Reklama

Reklama

Evropa

  • Dánsko Europa (více)
Trailer

Obsahy(1)

Pozoruhodný snímek EVROPA je třetí částí osobité autorské filmové trilogie, pátrající po duchovním fenoménu prostoru, v němž žijeme (PRVEK ZLOČINU, 1984, EPIDEMIE, 1987, EVROPA, 1991). Jeho tvůrce, dánský režisér Lars von Trier, situuje příběh do Německa "roku nula" (těsně po válce), do země těžce traumatizované svou prohrou, zmrazené do temnoty noci a beznaděje, a kontrolované (i devastovaného) Spojenci. Většina obyvatelstva tu však skrytě sympatizuje s nacistickými myšlenkami, a někteří se dokonce aktivně podílejí na destruktivních akcích werwolfů. Do tohoto místa a času přijíždí mladý Američan Leo, syn německého emigranta, aby "pomohl Německu". Pod přísným dohledem autoritářského strýce se stane průvodčím v lůžkových vozech první třídy u společnosti Zentropa. Seznámí se s majitelem společnosti, s Američany sympatizujícím Maxem Hartmannem, a zamiluje se do jeho dcery Kathariny. Avšak svět osobních jistot, jímž se citlivý mladík pokouší izolovat od okolní děsivé reality, snad právě proto drtivě zasáhne do jeho osudu...

Situace "zlem nakaženého" Německa je pro režiséra (stejně jako pro mnoho jiných vynikajících tvůrců) východiskem k mnohem obecnější výpovědi o jedinci, osudově zmítaném vnějšími tlaky a navzdory všem svým idealistickým snahám zavedeném do slepé uličky. Vypovídá nejen o střetu humanistických a demokratických ideálů s mašinérií smrti, manipulativní moci a destrukce, ale i o evropských traumatech a křižovatkách; pro obojí je klíčová obrazová a významová metafora cesty po železnici. Velký důraz klade režisér na formu svého vyprávění. Širokoúhlý snímek je převážně monochromatický s významotvornými vstupy barvy; originálně využívá ateliéru a zadních projekcí. Koresponduje s díly Dreyerovými a Bergmanovými, na Fassbindera a Godarda odkazuje formálním experimentátorstvím a obsazením jejich "kultovních herců" (Eddie Constantine, Barbara Sukowá). V souladu s Trierovým chápáním filmu jako snění v bdělém stavu je Evropa vedle svého konkrétního geografického významu rovněž jakýmsi kulturním a politickým bodem v kolektivním podvědomí; celý příběh je prezentován jako hypnotická seance hrdiny i diváka, provázená podmanivým, chladným hlasem vypravěče (Max von Sydow). (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (157)

Faye 

všechny recenze uživatele

„Nyní budeš naslouchat mému hlasu. Pomůže ti hlouběji proniknout do Evropy. Pokaždé, když uslyšíš můj hlas, s každým slovem, s každým číslem, poodkryješ další vrstvu, otevřeš se vůči jejím vjemům. Budu počítat od jedné do deseti. Až řeknu deset, budeš v Evropě. Říkám tedy jedna.“ Poválečné Německo viděné očima mladého idealisty, který se ocitnul ve světě, kterému nemůže rozumět. Dívá se, ale nevidí. Naslouchá, ale nechápe. Je uprostřed hry, ale nezná pravidla. Stává se loutkou. „Chtěl jsem svou prací trochu zlepšit svět. Německo potřebuje přátelství.“ Jako obvykle natočil Lars von Trier velmi zvláštní a působivý film ( „Tanec v temnotách“ je jediná výjimka, kdy jeho magie na mě nefungovala). Černo-bílé záběry, které dostávají barvu pouze, když se odehrává něco opravdu zásadního, ale především hypnotizující hlas vypravěče doplněný monotónním rytmem ubíhajících kolejí. To se nedá popsat, to se musí vidět. Evropu považuji prozatím ( spousta jeho děl na mě ještě čeká) za Larsův nejlepší film. ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Některé filmy Larse von Triera miluju, jiné nemiluju ale líbí se mi, zbytek mi nevadí. Europa se trochu vymyká, z nějakého důvodu mi vůbec, ale fakt vůbec nesedla. Dvakrát jsem ji zkoušel zhlédnout, po čtvrt - respektive po půl - hodině jsem ji musel vypnout. Povedlo se mi to až na třetí pokus včera, ale žádné velké prohlédnutí se bohužel nekonalo. Je to dobře natočené, nese si to zajímavé myšlenky, hlas vypravěče je přímo geniální ... ale prostě ne, nejde to, nedokážu Europu docenit. ()

Reklama

Fr 

všechny recenze uživatele

Snažte se vcítit do kůže Američana, který přijíždí do černobílého, deštivého poválečného Německa, kde všichni Američany nenávidí. Němečtí občané budou působit přátelským dojmem. Ani na okamžik jim nevěřte, chtějí Vás jen využít…. Když pomineme problémy Německa (které jsou celkem jasně vysvětleny), dostaneme se k zásadní otázce: CO TU VLASTNĚ DĚLÁ?? Vše bude brzy (a zase celkem jasně) osvětleno. A důležité věci podtrženy! Vlastně VYBARVENY! (skvělé!) Fantasmagorické obrazy, emoce, provokativní útok na inteligenci (či cokoliv), hudba, herectví a neskutečnej vypravěč (jak jinak), který nahradí výpravu za miliony. Za tím vším stojí šílený L. von Trier, protože kdo jiný dá v klidu ve spojitost sex, smrt a vlak, ze kterého se Vám obraz té doby vryje hluboko (a nejen) pod kůži. KDO JSTE PANE KESSLERE?? AŽ NAPOČÍTÁM DO TŘÍ, OMDLÍTE. jedna, dvě… AŽ NAPOČÍTÁM DO DESETI, TAK…. a počítá sakra pomali!!! Prostě DRAMA jako prase! Všichni, kteří obdivují tvorbu tohoto Dánského filmového ďábla by měli být spokojeni. Ti ostatní nechť jsou rádi, že jsou stále obklopeni světem barevným a veselým. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

Trierova fascinace povrchem se tu možná projevuje až nezdravě, přesto mě zpracování záměrně klišovité a archaické romance naprosto sejmulo – hluboký filmový regres do poválečného Německa slouží Trierovy především jako deziluzivní metafora zkázy humanitních idejí, jejich neustálé zneužívání a prznění. Špinavé, zrezlé a rozpadlé kulisy (často až divadelně přehnané a úmyslně nastylizované tak, aby odhalovaly svou iluzivnost) hostí trierovsky odtažité, přesto neobyčejně intenzivní postavy. Jejich zmatené snažení pokrývají strhující plátno, na němž se člověk zas a znovu střetává s drtivou silou dějin, jež se jako vlak řítí po kolejích do dalšího bodu nula. Evropa je filmem hypnotickým – uhranula mě jednozačně více stylizací než myšlenkovou hloubkou. To ji však pranic neubírá na šeredné kráse. ()

B!shop 

všechny recenze uživatele

Jo tak timhle me Lars fakt dostal. Film se sice tvari jako nejaky desne osudovy dilo, hlavne diky hlasu vypravece, ale pribeh je vicemene jednoduchej a dobre srozumitelnej. Coz ovsem neznamena, ze by byl nejak hloupej, naopak je tu obsazeno hodne myslenek a celej film ma naprosto uchvatnou atmosferu, ze z filmu nemuze clovek spustit oci, obzvlast, kdyz je film natocenej fakt zajimave a svizne. Akorat to stridani cernobily s barevnou mi prislo vicemene zbytecny, precejen ta barva tu je jen tak nahodne, jedinej moment, kdy je fakt hodne pusobiva, je scena s vanou, jinak to moh klidne nechat cernobily cely. Film ma taky docela slusny herecky vykony, hlavne Jean-Marc Barr, jehoz postava ma fakt zajimavej vyvoj a pak Ernst-Hugo Jaregard, kterej je fakt paradne protivnej. Pak uz zbejva jen zminit, ze ma film paradni hudbu a vyjde jeden z Trierovo nej filmu. ()

Galerie (42)

Zajímavosti (5)

  • Lars von Trier má ve filmu malou roli Žida, který za peníze potvrdí Hartmannovo "nekolaborantství" s nacisty. (tomma)
  • Služebnou v domě Hartmannových hraje tehdejší Trierova manželka Caecilia Holbek. (tomma)

Reklama

Reklama