Falstaff

Historická klasika Orsona Wellese, na níž se zub času podepsal víc než dost. To by možná nebyla relevantní výtka, ale když Welles o dvě dekády dříve natočil Kanea, jenž je i dnes formálně pozoruhodně aktuální, tak strnulost Falstaffa je překvapivá. Divadelní dialogy a monology jsou pochopitelné, stejně jako dnes už trochu úsměvná bitva, jejíž hektičnost a střihová skladba je ovšem (s přihlédnutím k rozpočtu) zajímavá. Příběh, slepený z několika her, je sám o sobě výborný a se silným koncem, za pozornost stojí i důmyslné a výrazné kamerové pohledy. Jako celek mě ovšem Falstaff moc nebavil, asi přílišná očekávání. Tak pozor na ně. (04.07.2016)

Znáte tu floskuli o tom, že když velcí tvůrci natočí svým způsobem nevyvedený film, vždy je to pozoruhodné a z historického hlediska minimálně zajímavé. Falstaff je ten případ, mistrovský kousek Orsona Wellese - jeho poslední. Abych se přiznal ke své neznalosti klasické anglcké literatury, popř. Shakespearových divadelních her, Jindřicha IV. jsem nečetl, tedy - četl, ale pouze v podobě alternativnich titulek na Monty Pythonově Svatém Grálu. :-) Falstaffovi snad krom špatného záběrování nemám moc co vytknout, dialogy jsou svižné a dobře se poslouchají i po letech, herci pro ně mají cit, Welles opětovně našel to pravé filmové alter-ego, dílo nepůsobi staticky a strnule, čili divadelně, filmový souboj, natočený za nízký rozpočet a vypomáhající si ve střizích, vstoupil do historie - a dokazuje to Statečné srdce a další filmy. Je to sice za 9O%, ale rád přimhouřím oko, už kvůli tomu vyikajícímu spádu. P.S.: Nežerte to Silasovi, zase háže své chlapácké snobské pózy, aby mu kiddo konečně dala, protože z plátna nemohl odtrhnout očit. A ta nadržená dívka je shodou náhod Bluntmanova známá. :-P (22.07.2007)

Orson Welles byl jednoduše natolik dobrým filmařem a hercem, že mohl natočit prostě cokoli a v nějakém aspektu to bude skvělý film. Shakespeare nebyl nutně jeho doména, ale na poli jeho her předvedl skvělý přístup a to i v tomto případě, kdy zvolil netradiční polohu. Herecky je snímek naprosto výborný a Orson přesně věděl, na co má. (27.05.2015)

Uz nejakych Wellesovych Sejxpirov /Macbeth 1948 a tusim aj Othello/ som mal moznost vidiet, no a tu sa dostavam k dalsiemu dielu od Sejxpira. Rezia Orsona Wellesa /Magnificent Ambersons, Obcan kane, Touch of evil/ je doslova genialna, a hoci len velmi nerad pisem oslavne ody na chlapa - Welles bol chlap - musim uznat, ze legendou svetovej kinematografie bol opravnene a vzdavam mu tymto odo mna obrovsku uctu a respekt. Rezia je vybrusena a prepracovana z kazdeho uhla pohladu, take kamerove jazdy sa len tak lahko nevidia. A Welles bol aj za aj pred kamerou, to len na okraj. Rola Falstaffa v podani Wellesa je povodne urcena starnucemu korpulentnemu sasovi, ktory je ludmi - publikom - odvrhnuty. Welles si vsak Falstaffa casto idealizuje, co neskor aj sam priznal : "Cim vic jsem studoval tuhle roli, tim mene vtipna mi pripadala". Hoci samotny Welles nie je komik a nikdy nebol /na kultoveho Bustera Keatona nikdy nemal - a to si obhajim/, predsa sa len par momentov na zasmiatie predsa len najde. John Gielgud /Sloni Muz, Gandhi/ ako Henry IV je patricne zahorkly a skostnately, jeho herecky vykon som mu teda rozhodne veril. Jeanne Moreau /Proces 1962, Brutalni Nikita/ ako Doll Tearsheet bola skvela, herecky naprosto vyborna, to iste plati aj pre postarsiu damu Margaret Rutheford /The V.I.P.s 1963/. Walter Chiari /Valachiho svedectvi, Smolar 1965/ hral velmi dobre, a zrejme ide o jeho najlepsi film. Kulisy su konecne na urovni, vidno, ze ich tvorcovia neodflakli, ale dali si s nimi pracu a zalezalo im na kulisach. Bitka u Shrewburry bola akcnym masakrom a teda akcnym vyvrchlenim filmu, a vo mne odsunula do uzadia aj pozerskeho dementalneho artoveho picusa, ktory myluje art /ale zmysluplny art, nie tie Resnaisove koniny Loni v Marienbadu a Hiroshima- Mon Amour/. Dialogy su na urovni, hoci este zavanaju divadelnou teatralnostou. Nedam vsak najvyssie hodnotenie, jelikoz v 60. rokoch mal Welles to najlepsie uz za sebou a pred sebou len kultovu Catch 22. 89 % (16.02.2016)

[2,5*]     "Uneasy lies the head that wears a crown."     Shakespearovské adaptácie určite nepatria k typu filmov, ktoré by som vyhľadával (mám pocit, že Shakespearove diela je ťažko možné preniesť na filmové plátno). Navyše ma nikdy nebavili kadejaké mocenské hry, v ktorých sa "vznešení" páni navzájom zabíjajú, len aby sa dostali na trón. A popri tom v bojoch umiera množstvo ľudí v mene ušľachtilých... počkať, v mene čoho vlastne? Napriek týmto, z môjho pohľadu zjavným hendikepom, cítim v tomto filme istú kvalitu, takže s prižmúrením očí hodnotím film skôr pozitívne (prihliadam aj na to, že pri tom mohutnom prúde slov trochu ťažšej angličtiny som občas nie všetkému porozumel). Výborná je najmä tragikomická postava Falstaffa, skvele stvárnená Orsonon Wellesom a výborná je aj kamera, tvoriaca pôsobivé obrazy. Ako silný kontrast k prevažne komediálnemu ladeniu filmu pôsobia krvavé bojové scény, v ktorých je použitý na dobu vzniku prekvapivo divoký strih (upodozrievam tvorcov, že si takto ich nakrúcanie výrazne uľahčili). Film bol zaradený medzi 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.     "Your means are very slender, and your waste is great." "I would it were otherwise. I would my means were greater and my waist slender." (11.11.2022)