Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).(oficiální text distributora)
Na DVD
od:
J*A*S*M
Některé filmy Larse von Triera miluju, jiné nemiluju ale líbí se mi, zbytek mi nevadí. Europa se trochu vymyká, z nějakého důvodu mi vůbec, ale fakt vůbec nesedla. Dvakrát jsem ji zkoušel zhlédnout, po čtvrt - respektive po půl - hodině jsem ji musel vypnout. Povedlo se mi to až na třetí pokus včera, ale žádné velké prohlédnutí se bohužel nekonalo. Je to dobře natočené, nese si to zajímavé myšlenky, hlas vypravěče je přímo geniální ... ale prostě ne, nejde to, nedokážu Europu docenit.(18.7.2011)
HAL
Zlomený svět plný zlomených lidí. Pokřivených duševně, válkou, mírem, bezmyšlenkovitou prací, naivitou, nenávistí, láskou, vinou. Dokonalé zobrazení poválečného Německa, a maximální absurdity společenského stroje - pro Triera typické, cynismus a smrt naivní humanity v chaotickém světě na konci pekla. Kafkova splněná noční můra. 9/10(5.4.2016)
Sarkastic
Moje druhé setkání s Lars von Trierem dopadlo úspěšněji. Evropa je velmi zvláštní film. Důraz je kladen přecejenom více na hodně zajímavou formu, která se mi moc líbila (kromě toho rušícího vlévání barev do černobílého snímku), ale je třeba říct, že ne na úkor obsahu, jak zde někteří zmiňují. Vykreslení poválečného prohnilého Německa se stejně prohnilými obyvateli a jeho depresivní atmosféry je velmi působivé, a to i díky občasnému výbornému monologu vypravěče. Divák sleduje rozpad ideálů, představ a vlastního světa hlavního hrdiny a soucítí s ním. Tuší, že se řítí do zkázy a přitom sám dostane potřebu Leovi sdělit, aby vykonal ten zoufalý závěrečný akt, který by sám, díky vcítění se do jeho kůže, taky nejraději udělal. Tragédie však spěje paradoxně k vysvobození...Vidím to na solidní 4* a jsem zvědavý, s čím na mě režisér vyrukuje příště.(20.7.2011)
Dudek
SPOILER: "Až řeknu deset, zemřeš." Nevím proč, ale k filmům od Larse von Triera prostě komentáře psát nedokážu, tentorkát se však pokusím. Evropa je geniální film, a to po všech stránkách, pokaždý když jej sleduji jsem neúprosně vtažen do samotného jádra příběhu a naslouchám hypnotickému hlasu vypravěče, jenž mi napomáhá stát se jeho hlavní postavou. Ačkoli se může na první pohled zdát, že Lars von Trier natočil vzhledem ke svým ostatním dílům v mnohém jiný film, není to pravda. Opět si pohrává jak s hrdiny, tak s divákem a tentokrát má obojí v moci ještě pevněji než jindy. Zentropa je vizualně propracovaná podívaná s dechberoucími hereckými výkony (opět úžasný Ernst-Hugo Järegård) a (překvapivě) naprosto úchvatným hudebním doprovodem. Trier má vše promyšleno do posledního detailu a ani na jediný okamžik nenudí...(18.1.2007)
kaylin
Lars von Trier je prostě skvělý filmař. O tom se nedá moc pochybovat. Má skvělé nápady, které se ukazují i ve snímku "Evropa". Jeho poválečné pojetí Německa je nesmírně zajímavé a originální. Skvělý je hlas vypravěče, pokud o něm tak můžeme mluvit, který jasně určuje to, jak se bude příběh vyvíjet. To odpočítávání je prostě geniální. A stejně mě film nedokázal strhnout, abych si řekl, že celkově to je velké dílo.(20.12.2014)