One, Two, Three
One, Two, Three
Režie:
Billy WilderKamera:
Daniel L. FappHudba:
André PrevinHrají:
James Cagney, Horst Buchholz, Pamela Tiffin, Arlene Francis, Howard St. John, Ralf Wolter, Hubert von Meyerinck, Liselotte Pulver, Red Buttons (více)Obsahy(2)
Coca-Cola versus komunismus! Hollywoodský režisér Billy Wilder (1906–2002) je v našich končinách nejvíc známý populární převlekovou fraškou Někdo to rád horké (1959). V jejím stínu stojí trochu neprávem jiná bláznivá veselohra Raz, dva, tři (1961), která se sžíravým vtipem reagovala na tehdejší politickou situaci v rozděleném Berlíně. A to byl také důvod, proč se u nás před rokem 1989 nesměla promítat. Jak bylo Wilderovým zvykem, u zrodu filmu stála prověřená látka, stejnojmenná jednoaktovka Ference Molnára, kterou režisér viděl už při její berlínské premiéře v roce 1929. Šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara (James Cagney) se má postarat o dceru svého nadřízeného a jeho organizační schopnosti jsou podrobeny ďábelské zatěžkávací zkoušce, když během pár hodin musí z dívčina odrbaného komunistického nápadníka udělat společensky přijatelného ženicha.
Takto stručné shrnutí děje zdaleka nevystihuje, co všechno se ve filmu stane. Wilder se svým stálým spolupracovníkem I. A. L. Diamondem zachovali pouze kostru Molnárovy předlohy, dodali aktuální rámec a spoustu jedovatých výpadů, v nichž nešetřili komunisty, kapitalisty, ani nacisty (bývalé). A to vše podali ve zběsilém tempu kulometné salvy. Zběsilé tempo tehdejší doby však bylo rychlejší. Ještě během natáčení v berlínských exteriérech byla přes noc postavena nechvalně proslulá zeď a vyhnala filmaře do Mnichova. V době premiéry filmu v polovině prosince 1961 už byla situace v Berlíně úplně jiná, než jak ji vidíme ve filmu. Snímek propadl u diváků ve Spojených státech i v západním Německu, ale čas prověřil jeho hodnoty a dnes řady jeho obdivovatelů i nadále houstnou.
(Česká televize)
Recenze (210)
Náhodou se mi sešly ve stejný den filmy Raz, dva, tři a Most špiónů, oba odehrávající se v roce 1961. Jako první na řadu šel Most špiónů. Bylo to nadprůměrné drama s poutavým příběhem a super dobovými reáliemi. Pak šel na řadu tento film. A bylo to jakoby Wilder zparodoval Spielbergův film, který však natočil až skoro o šest dekád později. Neskutečný zážitek vidět tyto filmy po sobě! Určitě se jedná o nejzběsilejší konverzačku, co jsem kdy viděl, a vtipné hlášky zde létají kadencí rotačního kulometu. Herecky koncertuje (rozuměj bez přestávky mele držkou) fenomenální Cagney a zdatně mu k tomu sekundují vedlejší postavičky. Největší porci humoru obstarali sovětští obchodníci a underground Schlemmer. Raz, dva, tři společně s Bytem jsou Wilderovy nejlepší komediální klenoty. ()
Úplne úžasná komédia v zbesilo Wilderovskom tempe, kde sa neoplatí odtrhnúť oči ani na sekundu lebo prídete zaručene o skvelú hlášku. Zaslúži si viac pozornosti, veľká škoda, že ju videlo tak málo ľudí. Ich smola. Okay, so you guys may be the first to shoot a man to the moon, but if he wants a Coke on the way, you'll have to come to us. ()
Vnitřně cítím, že ty čtyři hvězdy jsou málo pro tak nabušený a vytříbený styl, který Billy Wilder vyprodukoval. Bylo to již zde zmíněno. Slovní hříčky, kadence dialogů.... pokud mě paměť neklame, neviděl jsem nikdy nic podobného. Jenže celou dobu mi postava Horsta Buchholze přišla až moc za hranicí snesitelnosti a jeho neustálé řvaní mě mírně vadilo. Nevylučuju, že v budoucnu půjdu výš, poněvadž mnoho narážek a slovních perel není v lidských silách pochytit na první pokus. ()
To ráno bolo na LFŠ 2011 obzvlášť veselé. Netušil som, že Billy Wilder natočil ešte lepšiu komédiu než Niekto to rád horúce a ešte k tomu nekompromisnú satiru sponzorovanú nápojovou firmou , ktorú, ale tiež nešetrí, netreba už po toľkých oslavných ódach písať viac, len to, že kto si nepozrie tento film príde o poctivo presmiate dve hodinky života. ()
Wilder opět dostal nápad provázat unikátní politickou situaci v jeho domovině s vtipným příběhem nezvyklé romantické dvojice, jako v případě An Affair to Remember, zde se ovšem jedná o výrazně zásadnější počin. One, Two, Three je skvělá komedie s doslova nezastavitelným vystoupením Jamese Cagneyho, která opět disponuje, jak už bývá u Wildera zvykem, výborným scénářem, který se zde ovšem dá nazvat bez debat geniálním. Jsou tu už tradičně parádní hry se slovy (tentokrát obohacené o němčinu) a vynikající politické či historické narážky. Snad nikdy jsem po zhlédnutí neměl takovou chuť pustit si film znovu, protože zde za žádných okolností nemůžete pochytit vše najednou. Skvělá satira, bleskové tempo, výjimečný zážitek. Sitzen machen! ()
Začátek filmu se mi docela líbil, ale přibližně v polovině už jsem si nebyl jistý, jestli stále ještě sleduji komedii, kterou jsem si pustil nebo již nějakou ztřeštěnou grotesku. Řada postav strašně přehrává a místy je děj tak ztřeštěný, že film přestává být zábavným. Ke konci též graduje stále nepříjemnější hudba, a tak mé hodnocení tohoto filmu klesalo s každou další minutou. 62% ()
Rychlý, téměř groteskní film, který působivě vykresluje dávno zapomenutý svět 60. let 20. století. Točil se totiž přímo v ještě rozbombardovaném Berlíně těsně před výstavbou Berlínské zdi. Zatímco v Československu tehdy zuřil nejtvrdší komunismus a točily se tu filmy, které dnes nikomu nic neřeknou (až na vyjímky), tak tohle je hluboce lidský a autentický film a tak je stále aktuální. Nijak diváka nemoralizuje. Naopak sexy sekretářka a sexy poblázněná milionářská dcerka hrají hlavní role. ()
"A zavolejte do Frankfurtu, ať pošlou sto tisíc lahví. Všichni pašujou CocaColu do východního Berlína, ale nikdo nevrací lahve." Tak to byl fofr. Zběsilé tempo, ve kterém se odehrává poslední půlhodina, mě zarazilo do křesla a pustilo až při titulku The End. Dokážu si představit, že film by mohl být poůštěn budoucím manažerům, protože na MacNamaru by neměl ani Baťa. Každopádně jsem se náramně bavil a pár gegů je opravdu vynikajících! Navíc se to odehrává skoro za humny, takže našinec dokáže v pohodě pochopit okolnosti, za kterých se příběh odehrává. PS: Já si pořád řikal, koho mi ten jeden rusák připomíná. On to byl Ralf Wolter alias Sam Hawkens z Winnetouvek. ()
Dialogová smršť toho nejkvalitnějšího kalibru, kde Wilderova genialita přímo srší. Tak výstižné, vtipné, vyvážené, zkrátka zatraceně výborné. Cagney jede na plné obrátky, západo-východní konfrontace vkusně létají vzduchem a já blahem takřka nemám slov. "Asi sme zvolili toho nepravého...To se v Rusku nemůže stát... Nedělají chyby?... Nemají volby...!" Geniální! ()
Unikátní komedie, unikátní hlavně stylem konverzačního humoru, zběsilým tempem v kterém lítají jedna trefnější a vtipnější hláška za druhou. Politická komedie, politicky trochu nevyvážená, ale tomu se asi nelze moc divit. ()
Je vůbec možné, že někdo dokáže mluvit tak rychle a zorganizovat tolik věcí najednou? Tomu říkám člověk na správném místě. Druhá půlka filmu vám doslova frčí před očima, že sotva stíháte sledovat, co se zrovna děje. A proč na sebe všichni pořád tolik křičeli? Perfektní herci - obzvlášť pan Pffifl a Ms. McNamarová. Výborně zasazená komedie, která vás upozorní na všechny klady hlubokého socialismu a tomu odpovídající negativa liberálního kapitalismu (s nádechem ironické nadsázky). ()
Konečně zase jedna vtipná břitká konverzačka ;-) Bohužel pro to musel člověk sáhnout až do roku 1961... "Do Ruska se nejzdí, z Ruska se utíká :D" ()
"K čertu s Frankem Sinatrou!" Bláznivé, ale že bych se nadstandardně bavil, to ne. ()
Chytrá a vtipná komedie stavějící na chytrém scénáři. ()
Skvělá komedie z dob absolutního východního komunismu a západní kapitalismu se skvělým Jamesem Cagneym, který naprosto zastínil i Horsta Buchholte. ()
Vtipné! ()
Černobílé filmy nepatří mezi mé oblíbené. A způsob herectví v těchto starých filmech tuplem ne. Přesto jsem se odhodlal tento kousek shlédnout a rozhodně toho nelituju. Na tomto filmu je vidět, jak se změnil vkus současné populace. Nebál bych se zařadit tuto komedii do kategorie "bláznivých". Přesto má v sobě inteligenci, chytrý humor, satiru. Dnešní bláznivé komedie? Až na výjimky jsou plné prvoplánového, nechutného, ubohého a trapného zesměšňování sama sebe i ostatních. Vývoj společnosti patrně "couvá".. :) ()
Neskutečná jízda, mraky vtipně vypointovaných dialogů, dlouho jsem se takhle nezasmál..Nic víc k tomu asi nelze dodat, komedii doporučuje devět z deseti kapitalistů a deset z deseti fanoušků kokakoly...škoda, velká škoda, že se podobné filmy už netočí. Tím mám na mysli především to, že ve filmu se krásně a vtipně dělá legrace z (nejen) německé minulosti, což by dnes bohužel patrně získalo nálepku "politicky nekorektní"... ()
Naprosto úžasná komediální taškařice, která mě hodně překvapila. Režisér Billy Wilder skvělým způsobem ukazuje své nezpochybnitelné umění. Tolik humoru, kolik přináší a z kolika různých témat a lidí si dělá srandu, se jen tak nevidí. Ať už jsou to komunisti, nacisti, nebo kapitalisti, nikdo se nevyhne zesměšnění. Už jen ten úvod kdy, hlavní šéf berlínské pobočky Coca-Coly McNamara chce obchodovat se sovětskými soudruhy z Východního Berlína, nemá chybu, natož když musí řešit problémy dcery svého nadřízeného, který odjel na dovolenou a přenechal dceru McNamarovi. Dcera Scarlett však není hlavní problém, který ho trápí. Tím je její milý novomanžel, rozverný a zapálený komunistický mladík, se kterým navíc čeká dítě. Když se oni tři znovu sejdou v jeho kanceláři, mimochodem po bláznivé akční a vtipné pasáži, musí McNamara a všichni jeho zaměstnanci vynaložit veškeré úsilí, aby z mladíka udělali vhodného partnera dcery zámožného a uznávaného milionáře, tedy nadřízeného McNamary. A právě tato závěrečná asi půlhodinka, je opravdu nabitá fóry a vtipy, které se dávkují neskutečnou rychlostí. Zásluhu na tom má hlavní představitel ředitele McNamary James Cagney, jenž svůj výkon vytáčí až absolutnímu maximu, tak i herec Horst Buchholz, který si zahrál mladíka k "pohledání". Opomenutý klenot, který si moc rád zase někdy pustím. ()
No tak tohle se vážně povedlo. Šílená, třaskavá politická komedie z poválečně rozděleného Berlína, zesměšňující již zaniklý nacismus, nikdy neumírající kapitalismus a čerstvě zrození komunismus ve východním bloku. Ve východním Berlíně se konají velké průvody a manifestace za socialismus, SSSR, zpívá se internacionála a nosí se transparenty s Chruščovem nebo s heslem „Yankee go home“. V Západním Berlíně si však občané užívají svobody, demokracie, prosperity a jsou zaneprázdnění poválečnou obnovou. Kapitalismus ve filmu reprezentuje C.R. MacNamara, ředitel západoberlínské pobočky Coca-Coly, velký elegán s krásnou sekretářkou Fräulein Ingeborg, se kterou má dokonce aféru, a jeho žena Phylis má o tom všem tušení a v Berlíně se jí moc nelíbí. Mac má v plánu stát se vedoucím prodeje Coca-Coly pro celou Evropu, proto musí plnit všechny příkazy svého šéfa Hazeltina. Ten mu pošle do Berlína na dva týdny svou dceru Scarlett. Mezitím se Mac setká se třemi vykutálenými sovětskými komisaři, se kterými chce vyjednat prodej do SSSR. Ti po něm však chtějí recept, který je ale uzamčen v trezoru, což oni jako zarytí bolševici nedokážou pochopit. Ale v dalším ději se mu budou hodit. Následně přijíždí Scarlett Hazeltine, k Macovu zděšení se to však mladá rozverná a silně neuvážlivá slečna, která už byla v sedmnácti letech čtyřikrát zasnoubena a ani zde nehodlá ve svých milostných dobrodružstvích zahálet. Vydá se totiž do Východního Berlína, kde potká otrhaného, zanedbaného, zato však ideologicky velice zapáleného revolucionáře Otta Ludviga Piffla, který ji učaruje svým vzhledem a divokostí a nespoutaností. Ten reprezentuje komunismus. Navíc oba souhlasí s heslem „Yankee Go Home“. Společně mají v plánu odjet do Moskvy, kde jim strana přidělí "krásný byt blízko koupelny“. Jakmile se to dozví Mac, tak nastraží na Otta past – daruje mu své americké kukačky a na výfuk jeho motocyklu mu nasadí balónek se sloganem „Russia Go Home“. Po průjezdu Braniborskou bránou na východ si toho všimne východoněmecká policie, a tak je nic nechápající Otto zatčen a po bolševicku vyslýchán a mučen poslechem skladby "Itsy Bitsy Teenie Weenie Yellow Polka Dot Bikini". Pod nátlakem se přizná, že je americkým špionem a hrozí mu vězení. Mac však následně zjistí, že Scarlett je s Ottou těhotná, takže je třeba jej osvobodit a udělat z něj vhodného ženicha. Je tedy nezbytné Ottu upravit, civilizovat, zvelebit, umýt a dobře jej obléci a udělat z komunistického trhana zámožného šlechtického synka. Jeho adoptivním otce má být zchudlý, zato však stále vznešený hrabě von Droste Schatenburg, který pracuje na veřejných toaletách. Všechno to musí Mac stihnout dříve, než přiletí jeho šéf z Londýna na Templehof a zjistí, co jeho „nevinná“ dcera v Berlíně spáchala a s kým otěhotněla. Takže o šílené situace není nouze, ale Mac to vše zvládne, zorganizuje krejčího, kloboučníka, manikůru, pedikůru, holiče a také sežene manželské apartmá. Vtipní byli také jeho podřízení, kteří se vždy pří příchodu Maca postavili do pozoru a jeho asistent Fritz zase po každém nařízení srážel paty. Hold se jich ta pověstná německá disciplína a efektivnost držela také po válce. Ten zase reprezentoval starý dobrý nacismus, navíc byl dříve členem SS. Hlášek zde byla spousta, ale nejvíce mě pobavil jeden z těch komisařů Peripetchikoff, který podrazil ty dva ostatní a utekl na Západ se slovy „zraď je dříve, než to udělají oni – staré ruské přísloví“. Nebo Macova slova, že v Sovětském svazu mají plán na urychlení těhotenství – „místo toho, aby jedna žena byla těhotná devět měsíců, tak bude devět žen těhotných měsíc“. Nebo Ottova hláška „To jsem kapitalista tři hodiny a už vám dlužím“ na což mu Mac odpověděl „Ano, to je náš systém – každý dluží každému“. Tragédie tohoto filmu spočívá v tom, že se během jeho natáčení postavila ta zasraná Berlínská zeď, což je zmíněno hned na začátku. Zato ta skvělá a silně povzbuzující skladba Aram Khachaturian - Sabre Dance, ta mě při sledování donutila se v křesle vrtět a lehce poskakovat. () (méně) (více)