Premonition
Režie:
Otakar VávraScénář:
Otakar VávraKamera:
Jan StallichHudba:
Jiří SrnkaHrají:
František Smolík, Marie Brožová, Nataša Tanská, Terezie Brzková, Meda Valentová, Alena Kreuzmannová, Rudolf Hrušínský, Jaroslav Mareš, Josef Vinklář (více)Obsahy(1)
Filmová adaptace novely Marie Pujmanové Předtucha zachycuje první lásku a citové zmatky dospívající dívky. Nelibě nese to, že jí rodiče zasahují do života, a je ráda, když odjedou na vědecký kongres do ciziny. Až když z rozhlasu zaslechne zprávu o srážce vlaku, ve kterém měli rodiče cestovat, uvědomuje si nezastupitelnou roli pevného rodinného zázemí. Doba okupace, v níž novela vznikla, v ní odrážela atmosféru nejistoty a úzkosti, ale i význam pevné rodinné soudržnosti, pomoci jednoho druhému. Námět zaujal Miroslava Cikána, který začal v roce 1944 točit film s Janou Dítětovou v hlavní roli. Tento projekt však zůstal nedokončen. Až Otakar Vávra v roce 1947 natočil podle novely stejnojmenný film. Roli patnáctileté Jarmily svěřil nadané Nataše Tanské. Otce hrál František Smolík a roli matky Marie Brožová. Ve filmu rovněž hrála Terezie Brzková, dále Rudolf Hrušínský st. a Josef Vinklář. Film Předtucha byl za pozorného zájmu kritiky uveden na Mezinárodním filmovém festivalu v Locarnu v roce 1948. (Česká televize)
(více)Recenze (43)
Na filme sa silne odráža doba vzniku. V dnešnej dobe obyčajná téma o tom, ako chce chlapec vliesť dievčaťu pod sukňu, pričom jej do hlavy tlačí kaleráby a vtedajšia doba to berie ako silné a uhrančivé zlo. Čo však neznižuje zaujímavý výkon mladého Hrušínského a dievča v hlavnej úlohe, ktoré bolo v čase svojho rozpuku, je rozkošné. Scéna, v ktorej ide hlavná hrdinka do chaty, vyzerá ako z temnej rozprávky o Karkulke, kde sa malé dievčatko blíži ku chalúpke, v ktorej už čaká lačný vlk zamaskovaný za babičku. Takmer som nezpoznal puberťáka Vinklářa - ani som netušil, že bol hereckým dieťaťom. Trochu škoda toho happyendovského záveru, ak by ostal dramatický záver so smrteľnými následkami, malo by to zaujímavejšie vyznenie. ()
Předtucha sice asi není zrovna revoluční dílo ani po knižní ani po filmové stránce, ale jedno se mu nedá upřít. Nadšení z mládí. To je nakažlivé, plné energie, ale taky dost zmatené. Vávra zvolil hlavní hrdinku dobře, je to takové telátko opojené životem, bezstarostné, jen se chytit do sítě. A protřelý balič žen Hrušínský cynicky tu síť spřádá. Vedlejší role jsou též velmi dobře obsazené, je vidět mladý Vinklář, Smolík opět charismaticky hodí pár mouder. Mne film nenudil, i když byl trochu "mimo můj okruh". Velmi dobře se na něj dívalo, jen některé citové výlevy byly příliš teatrální. Inu, mládí...70% ()
Skrz veskrze přehlídka povah nepřejících, ukňoraných a manipulujících, nakonec ani ten pes v rodině nebyl v pohodě :) Nicméně závěr filmu a "a strach z přivolaného neštěstí z důvodu potřeby být potrestán" je silný moment... Herectví ještě hodně afektované pod vlivem 20-30 let... ()
Poznáte to rozpoloženie, keď máte o niekoho strach? Hoc aj z nejakého neurčitého dôvodu. Ten niekto je kdesi preč a vy neviete, či je v poriadku alebo či ho neprikvačili voľáke trable. A prenasleduje vás to. Taká predtucha... film to vyjadruje v lyrickom podaní Otakara Vávru a má grády (tentokrát). Herecký výkon Nataše Tanskej nie je vonkoncom špatný. Skrátka, kým nám tuná nedošli komunisti, nezaostávali sme o moc za Hollywoodom. Tým chcem povedať, že i Slováci by sa boli rozbehli s filmovou produkciou, keby boli dostali trochu priestoru. Pravdaže, bolševik to musel dať na porádek, aby sme sa moc kultúrne nerozdrapovali. ()
Celý ten příběh podle novely Marie Pujmanové, v němž se mísí dějová linka pojednávající o citových problémech dospívající dívky se zápletkou o domnělém vlakovém neštěstí jejích rodičů, mi přišel poněkud chatrný. Jeho filmové zpracování se mi však velmi líbilo. Otakar Vávra zde (opět) projevil cit pro filmovou kompozici (viz záběry přírody v protisvětle) i detail (nasvícená tvář Natašy Tanské odrážející se v okenním skle) Doslova mě pak uchvátil Vávrův nápad s pavučinou. Ona scéna, kdy se Jarmila blíží k chatě, kde má mít schůzku s klukem (poněkud slizký Rudolf Hrušínský), který to s ní nemyslí upřímně, a na pár okamžiků hledí na pavučinu s pavoukem, byla vážně skvostná. Za tu filmařinu bych dal možná i plný počet hvězdiček, ale s ohledem na ten místy chatrný scénář (předlohu), budou ty čtyři hvězdičky asi spravedlivější. ()
Nechce se mi to přiznat, ale pro tenhle snímek mám slabost, na rozdíl od literární předlohy, kterou jsme měli ve škole povinnou a mně přišla strašně trapná a pro holky. A ejhle -- Vávra vykouzlil něco nesmírně citlivého o lásce, která panuje v každé rodině. ()
Poněkud přihlouplý příběh, ale natočený vynikajícím způsobem. Babička za těch sedm let poněkud ztratila nervy, její rozšafnost a flegmatičnost se změnily v cholerické výstupy, aspoň že s tím náboženstvím dala pokoj. Barunku zachytili ve filmu těsně na hraně, ve věku, kdy ještě stále byla dívkou, ale už nezadržitelně začalo přebírat vládu její husté chlapecké obočí. Hrušínského přirozená melancholičnost se do jeho role výborně hodila, mimochodem všimli jste si, že má ty horní víčka spadlá stejně jako Goťák? A to, že jezdil coby správný tramp do srubu autem, to mě dorazilo. Á, co bych ještě pomluvil... Jo, třeba ta rvačka mezi Hrušínským a Marešem by bezesporu aspirovala na horní příčky v anketě "Nejhorší akční scéna všech dob". ()
Dobra Natasa Tanska. Romanticky film o mladi. Rozumna stopaz. ()
Otakar Vávra ma prekvapil citlivým a tak trochu aj sentimentálnym filmom. Ale aj takéto filmy musia byť, a sú aj dobré keď su podporené kvalitným hereckým výkonom. Vinklář, Hrušínský, Tanská.......65%. ()
Konec je strašně sentimentální a předvídatelný. Škoda, že scénárista nějakým způsobem neobohatil děj knihy. ()
Výborné ztvárnění pubertální lásky a psychologie party. Rudolf Hrušínský jako světák Toufar parádní. Jen konec mi úplně nesedl. ()
K dokonalosti chybělo jedno podstatné - herecké výkony, zvláště pak titulní postava dívky, kterou hrála Nataša Tanská, která se sice proslavila za války Barunkou v Babičce, ale její herecké umění nebylo nijak valné, takže je jen dobře, že pak zvítězila literární a novinářská práce. Marie Brožová hrála strnule vždy a František Smolík to nezachránil. Dnešní mládež by asi toto drama bohužel přijala se smíchem jako komedii na časy, kdy rodiče dbaly o zdárnou výchovu i dospělých dětí, které byly pod neustálou kontrolou, aby nesklouzly z pozic mravopočestnosti. Ale taková byla doba. Hrušínský se tu ukazuje jako pěkný zmetek. ()
Začátek slibuje silné psychologické drama mezi mladou Natašou Tanskou a charismatickým Rudolfem Hrušínským. Bohužel film zhruba ve třetí třetině přijde s jiným záměrem a kýčovým a naivním koncem. Nechápu, co se stalo, ale začátek a konec mi přijde jako každý z jiného filmu a vůbec se mi toto provázání nelíbilo. Jak začal dramaticky, tak skončil doslova dětinsky. Jinak ale film musím pochválit, velice slušně pracoval s atmosférou. ()
Na mě film působí svěže a mile i po tolika dlouhých letech.Otakar Vávra opravdu uměl.A myslím si,že je tento film trochu neprávem opomíjený. ()
Knižní román od Marie Pujmanové 'Předtucha', podle které byl natočen tento snímek, prý kdysi byl ve škole jako povinná četba. Svým způsobem se jedná o dívčí román pojednávající o dospívající 15leté Jarmile, která se na prahu své dospělosti rozkoukává a hledá své místo v životě. Prožívá svou první lásku k chlapci Toufarovi, který je však v nemilosti jejích kamarádů kvůli sebe dělání něčeho, co ve skutečnosti vůbec není. A její všímaví rodiče jsou samozřejmě také v opatrnosti. Hlavně otec ve skvělém podání Františkem Smolíkem. Nataša Tanská coby Jarmila a Rudolf Hrušínský coby milovník Toufar, rozehrávají nádherný partnerský vztah hodný své době. Příběh se striktně zajímá o myšlenkové pochody Jarmily, která začíná mít v hlavě ze všeho zmatek. Vrcholem všeho je nakonec myšlenka a strach o své rodiče v rámci své předtuchy nehody vlaku, ve kterém měli její rodiče. Otakar Vávra své vizuální umění předvedl tak výrazně, že snímek po divácké stránce pohladí i dnes. Své samozřejmě vydobyli i herečtí představitelé, ze kterých v roli milovníka překvapí hlavně Rudolf Hrušínský. Klasický český, svým způsobem, milostný snímek na romantické bázi, který si, v rámci klasického filmu, zaslouží své zasloužené místo. V takovémto nádherném pojetí už to nikdo nezopakuje. ()
V obýváku hogofogo rodinky študovaných lingvistů veliký globus. Mládež si rozdává talismany pro štěstí. Služebná je nějaká moc hubatá. Že si to panstvo nechá líbit. Perfektní komediální vložka s „neřádem smradlavym“. Vtipná Alenka Kreuzmannová: „Tak už mají asi rande. Ale snášíš to hrdinně.“ Globus je vidět na mnoha dalších záběrech z obýváku. Jakou má svůdník Toufar souvislost s výletem rodičů do Itálie? Divné propojení letní lásky záhadného mladíka a mladé dívky s psychicky mimořádně vypjatou cestou rodičů na sjezd inteligentů. Oběma stranám haraší již před odjezdem a po něm se trumfují, kdo bude víc šílet. Jestli Cilka doma s dětmi, nebo vzdělanci na cestách. Hlavně tedy matka. Otec naopak žoviálně klidný. Nepěkný rozchod dvou mladých lidí. Najednou se povýšeně chová Jarmila. Toufar jedovatě oplácí. Pěkná hudba. Místy hororová atmosféra. Po dlouhé době husí kůže. Pes Čert. Parta kluků s názvem Červený ďábel. ()
Milé překvapení, z malé Barunky vyrostla pohledná holka. Hrušínský se snaží zasunout. Vinkláře bych bez nápovědy asi nepoznal. Překvapilo mě i to, že jsem tento film viděl poprvé, alespoň na to, kolik přiblblých filmů pro pamětníky neustále opakují.. ()
Predtucha nedosahuje kvality predchadzajucich a hlavne buducich Vavrovich filmov najmä tych z 60-tych rokov.Na filme sa už podpisal zub času a z dnešneho pohladu je dost naivny.V Predtuche je par naozaj dobrych scen a zaberov ale vo vysledku je to sotva priemerny film so slabym scenarom. ()
Citlive, nezne, vlekle , romanticke,archaicke uz dobe vzniku. Dusne horke pocasi pocit nudy jen zesiluje.Hrusinky ovsem neodolatelny. ()
Hrušínský dobrý, ale zbytek mě spíše iritoval. K Jarmile se bratrové i kamarádi chovali nepěkně moc, ale prý to mělo být to správné, oproti Toufarově (který se prý později stal knězem) zlu, o kterém by se i dalo dosti pochybovat a tak muselo být párkrát doslovně divákovi představeno. Sama linka s předtuchou jak zde byla podána dost hloupá, natož ve spojení s prohlédnutím mladé dívčiny ohledně slizkého cizáka (který byl špatný už svou cizostí, jediné správné byly zajeté vesnické pořádky). 35% ()