Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow).(oficiální text distributora)
Na DVD
od:
Rosomak
Skvělý prolog, který je pouze sytézou hlasu vypravěče a záběru na ubíhající koleje, uvozuje do formálně skvěle udělaného snímku. Ale nejen to, Trier si zde hraje i se sebereflexí filmu a jinými filmařskými postupy a přesto ani na chvíli nezapomíná na diváka, kterého už od počátku zaplete do sledování filmu tak, že se vám bude těžko vypínat i u konečných titulků. Nezapomenutelná je atmosféra, která je tvořená vlastně naprosto jednoduchými principy, ale o to víc působivými. Skvěle rozehraná mizanscéna a geniální je bezesporu i hlas a způsob vyjadřování vypravěče. Pro mě je to jasný plnej počet - 5 hvězd. Trierovy se totiž daří získat na svou stranu jak diváky méně náročné, tak i pečlivě pozorující hnidopichy hledající za každou scénou význam...(31.1.2008)
GodComplex
Konecne doslo na me prvni setkani s Larsem von Trierem a rozhodne nebylo posledni. Unikatni atmosfera tomuhle kousku totiz v zadnem pripade nechybela a hned od prvnich sekund, kdy se ozval temny a hypnoticky hlas Maxe von Sydowa jako fantastickeho vypravece, mi bylo jasno, ze se tady deje neco zvlastniho. Max byl nakonec ale jednoznacne nejlepsi soucast celeho filmu, nastesti to komentoval prubezne cele a dodaval tomu potrebnou stavu. Dalsi davky haluznosti vytvarela velmi zvlastni technika pouziti pozadi, ktera predem rezignovala na jakoukoliv realisticnost, kdy namisto realnych backgroundu byly za herci promitany oldskool filmove lokace. Bohuzel to trosku doplatilo na prostredi nemecka a obdobi okolo WWII, ktere je mi silne nesympaticke. Do extra vyssich hodnoceni tedy nejdu, ale je nutne brat to s rezervou a s ohledem na muj vkus. Koneckoncu, jsem entita, ktera povazuje Shindleruv List za shit. Nektere hlasky mi ale asi budou jeste chvilku znit v hlave. "You want to wake up to free yourself of the image of Europa. But it is not possible." 7/10(6.12.2008)
lesumir
Zajímavý film. Ne, je to mnohem víc, než zajímavý film, je to audio vizuální orige se vším všudy!!!!! Za poslední léta jsem neviděl takhle autogusetivní film, který ještě díky dokonale mysterioznímu hlasu vypravěče Maxe von Sydowa působí víc tajuplněji a skvostněji. Začátek je famozní a budu na něj vzpomínatž opravdu hodně dlouho. Originální, dokonale nápadité a vše zaobaleno do looku, který malinko připomíná Sin City, ale tohle je víc umělecé. "Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“(9.11.2008)
B!shop
Jo tak timhle me Lars fakt dostal. Film se sice tvari jako nejaky desne osudovy dilo, hlavne diky hlasu vypravece, ale pribeh je vicemene jednoduchej a dobre srozumitelnej. Coz ovsem neznamena, ze by byl nejak hloupej, naopak je tu obsazeno hodne myslenek a celej film ma naprosto uchvatnou atmosferu, ze z filmu nemuze clovek spustit oci, obzvlast, kdyz je film natocenej fakt zajimave a svizne. Akorat to stridani cernobily s barevnou mi prislo vicemene zbytecny, precejen ta barva tu je jen tak nahodne, jedinej moment, kdy je fakt hodne pusobiva, je scena s vanou, jinak to moh klidne nechat cernobily cely. Film ma taky docela slusny herecky vykony, hlavne Jean-Marc Barr, jehoz postava ma fakt zajimavej vyvoj a pak Ernst-Hugo Jaregard, kterej je fakt paradne protivnej. Pak uz zbejva jen zminit, ze ma film paradni hudbu a vyjde jeden z Trierovo nej filmu.(27.4.2008)
troufalka
Vidět Antikrista a po něm Evropu je opravdu nářez!! Rozhodně lepší naž naopak. Hříčka mistra Triera před velkým odhalením. (Někdy si opravdu říkám, že si paní Trierová měla vzít své tajemství raději do hrobu. Ale kdo ví, možná bychom přišli o Melancholii?) Máte jedinečnou šanci dostat se přímo do srdce Evropy. Stačí zavřít oči a počítat do deseti. Zajímavé komentáře: Faye, Dudek, Eddard(21.11.2014)