poster

Dracula

  • anglický

    Dracula

Horor / Drama / Fantasy

USA, 1931, 75 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • dzej dzej
    **

    Téměř absolutně "vykastrovaná" adaptace románu Brama Stokera. Chápu, že zde zeje 70letá časová propast, ale tento fakt u mě nebyl pro film žádnou omluvou (viz řada ještě starších němých filmů, které mám k smrti rád). Browningův Dracula je směšný, nudný, naivní a hollywoodský. Čiší z něj samolibost amerických filmařů, kteří si myslí, že vše vyřeší obsazením herců s přízvukem a průhlednými kulisami. Herci jsou chaotičtí, jejich herectví patří jednoznačně do éry němého filmu, dialogy jsou v jejich projevu jaksi navíc. Lugosi je noblesní a démonický zároveň a společně s (na DVD novou) hudbou Phillipa Glasse vytváří to jediné, proč se dá Dracula dokoukat do konce. Na závěr musím přiznat ještě jedno: roli v mém hodnocení bezeporu hraje Coppolova užasná adaptace se kterou budu všechny Drákulovy variace vždy poměřovat.(30.11.2005)

  • Silas
    ****

    Ač to podle hodnocení nemusí vypadat, jsem zklamán. Tod Browning má ohromné cítění pro detail: východy slunce a vůbec trocha poetiky kontrastují s nepříliš přitažlivým prostředím zatuchlého hradu, záběry na roztomilé myšky lezoucí ze svých děr a pak samozřejmě úžasné oči Bély Lugosiho, jejichž uhrančivá síla je využívána celkem často. Když hrabě Dracula schází se svítilnou ze schodů nebo bledá ruka otevírá rakev, to jsou malé drobnosti, které tvoří hororovou atmosféru filmu. Snímek ale nejvíc pokulhává v dramaturgii. Úvod je sice svižný – parádní cestu kočárem okopíroval Coppola sprostě celou – a divák se těší, co přijde dál, ale od půlky není výraznějšího místa, kdy stoupá či klesá napětí, a mě přepadá smutek, protože jsem od Draculy čekal trošku víc.(17.4.2006)

  • Stanislaus
    ****

    Nesmrtelná monster klasika Dracula s vynikajícím Belou Lugosim v hlavní roli, jehož uhrančivý pohled a neuvěřitelné charizma udělalo z transylvánského hraběte nezapomenutelnou postavu hororové kinematografie. Filmů o Draculovi jsem viděl minimum - vlastně pouze Upíra Nosferatu a Drákuloviny (což je vlastně parodie, ale dost věrná svým předlohám a celkem i dobrá), takže jsem pouze jen tak konfrontoval s oněmi předešlými snímky. Dracula má pěkný příběh, (jak už jsem řekl výše) dobré herce a perfektní výpravu, takže když pominu stáří snímku a faktory s tím související, tak jde o nadprůměrně natočený filmařský kousek. Zkrátka vedle Frankensteina a Frankensteinovy nevěsty další z řady solidních snímků třicátých let minulého století, kterým vévodí nadpřirozené monstrum.(5.9.2011)

  • Slasher
    ****

    Uhrančivý Bela Lugosi, to je hlavní pilíř. Bez něj by tento jinak nedokonalý film podstatně klesl na oblibě. I když by se nejspíš našel jiný povedený Draculův představitel, Lugosi je prostě pro hraběte narozen. Co se týká zbytku, nepřišel mi moc záživný a nápaditý - v tomhle ohledu je pozdější hammerovská verze o třídu lepší.(15.8.2006)

  • obitus
    *****

    V roce 1931 se po atelierech studia Universal prohanely hned dva staby najednou. Tod Browning a Bela Lugosi tu pres den davali vzniknout nesmrtelne klasice a tvorili dejiny, kdyz nataceli vubec prvni "legalni" adaptaci Stokerova romanu Dracula. V noci ve stejnych kulisach radil stab spanelsky a snazil se o totez, pouze pro publikum predevsim z Latinske Ameriky. Kdyz dva delaji totez, vysledek zdaleka nebyva vzdy stejny a nejinak je tomu i v tomhle pripade. Nejvetsi rozdily jsou v pojeti kamery a vynalezavosti tvurcu. Browning byl stara skola a hojne se vyzival ve statickejch zaberech, dlouhych scenach bez dialogu a az nekonecnych detailech na obliceje. Spanele, ktere vedl nespanelsky hovorici George Melford a predevsim kameraman George Robinson, se snazili byt mnohem dynamictejsi. Krom zname sceny, kdy se poprve setkavaji Dracula a Renfield, stoji za zminku predevsim Renfieldova vecere v Draculove hrade s naslednym odletem kamery skrz okno ven. Spanelska verze se, krom lepsi kamery, muze pochlubit i vetsim mnozstvim napadu (Dracula vstavajici z rakve v oblaku koure) a odvazne odhalenym vystrihem Lupity Tovar . Po filmarske strance je proste povedenejsi, ale chybi ji jeden dulezity detail. Tim je Bela Lugosi. Madarsky prizvuk, podivne zkroucene ruce s dlouhymi prsty a nasvicenim zvyrazneny pohled vlka z nej delaji definitivne nejlepsiho predstavitele filmoveho Draculy. Carlos Villarías je ve srovnani s nim vice nez nevyrazny. I ostatni herci Browningovi verze silne kvalitativne prevysuji sve spanelske kolegy. Nejmarkantnejsi je to, krom hrabete Draculy, u postav Van Helsinga (Van Sloan je uzasnej) a Renfielda (Rubio prehrava az hruza). Pokud mate moznost, pustte si obe verze za sebou, moznost porovnavat je k nezaplaceni, pokud ne - tak minimalne anglicka verze je naprostou nutnosti.(11.12.2004)

  • - Scéna, kdy Drákula cestuje na lodi do Evropy, je archivní záznam vypůjčený z němého filmu The Storm Breaker (1925). (liquido26)

  • - Bela Lugosi si údajne svojou postavou získal viac ženských fanúšičiek ako idol a lámač sŕdc Clark Gable. (Raccoon.city)

  • - Postavu Renfielda inspirovanou právě tímto filmem použil do jedné své balady v roce 1971 i zpěvák Alice Cooper. (Oktavianus)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace