Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Europa
Režie:
Lars von TrierHudba:
Joachim HolbekHrají:
Jean-Marc Barr, Barbara Sukowa, Udo Kier, Ernst-Hugo Järegård, Erik Mørk, Jørgen Reenberg, Henning Jensen, Eddie Constantine, Max von Sydow (vypravěč) (více)Obsahy(1)
Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...
Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (165)
Výborný film. Je pravděpodobné, že až ho uvidím podruhé, půjdu výš. Zatím velmi silné čtyři hvězdy za atmosféru, vizuál a skvělého vypravěče. Trier moc dobře ví. Není co dodat. Prostě "ví". (Pět nedávám proto, že mám stále pocit, že v Trierovi je víc... Možná dokonce přímo v Evropě... jen jsem to neodhalil napoprvé.) ()
Mám problém s hodnocením filmů Larse, myslím, že jsou nadhodnocenné. Lars je někdy více módní záležitostí a značkou, než zárukou skutečné kvality. Zmíním se o mých oblíbenějších filmech od Triera. Antikrist je bezesporu nadprůměrně nápaditý a jen průměrně šokující, nejlepší scény jsou podobné těm, které zopakoval později v Melancholii - statická kamera zaměřená na zpomalený výjev - takové velmi dobré obrazy vložené do filmu. Pak jsou tu filmy, které jsem viděl jen ze zvědavosti, protože jsem je vlastně ani nechtěl dokoukat. ještě zmíním Dogville, IMHO to je příšerný film. Evropa je v úplně jiné kategorii. Evropa se mi jeví po prvním zhlédnutí jako dokonalý film, který mě DOSLOVA zhypnotizoval. Dokonale jsem se do filmu pohroužil a emočně mu propadl. To, že to má dynamiku a strhující děj podpořenými skvělými dialogy, je asi nezbytné, aby byl výsledek takto brilantní. RESPEKT Larsi. ()
Skvělá noirovka, ze které jde cítit ovlivnění Kafkou. Výtvarně je to překrásné. Každý záběr je do detailů promyšlen a fígl s částečně barevnými snímky je kouzelný. Do toho přidejme temnou, beznadějnou atmosféru. Neznámé a nelogické prostředí s nesmyslnými pravidly. Hypnotický hlas vyprače, který jenom podněcuje zdání neskutečnosti snu. A samozřejmě zpochybnění dobrého a zlého, které se dá aplikovat na nejen poválečnou dobu. ()
Divácký zážitek poněkud kazí fakt, že se jedná o pomyslný vrchol trilogie, jejíž prví dva díly tady nevyšly. Hodnotím tedy samostatně. Vzhledem k tématu jsem často během projekce myslela na Hollandové Evropu, Evropu, což je poměrně logické. Zdejší von Trierův formální exhibicionismus uvádí do soukolí děje kombinaci černobílého a barevného filmu, klaustrofobické prostředí vlakových kupé, tolik symbolických pro holokaust, jakoby už nestačila sama schizofrenie prvních měsíců po dubnu 1945 sledovaná optikou lehce naivního Američana. Náročný pocitový film s lehce překvapivým rozuzlením. ()
Tak toto jsem bohužel moc nepochopil. Zjiišťuji, že filmy Larse von Triera asi nejsou pro mě. Zatím jsem viděl jen dva a ani jeden se mi nelíbil. 2* dávám pouze za zajímavý vizuální styl, který střídá černobílou i barevnou kameru a také za originalitu, kterou byl film natočen (filmem diváka provází jakýsi vypravěč, který diváka vtahuje do filmu a dělá z něj jednu z postav). Jinak jsem se od začátku do konce nudil a tím jsem se i ve filmu ztrácel. ()
Reklama