Dracula

Dracula z roku 1931 je tím typem filmu, kolem kterého se vytvoří obrovské haló a jeden pak od něj očekává něco, co ten film snad ani nemůže nabídnout. Přesto má tato klasická verze svoje kouzlo a to samozřejmě hlavně díky ústřední postavě, Bela Lugosi vypadá přesně tak, jak bych si upírského hraběte představoval. Co mi tam naopak docela zásadně chybělo, byla absolutní absence ikonických upírských tesáků. A ještě musím vyzdvihnout jednu věc- promo plakáty, tomuto já říkám umění, krása. (04.05.2014)

Dracula ve své nejklasičtější podobě. Je pravdou, že dnes už vyděsí asi málokoho, ale právě on je pilířem nejen dalším snímkům s krvesajícím hrabětem, ale celkově horroru vůbec. Ve své době, kdy do filmu vstoupil zvuk, ke všemu platil za trhák a studio Universal zachránil před krachem. Už úvodní titulky mě ohromily díky použité Čajkovskiho hudbě z Labutího jezera. Krása. Výprava a herecké obsazení naprosto skvělé, Bela Lugosi je vážně démon a se svým slavným pohledem se tu zcela jistě vyřádil. Trochu mě udivilo, že tu chybí veškeré atributy, tolik zásadní pro všechny další upíří filmy. Žádné Draculovy tesáky, ani přímé záběry na prokousávání dívčích krčků, všechno je tu pouze v náznacích. Mým nejoblíbenějším Draculou tak proto zůstává ten od Hammeru z roku 1958. (05.04.2011)

Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost (29.07.2006)

Ach ano... konečně se mi podařilo sehnat nejslavnějšího Draculu. Bohužel mě čekalo zklamání: místo hororu s opravdovým upírem (ano, mluvím o Lugosim) se mi dočkala nudná konverzačka, kterou nasvícené oči maďarského emigranta ani aspoň trochu solidní Van Helsing zachránit nemohou. Díky bohu za Coppolu a za Murnaua! (04.11.2006)

Film, který navždy změnil můj (filmový) život. "Ajem...Drakjula." První a suverénně nejlepší drákulovské zpracování, co kdy vzniklo. Bela Lugosi září v každé scéně a nemůžou za to jenom ty úžasně nasvícené oči. Jeho východoevropský přízvuk způsobuje, že se s každým slovem mazlí, jeho úsměv je hrozivej, Frye a Van Sloan se překonávají a atmosféra je stejně hustá jako mlha vyráběná ze suchého ledu. Tímto filmem jsem se zamiloval do Draculy, do černobílých hororů, do skvělých (nejen) universalovských pokladů této éry. Této perle se mohou blížit jen její španělský klon ze stejného roku, hammerovský Horror of Dracula a několika scénami pár dalších adaptací. Horor, který si po právu zaslouží zlatou pečeť s nápisem Classic. (15.08.2012)