pionýry vhodně doplňují probíhající politické procesy té doby. O tom, jak od nás odejdeš, o tom nebudeš rozhodovat ty, ale soubor._____ 6) Křečovitých úsměvů vyplýtvaly tyto tableaux vivants socialistické fikce na celou pětiletku. Závazky jsme splnili, chceme být hodně veselí, chceme být hodně veselí po práci ()