Režie:
Lars von TrierScénář:
Lars von TrierKamera:
Anthony Dod MantleHrají:
Nicole Kidman, Harriet Andersson, Lauren Bacall, Jean-Marc Barr, Paul Bettany, Blair Brown, James Caan, Patricia Clarkson, Jeremy Davies, Ben Gazzara (více)Obsahy(2)
Další z variací na téma lidské dobroty a zla od kontroverzního dánského režiséra Larse von Triera s Nicole Kidman v hlavní roli. Děj se odehrává v Dogville, bohem zapomenutém městečku někde v americkém Coloradu. Sem přichází Grace hledat úkryt před gangstery, kteří ji pronásledují a chtějí zabít. Místní intelektuál a spisovatel jí poskytne ochranu a přesvědčí obyvatele městečka, aby uprchlici přijali. Za jejich pomoc se jim má odvděčit domácími pracemi. Situace se však pro Grace komplikuje, když gangsteři zachytí její stopu až v Dogville. S rostoucím nebezpečím začínají obyvatelé městečka klást stále vyšší nároky na Gracein dík. To, co se zpočátku jevilo jako velkodušná pomoc, se postupně mění na využívání. Trier se při tvorbě filmu nechal inspirovat Trojgrošovou operou Bertolta Brechta, celý děj zasadil do ateliéru s minimem kulis, kde vytvořil stylizovaný fiktivní svět na psychologické přesvědčivosti charakterů a jejich hereckém ztvárnění. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (656)
Můj dlouho prokletý film. Nekonečná propásnutí v kině či absence dvd po letech ukončila noční televizní chvilka. A čekání stálo za to. Jakmile jsem si totiž zvykl na výpravu (o jejímž naprostém minimalismu jsem věděl, ale přesto mi chvíli trvalo tuto nikdy nepoznanou atmosféru potřebně nasát), přišlo naprosté pohlcení. Von Trier velmi rozvážně rozehrává hru nepoznaných duševních zákrut a temných míst, která se objeví během jediného mžiku a přesto v naprosto logických a uvěřitelných důsledcích. Opatrnému rozkrývání dogvilleského problému bych ale přicházel na chuť podstatně pomaleji, kdyby v čele všeho dění nestála ta pravá osoba. Od prvního vkročení do města je uchvacující bohyně Nicole fatální osudovou bytostí, která coby Grace každého blízkého člověka změní a hlavně díky ní jsou nejrůznější vypjaté chvíle nezapomenutelnou a překvapivě i strhující podívanou. Proč tedy přes můj chvalozpěv nejdu k nejvyššímu hodnocení? Protože tříhodinová délka je v případě Dogville skutečně moc. Sice důkladně poznám povahu mnoha postav, ale čím dále komplikace zacházely, tím více jsem se třásl na nevyhnutelný závěr. Ten nakonec svou úplností předčil moje očekávání, ale režisérovy občasné naschvály "proti divákovi" jsou mi zkrátka proti srsti. I přesto se ale zoufale těším na pokračování nové cesty a považuji tuhle zraňující podívanou za filmovou povinnost. ()
„Ukázalo se, že rozdíl mezi lidmi, co znala doma a lidmi, co potkala v Dogville, je menší, než čekala.“ Doprovodný komentář dodává celé podívané takřka literární zážitek. Ve spojení s opravdovým herectvím a originálním prostředím mimořádný zážitek. Jakoby člověk viděl do lidské mysli stejně snadno, jako do oněch domů, které nemají stěny. Svět, který je mnohem čitelnější, přesto stále stejně zrádný a překvapivý. 90% ()
Filmový experiment na kterej se až překvapivě dobře kouká. Příjemné herecké výkony (musím vyzdvihnout Paula Bettanyho) s ještě příjemnějšími jmény. Film o tom že od uzavřených komunit radši dál a že prostí lidé jsou svině. :-)))) No a taky že nikdo neni víc cool než mafián z 30. let a má v ruce Thompsona. ()
Dogville jsem viděl v té skorotříhodinové verzi a musím říct, že jsem se navzdory obavám vůbec nenudil, naopak. Rovněž bych měl zmínit, že jsem dopředu věděl, že většina objektů je pouze nakreslených na zemi, a tak jsem s adaptací na toto prostědí neměl problémy. A co bych dále ještě řekl... jak se mi moc nelíbil Trierův Tanec v temnotách, tak mne Dogville uchvátil... všechno tam si IMHO zaslouží menší či větší pochvalu. Jen jsem mírně zmatený ze závěru - při sledování filmu jsem z něj byl tak nadšen, že jsem měl chuť začít tleskat, ale když jsem si přečetl Dadelův komentář, tak jsem znejistěl, jestli jsem třeba něco špatně nepochopil :-) ()
Dogville je výborný filmo-divadelní zážitek, protože perfektně potírá některé jinak neodstranitelné nedostatky divadla a to 1) Že herci nemohou hrát mimikou, ale jen hlasem a rozmáchlými gesty 2) Že divák si sám vybírá perspektivu, má až přílišný nadhled a nelze u něj vytvořit atmosféru ztísnění, či strachu. Dogville je právě na atmosféře úzkosti, bezmoci a tyranie vystavěno, graduje pečlivě a neochvějně, slouží jako sonda do temného kouta lidské duše (postavám lze uvěřit). I pouhé rozbíjení porcelánových sošek je zde útrpnější než litry cákající krve jinde. Líbila se mi také práce se zvuky (člověk obrazně otevře dveře, ale zvuk je reálný), technicky považuji Dogville za mimořádně vyvedený experiment s excelentními hereckými výkony, ovšem dokonalé to taky není... 8/10 ()
Galerie (61)
Photo © 2003 Lions Gate Films
Zajímavosti (19)
- Nápis na vchodu do starého stříbrného dolu je latinské "Dictum ac factum", což by se dalo přeložit jako "Nemluvit dřív než jednat". (Morien)
- Spolu s filmem byl natočen i dokument Dogville Confessions. (imro)
- Mezinárodní produkce stála 83 mil. dánských korun (cca 13,5 mil. dolarů) a v Itálii debutovala s výdělkem 297 882 eur. V Severní Americe film během prvního víkendu (26. – 28. 3. 2004) „vysloužil“ 88 tisíc dolarů a celkově 1,5 milionu. (imro)
Reklama