The Best Years of Our Lives
Najlepšie roky nášho života
Režie:
William WylerScénář:
Robert E. SherwoodKamera:
Gregg TolandHudba:
Hugo FriedhoferHrají:
Myrna Loy, Fredric March, Dana Andrews, Teresa Wright, Virginia Mayo, Cathy O'Donnell, Hoagy Carmichael, Gladys George, Harold Russell, Steve Cochran (více)Obsahy(2)
Tři vojáci – seržant, kapitán a námořník – bývalí příslušníci válečné mašinerie, představují reprezentativní vzorek americké armády. Po skončení II. války se znovu vracejí do všedního života, který jim náhle připadá neskutečný. Seržant pracuje jako bankéř, kapitán nastoupí jako prodavač v obchodním domě a námořník postižený zraněním hledá práci nejobtížněji. Podaří se jim v blahobytu a bezpečí nalézt vnitřní klid a spokojenost? Snímek z roku 1946 patří k nejslavnějším dílům americké kinematografie všech dob. Byl oceněn sedmi Oscary. Kromě jiných písní ve filmu zazní i česká Škoda lásky. Režisér Wiliam Wyler často zpracovával literární či divadelní předlohy a byl znám svým perfekcionismem. Jednotlivé sekvence inscenoval v dlouhých záběrech s maximálním využitím hloubky filmového pole. Na svém režijním kontě má úctyhodných čtyřicet pět celovečerních snímků, z nichž připomeňme takové klasiky, jako Na Větrné hůrce, Lištičky, Prázdniny v Římě či Ben Hur. (Česká televize)
(více)Recenze (108)
Nejlepší léta našeho života, kouzlo tohoto filmu je nevyčerpatelným pramenem filmového mistrovství, pro diváka, který vyžaduje u filmu přemyšlení, nic není tak mocné jako obyčejný příběh lidí ze života návratu po II světové válce vracejících se domů, do míst kde mají rodiny a začít normální života po hrůzách z právě prožité války, byl to příběh přesně podle mé představy, který i dnes má co říct. ()
Tak za prvé bych trochu upravil oficiální text distributora. To přepravní letadlo je Létající pevnost B17 a Fred Derry nebyl pilot, ale bombometčík... To jen na úvod. Válka v Evropě a o něco později i v Pacifiku skončila a hoši se vrací domů. Všichni se těší, že po letech strádání, nervového vypětí, ztrát a strachu zase začnou žít normální život. Doma je čekají rodiče, manželky děti... Říkají si, že všechno bude takové jak si to za nocí daleko od domova vysnili. Na palubě B17 se cestou do Států setká bombometčík, seržant od pěchoty a námořník, kterému uhořely obě ruce. Nyní je invalidou, místo rukou má háky a strašně by si přál aby se doma k němu chovali jako v době kdy měl obě ruce. Bez soucitu, bez odporu, bez kradmého ohlížení... Fred Derry bombometčík létající pevnosti se zase těší na svoji ženu a na klid domova, který snad zažene jeho noční můry kdy letoun s jeho osádkou se ve vzpomínkách stále dostává do palby flaku a pilot je smtelně raněn... Al Stephenson se těší na ženu, své dvě dospělé děti a doufá, že místo v bance je mu stále drženo.... Všichni se zkrátka těší domů a slíbí si, že se po zabydlení zase sejdou na skleničku... Každého proto udiví, když stojí před svým domem, proč se mu po tolika letech těžko zvoní na zvonek... Netuší, že válku s nepřítelem sice vyhráli, ale každý si bude muset vybojovat tu svou na domácí frontě. Amerika spěchala a žila totiž dál. Ráda si četla o svých hrdinech v novinách, ale dál si žila svým bohatým životem... Uvolněná místa zaplnili jiní a vracející se hrdiny náhle není kam umístit. ,,Máte nějakou kvalifikaci?'' - Umím házet bomby na nepřítele... ,,Obávám se, že to pro náš obchod není dostatečná kvalifikace..'' ---- Film skvěle kopíruje svoji dobu, kdy skutečně řada mladých mužů, expertů ve svém vojenském řemesle náhle přišla domů a byla bez práce... Tak jako na základnách a letištích stály v řadách zaparkované stovky bombardérů, stíhaček, tanků... které již nebylo třeba, protože válka skončila. Stejně to bylo s mladými muži, z nichž někteří odešli do armády hned po škole a nic jiného než bojovat neuměli... Tohle se Wilerovi povedlo ! U mne je to za plný počet hvězd! * * * * * PS. Nádhernou Teresu Wright bych si za války nakreslil pod kabinu svého Flying Fortressu. ()
Nadčasová (po)válečná dramatická mozaika, která vzhledem k době vzniku a téměř tříhodinové stopáži nejvíce překvapí tím, jak snadno je divácky stravitelná, aniž by byla hloupá či jakkoliv laciná. Veskrze lidský a v dobrém smyslu slova "obyčejný" příběh tří válečných navrátilců netlačí přehnaně na pilu a je velmi nadprůměrně napsán, zahrán i natočen. Nejzajímavější postavou je bezpochyby bezruký sympaťák Homer (oscarový Harold Russell). 85 % ()
Spoilery! Nečekaně velice kvalitní oscarový snímeček mapující 3 různé osudy 3 navrátilců do poválečné Ameriky z jedné z mnoha "obranných válek", které USA vedlo a stále vede. Ze skoro tříhodinové stopáže jsem byl před zhlédnutím nefalšovaně vyděšený. Velmi mě překvapilo, že se snímek přes všechny těžkosti, které zúčastněným válka způsobila, snaží být velice pozitivní a daří se mu to. Tím pádem se mi na něj opravdu příjemně koukalo. Všichni herci jsou neskuteční sympaťáci, elegáni a džentlmeni. Zkrátka takové ošklivější kopie mě samotného. Slečny jsou poté vzory všech ctností a neskutečně elegantní. Na takové dámy dnes již člověk narazí zřídka. Navíc všechny dámy a všichni páni bývali nafalšovaní puritáni. Zajímalo by mě, kdy stíhali vyrábět potomstvo. Krajně mě zaskočilo, že se na tříhodinový příběh opravdu dalo koukat, aniž by vás na moment začal výrazně nudil. Dech mi vyrazilo, jak obratně zvládal Harold Russell používat dva háky namísto amputovaných rukou. Velká část byla právě o prezentaci jeho dovedností. Nejen, že zvládal střílet, papat, pít, hrát na piáno, kouřit cigarety a zřejmě si i vytírat zadek. On si hravě poradil i s navléknutím snubního prstýnku. Hrozně jsem se bál, že bude film nasáklý nepřiměřeným patriotismem a dalšími nesmysly, které by jej mohli zcela dehonestovat. Režisér William Wyler si však vedl naprosto znamenitě. Přichystal si pro diváky film s obrovskou výpovědní hodnotou. Tedy alespoň z mého neodborného pohledu. Vyzdvihnout musím i hudbu, která byla pro daný rok nadstandardně kvalitní a vynikajícím způsobem přidávala na kráse jednotlivým scénám. Nelze se vůbec divit, že se snímek stále těší takové oblibě. Opravdu nádherný, skoro až pohádkový příběh, plný úžasně sympatických postav s ryzím charakterem. Nikomu ze zúčastněných nelze nefandit, aby dosáhl toho svého. Po všech stránkách super práce. ()
Koniec vojny v Európe, pripadá do úvahy, na máj - 1945. , v Amerike majú zatiaľ čas, pokiaľ nezhodia v auguste, atómové bomby na dve japonské mestá - Hirošima a Nagasaki ! Dostáli taký údel, že si mali radšej premyslieť, december 41. a útok na americkú flotilu u Pearl Harbor, dostali výprask, z akého sa nespamätajú. Traja navrátilci z vojny sa vracajú domov, do Boone City, každý so svojimi vlastnými problémami, že návrat do reálu, bude ťažký. Stanú sa z nich dobrí kamaráti, ale príde do cesty - rozvrat priateľstva. Prednedávnom, t.j v pondelok, som videl Wylerovu klasiku, Mrs. Miniver z roku 1942. ,o tom, čo museli prežívať, obyčajní ľudia v neobyčajnej dobe, v tomto prípade sa pozerám na T-R-O-J-I-C-U príbehov z troch rodín. Najprv tu mám, už 20. rokov ženatého, Ala Stephensona, ktorý pracoval pred vojnou v banke, teraz sa tam vracia, na vyššiu funkciu, je povýšený, má manželku, syna a rajcovnú dcéru, P-E-G-G-Y, ( mimochodom, TERESA WRIGHT, si zahrala aj v Mrs. Miniver, a ja som si lámal hlavu, odkiaľ ju poznám, asi prichádza, prepracovanosť ? ). Druhý príklad, by som uviedol, Homera Parrisha, ktorý si so sebou priniesol - HANDICAP, v podobe hákov, namiesto rúk, býval, bývalým športovcom, teraz má DILEMU, čo ďalej ? Dvorí sa mu sympatická Wilma. A do tretice, všetko dobré, ako sa hovorí... Hm aj áno, aj nie, Fred Derry, má de facto, problém v manželstve so sexy Marie, ktorá si zvykla brať Fredov plat, keď bol na bojisku, teraz sa nevie spratať do kože, míňa peniaze ako o dušu, až spadnú do finančnej tiesni ! S Marie si dobre nerozumie a ešte sa zamiluje do Alovej dcéry, Peggy, pričom Al, sa neštíti ničoho a zakáže mu sa stýkať s Peggy, vzťahová - O-D-Y-S-E-A v bravúrnej réžii, Williama Wylera, ktorý po 4 rokoch opäť, D-O-M-I-N-U-J-E. MYRNA LOY, ako manželka, Ala Stephensona, t.j - Milly, má málo priestoru, sprevádza manžela po večierkoch, ale inak, minimum hereckých kreácii, skôr a isto, Peggy, ktorá cíti, že Fredovi manželstvo, skrátka neklape ! Fred pracuje v obchode s kozmetikou, ale po menšom incidente, mení povolanie. Mám tu 4. výrazne ženy: Myrna a Teresa - ( Stephensonovci ), VIRGINIA MAYO, ( ktorá je nespratná manželka Freda ) a Cathy O'Donnell, ( ako budúca Homerova ). A práve predstaviteľ, Homera, HAROLD RUSSELL, je zrejme najlepším hercom vo filme ! Prečo ? V skutočnosti mu boli amputované obidve ruky, nechtiac, s nesprávnym narábaním s TNT. Vlastne je nehercom ! Geniálny, unikátny výkon ! Neviem sa rozhodnúť, či je lepší - Mrs. Miniver, alebo, The Best Years of Our Lives ? V prvom prípade, oscary pre herečky, v druhom, oscary pre hercov, samozrejme, oscary pre režiséra ! HEREC, ktorý si zahral u velikána filmovej réžie - WYLERA, si bol viac - menej istý, že nejaká, tá herecká cena, sa urodí ! Špičkový kameraman, Gregg TOLAND, mal najlepšiu školu u perfekcionistu - O R S O N A / W E L L E S A, A LA, CITIZEN KANE ! Obľúbené miesto, kde sa stretávajú, je podnik u Butcha, v tomto bare, sa budú odohrávať vážne rozhovory medzi štyrmi očami ! Výhoda tohoto filmu je v : a) - viac príbehov b) - čistejší a svedomitejší, pocit a obraz c) - dlhší + oscar, navyše d) - výborný výkon, herečky, Teresy Wright, práve z Mrs. Miniver, a po e) - , že Harold má handicap, s ktorým sa parádne popasoval ! TENTO FILM BY SOM MAL ZARADIŤ DO TOP 10! () (méně) (více)
Galerie (29)
Zajímavosti (16)
- V závěrečných titulcích je křestní jméno herce Fredrica Marche uvedeno špatně jako „Frederic“. Podle výzkumu se jedná o velmi častou chybu. (ČSFD)
- Jedná se o první poválečný film Williama Wylera. (ČSFD)
- Háky, které nosí Harold Russell (Homer Parrish) ve filmu, jsou pravé. Harold totiž opravdu přišel během druhé světové války o obě ruce poté, co mu výbušnina známa jako TNT explodovala v rukách. Obdržel háky, naučil se s nimi zacházet a dostal roli ve výcvikovém filmu pro armádu s názvem Diary of a Sergeant. Právě zde jej viděl režisér William Wyler a okamžitě jej obsadil do tohoto filmu. Harold za tuto roli jako jediný herec dostal dva Oscary – první za nejlepšího herce ve vedlejší roli a druhého Oscara dostal za to, že se stal inspirací pro všechny vojáky, kteří se vraceli domů z války. To ho dělá jediným člověkem v historii, který za jednu roli dostal dva Oscary. (viperblade)
Reklama