Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Po bitvě u Sudoměře se husitské hnutí šíří po celé zemi a lidé odcházejí budovat opevnění města Tábor. Pražané žádají o pomoc proti Zikmundovým vojákům a táborští pod vedením Jana Žižky se vydávají ku Praze Opevní se na hoře Vítkově, aby se v krvavé bitvě střetli s početným Zikmundovým vojskem. (oficiální text distributora)

Videa (1)

TV spot

Recenze (135)

Terva 

všechny recenze uživatele

Kdož jste Boží bojovníci a zákona Jeho. Kdož chce od Boha pomoci, tak doufejte v Něho. " Zde Landovo bojovníci " : http://www.youtube.com/watch?v=8q3AapFxk0Y&feature=related Že konečně s Ním vždycky zvítězíme. Nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme..... Rok 1420. Husitské revoluční hnutí zachvátilo celou zemi. Pražské měšťanstvo vidělo sice v králi Zikmundovi ( Jan Pivec Laureát státní ceny Klementa Gotwalda ) svého nepřítele, ale zároveň se bálo revoluční chudiny. Tento třetí díl husitské trilogie je nejnapínavější, city a emoce cloumají českým lidem. ...všichni musí být jedné mysli... Je zajímavé sledovat, jak se Kalich rozštěpí ve své podstatě do čtyřech skupin - 1, Táborité, 2, šlechta a Pražané, 3, fanatická skupina okolo obou knězů Jana Bydínského ( Miroslav Doležal ) a Petra Kániše ( Václav Voska ) a jejich samotné rozdělení, kdy se odtrhne 4, Bydínský a Zdena ( Vlasta Matulová ), kteří chtějí svou pravdu.... Možná to chtělo ještě čtvrtý díl, mě se to zdá nedodělané...škoda. Hlavní kameraman filmů byl Václav Hanuš..... Bůh nám pomáhej proti všem. ()

Šandík 

všechny recenze uživatele

Nepřehlédnutelným motivem posledního dílu "husitské trilogie" je ideologické vypořádání se s "fanatickými" husitskými kazateli. Tento motiv snad poněkud překvapivě působí téměř jako hlavní téma filmu. Vedle praktických důvodů, jakými byla jistě nákladnost bojových scén, šlo nepochybně o výrazně ideologické rozhodnutí. Přestože v husitském hnutí skutečně vznikly a existovaly určité extrémní náboženské proudy, dokonce proudy, jejichž příslušníky Žižka vojensky potlačil, byl hlavní směr táborské teologie všeobecně přijímán a stal se také základem pozdější teologie Jednoty bratrské. Sto let před Lutherem zde byly formulovány základní důrazy protestantské teologie v podobě, která zůstává platná v podstatě dodnes. Náboženskou podstatu husitského hnutí pochopitelně potřebovali komunističtí ideologové v maximální možné míře zamlčet, takže se jim v zásadě okrajový jev náboženského extrémismu stal vhodným materiálem k vytvoření anachronického dojmu, že většina husitů "vlastně" neválčila pro náboženské přesvědčení, nýbrž pro onen nový spravedlivý řád, který byl dle marxistického výkladu v Táboře založen... A jak hodnotit ostatek filmu? Bojové scény opět impozantní, škoda, že jich není ve filmu víc než nějakých patnáct nebo snad dvacet minut... Celkový dojem: 55% ()

Reklama

Mikita 

všechny recenze uživatele

Zcela nedotčena předchozími díly, s nedůvěrou a opatrným přístupem k podobným filmům, jsem byla vržena do víru něčeho neuvěřitelného. (Naprosto mě uzemnila ohromná milionová výprava, kostými, kulisy, davové scény až otvírají ústa.) Neporovnávám tedy. Bilancuji a přemítám. Zaslouží obdiv film jako celek? Za sebe říkám rozhodně ano. I bez hlavního nosného hrdiny je na několika miniaturních příbězích poutavě ukázáno obecné myšlení lidí, kteří silně v něco věří. Víří zde fanatismus, zaslepenost,odvaha i nadhled. Navíc každý příběh funguje i jako samostatné drama mimo historické události a je snadné se s postavami sžít (ať už v lásce či ve vnitřním souboji při rozhodování v co věřit, za co bojovat, či se držet mimo veškeré dění). Vyhovovalo mi trochu naivistické a místy i groteskní vykreslení některých postav či situací. I přes jakousi stylizaci a komičnost je myslím výborně zachycen duch doby, strach i opozice proti všem (i když pojetí je značně neobjektivní). A Žižka jako vysloveně kladný hrdina, rozumný a skvělý stratég, který se umí dojmout? To musel být ale Chlap! ()

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Opět skvěle zpracovaná, velkoryse výpravně pojatá freska z dob českého husitství. Film je zcela v područí Zdeňka Nejedlého, potažmo jeho vzorů, což nám ovšem z dnešní perspektivy nemůže vadit. Velice realisticky zobrazeno nebezpečí zpátečnictví i radikalizace a jejich potlačení. Při sledování bitvy na Vítkově si připadám jako při četbě Palackého veledíla:"Geschichte des tschechischen Volkes in Böhmen und Mähren". ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Pokud neznáme nebo si na chvíli odmyslíme husitskou historickou tradici a její postavení v socialistickém dějepise, ocitáme se ve slušném ideologickém zmatku. Všichni se tu totiž chovají stejně, mají šílené výrazy, fanatické řeči a třískají do všeho, co se hýbe. Zkrátka nemám komu fandit, což mi připadá zajímavé. Velkolepé pojetí, obzvlášť záběry bitvy na Vítkově, je taky nesporným kladem. Přesto se vám svěřím, že postupem času se s Vávrovou trilogií srovnávám stále obtížněji. Herci jsou nesnesitelně teatrální, milostná zápletka s panicem a novickou trapná a celé mě to hrozně nudí. (3. hvězdička je za adamity a za to, že co do operní stylizace je to pořád o poznání únosnější než Borského Roháč.) ()

Galerie (57)

Zajímavosti (14)

  • Ačkoliv Bedřich Karen hraje v prvním díle Jan Hus (1954) kardinála Petra z Ailly, jenž se aktivně účastnil procesu s Janem Husem (Zdeněk Štěpánek), v tomto třetím díle hraje louňovického probošta, kterého husité z pomsty upálí a jehož pravé jméno se nedozvíme. (Nick321)
  • Otto Lackovič (Ondřej) dostal počas natáčania filmu telegram od brata, že jeho mama je vážne chorá a leží v nemocnici v Nitre. Nevedel, ako sa má zachovať a pomohla mu pomocná režisérka Věra Ženíšková, ktorá zobrala od neho telegram a zaniesla ho produkčnému, ktorým bol František Milič. Ten následne po dohovore s hercom mu objednal aerotaxi lietadlo a dostal dva dni voľno. Keď sa Lackovič vrátil naspäť na natáčanie, povedal produkčnému Miličovi, že z vďačnosti sa zrieka honoráru za filmy Jan Žižka (1955) a Proti všem a bude hrať zadarmo. František Milič mu nato odpovedal: "Otíku, prosim tě, komunisti mají peněz jako smetí." (Raccoon.city)
  • Po závěrečné bitvě na Vítkově Jan Želivský (František Horák) vyhlásil nad Prahou diktaturu a zahájil teror proti všem nepřátelům husitské revoluce. Postavil se do čela husitů při tažení do východních Čech a po fatální chybě v bitvě u Mostu jej nahradil Jan Žižka (Zdeněk Štěpánek). Nakonec byl Jan Želivský zajat a popraven v Praze roku 1422. (Nick321)

Související novinky

Otakar Vávra: 1911 - 2011

Otakar Vávra: 1911 - 2011

16.09.2011

Ve věku 100 let zemřel včera nejstarší žijící český režisér Otakar Vávra. Režisér před nedávnem podstoupil operaci zlomeniny krčku, kterou si přivodil krátce po jarních oslavách svého významného… (více)

Reklama

Reklama