poster

Evropa

  • Dánsko

    Europa

  • Švédsko

    Europa

  • Francie

    Europa

  • Německo

    Europa

  • Španělsko

    Europa

  • USA

    Europa

  • Austrálie

    Europa

  • Velká Británie

    Europa

  • Kanada

    Europa

  • USA

    Zentropa

Drama / Thriller / Válečný

Dánsko / Švédsko / Francie / Německo / Švýcarsko / Španělsko, 1991, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sandiego
    *****

    Trier až magicky vtahuje diváka do vykolejené, zvrácené doby a doslova ho vymáchá v temné až halucinační atmosféře, tak, že závěrečné titulky působí dojmem šoku, násilného vržení zpět do skutečné reality. Příběh je poměrně jednoduchý, pracuje se schematy nepříliš vzdálenými filmu noir, vizuální stránka však rozhodně není pouhou nápodobou dobových postupů - už jen přiznaná ateliérovost natáčení, obsese zadními projekcemi, trikové postupy a snaha o opulentní efekty, barevné náznaky a další nepřeberné podněty dělají z filmu jeden z nejopojnějších vizuálních zážitků, co kdy plátna spatřila. Navíc využití vypravěče - hypnotizéra, který jako by celou vizi ovládá se dá rovnou označit za geniální a výborně uvádějící diváka do děje a horečnatého světa. Metafora dějin jako cesty vlakem, která nutně končí katastrofou, jakkoli se člověk tomuto vývoji událostí vzpírá a má je domněle ve svých rukou, nabízí již třetí vrstvu - Evropa je opusem jak pro milovníky napínavých a enigmatických příběhů (a žánrové hry), vizuální požitkáře a formalisty, tak pro ty, co film berou jako silný podnět k přemýšlení. V každém tomto aspektu film funguje na pět hvězd, takže je výsledné hodnocení více než jasné.(20.4.2012)

  • HAL
    *****

    Zlomený svět plný zlomených lidí. Pokřivených duševně, válkou, mírem, bezmyšlenkovitou prací, naivitou, nenávistí, láskou, vinou. Dokonalé zobrazení poválečného Německa, a maximální absurdity společenského stroje - pro Triera typické, cynismus a smrt naivní humanity v chaotickém světě na konci pekla. Kafkova splněná noční můra. 9/10(5.4.2016)

  • Eddard
    *****

    Hmmm, musím uznat, že na mě tenhle dánksý enfant terrible udělal dojem. Pokud nebudu počítat muzikálový Tanec v temnotách, je to jeho první film, který jsem měl tu ČEST vidět. Evropa je navýsost originální snímek, Lars přímo přetéká režisérskými nápady, které dští do narativní i formální linie, úžasně využívá přední projekce, čímž dodává mnoha scénám velice zvláštní, velice podmanivý "look", hraje si s významovými kontrasty barvy a černobílé, v naraci alegorií zavánějícího příběhu z čerstvě poválečného Německa skáče kam se mu zachce a nad tím vším se vznáší hypnotizující komentář Maxe von Sydowa... "On the mental count of ten, you will be in Europa. Be there at ten. I say: ten." P.S.: Úvodní záběr ve mě silně evokoval Lynchovu Lost Highway a celý příběh zase v čemsi připomínal Jarmushova Dead mana... náhoda? :) Boduješ, Larsi! 90%(11.6.2007)

  • Šandík
    ****

    Zcela mimořádně temný film. Po filmařské stránce mu nelze nic vytknout a právem lze mluvit o filmovém skvostu první velikosti. Také zmiňované srovnání s Kafkou je velmi přesné. Takhle nějak by měl být zfilmován jeho Proces... Proč jsem tedy nedal plné hodnocení? Protože Trier neprve vybuduje faktograficky poměrně přesné kulisy rozbombardovaného, zbídačelého Německa a pak v nich hraje zcela jiný kus, než by poučený divák čekal. Německo bylo po druhé světové válce především zlomené. O nějakém sympatizování s nacisty nemohla být řeč. Jistě, že Němci Američany nikterak nemilovali a zločiny nacismu byly ještě natolik živé, natolik aktuální a přitom obludné a neuvěřitelné, že jim zkrátka nemohlo být věřeno a uvěřeno. Samotná organizace Werwolf nebyla nějakým lidovým odporem, ale Nacistickými špičkami plánovanou a v průběhu roku 1944 také realizovanou akcí. Jejich činnost byla ale až překvapivě slabá a po válce se organizace na území obsazeném západními spojenci zcela zhroutila. K jejímu rozkrytí přitom z větší části pomohli sami Němci. Pravda, trochu jiná byla situace na východě a především v našich Sudetech působili Werwolfové poměrně citelně, ale o tom film neříká nic, neboť se celý odehrává na území obsazeném západními spojenci. Kromě toho jsem ve filmu velmi postrádal otázku po kořenech nacismu. Ten je zde představen jako podivná temná infekce, ne nepodobná středověké morové epidemii. Ani tohle však rozhodně neplatí a cesta ke kořenům Evropy by měla vypadat rozhodně jinak, než jak ji vidí Lars von Tier... Samozřejmě, že film není rekonstrukcí či hraným dokumentem. Auror má právo na na subjektivní pohled prošpikovaný děsivými nočními můrami. V takovém případě však zřejmě nebylo nutné situovat děj do poválečného Německa. A opět... Ne, že by si to období nezasloužilo filmovou reflexi... Rozhodně ano... Tierův film jí však při nejlepší vůli není... Zajímavé komentáře: Kinej, Faye, Dudek, k212, Ajantis, jahol, Madadajo, Borec3, Persona, KeyserSoze, DonFrolimo(15.6.2008)

  • misterz
    ****

    Zatiaľ pre mňa najlepší Trierov film (keď si odmyslím jeho minisériu Riget). Film, v ktorom neuvidíte ani záblesk slnka, úžasná noir atmosféra rokov 0-1 rozbombardovaného Nemecka, krásny vizuál a podmanivý hlas Maxa von Sydow. Sledujeme tu postupné vytrácanie ideálov naivného mladíka až do trpkého konca. Niečo také v pochmúrnych a ťažkých časoch nemá miesto. Opäť ma zaujal aj E.H. Jaregard, ktorý bol v úlohe panovačného strýka s typicky nemeckými zásadami absolútne famózny. 85/100(17.12.2014)

  • - Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)

  • - Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace