Marketa Lazarová

Ještě jsem neviděl, aby měl film v záplavě pětihvězdičkových hodnocení ty dvouhvězdičkové v takovém počtu. Teď to chápu, Marketa Lazarová, i když dívka to hezká, tak není pro všechny a nedocení ji každý. Snad nejdelší film naší historie, snad ten nejzajímavější, snad nejznámější, snad nejlepší. Ale já mám stejně radši Alexandru! :-) (15.03.2009)

Je smutné, přesmutné, jak komunistický režim doslova pohřbil stovky našich uměleckých talentů, s dozajista celosvětovými parametry. František Vláčil je bezesporu nejzářivějším z nich a jeho jméno mohlo být skloňováno jedním dechem společně s velikány typu Bergmana, Tarkovského nebo Godarda. Bohužel, nestalo se. Ale i tak Vláčil dokázal i v limitovaných možnostech naší izolované republiky natočit veledílo typu Markéty Lazarové. Autentická hnilobná atmosféra špinavého středověku, pronikavá náboženská hudba, ale kupodivu i nezapomenutelné drsné hlášky ( "Tvoje rady stály vždycky za hovno pane rytíři", "Se mi zdá, že s ní prodléváš v sodomském hříchu! Však ty dobře víš, že to není žena jako ty nejsi beran, to víte, s tímhle tím na pána Boha..."), to všechno dělá z "Markéty Lazarové" neskutečně hypnotické dílo, které vás ale ani chvilku nenudí (jak tomu bylo po téměř celou dobu třeba u takové "Sedmé pečeti"). Obdivuhodné je také takřka minimální využití nákladných historických kulis. Zatímco dnes by podobný film potřeboval do desítek milionů nabobtnalý rozpočet, Vláčil maximálně využívá potenciálu překrásné zasněžené české přírody. Podobný talent ale v dnešní době už bohužel nemáme... (06.04.2007)

[Cinematik 2014] (Pozn.: Videná digitálne zremasterovaná verzia k 90. výročiu narodenia a 15. výročiu úmrtia Františka Vláčila) V Markéte je toho veľa a ešte oveľa viac, keď vie človek čítať medzi riadkami. Ale je to film tak ťaživý, úmorný a silný, že pri každom pokuse formulovať to cítim, ako sa mi okolo krku sťahuje oprátka. Je v tom silne cítiť poetiku a zemitosť Tarkovského, Tarra, kronikárstvo na spôsob Germanovho životného opusu Trudno byt' bogom a dokonca naratívne epické obrazové rozprávanie Kurosawových Shichinin no samurai či Kagemusha, kde poetika japonského pomalého záberu vrcholí v krvavom masakre, ktorého nevyhnutnosť je absolútna. Prešpikovanosť náboženskou symbolikou, nádherou striedajúcou trýznenie, nejednotnosť hlavnej postavy a abmivalentnosť v počínaní jej i iných, vplyv rôznych kameramanských škôl a etablovaných strihačov, Liškov zhudobnený podkres... Nádhera. Len veľmi stručne a povrchne sa tu snažím o zachytenie niečoho, čo nie som schopný dostatočne a zrozumiteľne vyjadriť. Bolo by potrebné skúmať minimálne každú kapitolu oddelene. Ignorujte preto tento komentár, čítať to po sebe nebudem ani ja. Len podotýkam, že narozdiel od iných historických fresiek plných monumentálnych obrazov ma táto ani chvíľu nenudila. Dalo by sa povedať, že je Bibliou československého biografického filmu. Až sa mi nechce veriť, že sa niečo takéto skutočne zrodilo v našej zemepisnej šírke. Tie poznámky o pátose sú snáď zlý vtip. 100% (17.09.2014)

Tak tohle tedy nedávám. Jsem schopen pochválit kvalitní hudební stránku, zajímávé a dost možná originální pojetí, neobvyklou drsnost a možnost zamyšlení. Avšak v ději jsem se absolutně nechytl, postavy, až na dvě nebo tři, mi byly naprosto cizí - a ty zmíněné dvě nebo tři - to je spíš něco ve smyslu: "Jo, tak ty už jsem v tom filmu párkrát viděl, ale kdo to sakra je?", námětem ( i když, co byl vlastně námět?) to bylo úplně mimo mojí sféru zájmů a to vůbec nejdůležitější - sedačka v kině se mi tentokrát zdála hrozně tvrdá! Ale teď vážně....dočetl jsem se, že obsahová stránka zde není podstatná ve srovnání s výtvarnou a poetickou kompozicí. Jasně, to můžu v klidu potvrdit. Škoda, že já ve filmech spoléhám především na obsah a ten když se nedostavuje, začínám být nervózní a počin mě pak nezaujme ani v těch okrajových požadavcích, jako je poutavost či zábavnost...avšak...překvapivě jsem se nenudil tak, jak jsem čekal. Asi už začínám být starý a čas mi rychleji utíká :-) (07.10.2006)

Podmanivost obrazu středověku v adaptaci Vančurova románu. Vláčilova Markéta Lazarová není historický film (nevystupují v něm historické postavy), nýbrž film dobový. Nejpůsobivější zpodobnění středověku v dějinách evropského filmu. Složitá struktura, experimentální výrazové prostředky. Filmová báseň... (14.01.2012)