Philippe Noiret
nar. 01.10.1930
Lille, Nord, Francie
zem. 23.11.2006
(76 let)
Paříž, Île de France, Francie
Zajímavosti (18)
- Na téma své prvotní cesty k herectví vzpomínal: "Tak jsem se rozhodl, ani nevím proč. Trochu jsem hrál v divadelních hrách na škole, trochu jsem režíroval, když jsem chodil do lycea. Líbilo se mi to. A pak - velice špatně jsem studoval a jednou se mě jeden můj profesor zeptal, co že mám vlastně v úmyslu v budoucnu dělat, takhle že budu mít těžký život. Napadlo mě: proč nezkusit herectví? Říkal jsem si, kdybych si tím vydělal na živobytí, bylo by to dobré." (NIRO)
- Při natáčení Příliš hlučné samoty (1994) na otázku ohledně Československé nové vlny 60. let odpověděl: "Chodil jsem v té době poměrně hodně do kina, a když přišly filmy Passera, Formana a Menzela, byla to zkrátka událost! A to nejen pro obecenstvo, ale také pro lidi od filmu. Bylo to prostě něco úplně nového. Nebylo to jen ve způsobu, jakým ty filmy byly natočeny, ale v tom obsahu, v humoru, ironii, v zesměšnění a neskonalé něžnosti. Tón těch filmů se blížil tónu italských filmů, ale byl svrchovaně svébytný, čímž mocně zapůsobil." (NIRO)
Super prohnilí (2003)
- René Morard hrál v prvním a druhém díle Prohnilých restauratéra Fernanda, u něhož se René Boirond (Philippe Noiret) denně stravoval, zatímco ve třetím díle Morard hraje hoteliéra, který Boironda vůbec nezná. (velkyvezir)
Příliš hlučná samota (1994)
- Během natáčení se Yveta Blanarovičová skamarádila s Philippem Noiretem díky své znalosti Italštiny. Dokonce s ní zůstal i při natáčení závěrečné scény, kde už sám neučínkoval. Yveta to zvládla na první pokus. Philipp jí pak objal se slovy, že je velká herečka, což brala jako velkou poctu. [Zdroj: časopis Můj čas na kafíčko] (Duoscop)
Bio Ráj (1988)
- Film, který Alfredo (Philippe Noiret) promítá i na stěnu domu na náměstí a při jehož uvádění začne v kině hořet, je I pompieri di Viggiù (1949). (džanik)
Bio Ráj (1988)
- Citace s radami o lásce, které dává Alfredo (Philippe Noiret) mladému Salvatoremu (Marco Leonardi), pochází z filmu The Shepherd of the Hills (1941) s Johnem Waynem. (orkadimenza)
Bio Ráj (1988)
- Ve vesnici poblíž Palerma, kde se film natáčel, je dnes muzeum s pravými kulisami filmu. Nechybí tam třeba ani kolo, na kterém jel Alfredo (Philippe Noiret) s Totem (Salvatore Cascio). V muzeu film běží stále dokola. (major.warren)
Bio Ráj (1988)
- Philippe Noiret (Alfredo) namluvil všechny své pasáže v rodné francouzštině. V italštině ho později nadaboval Vittorio di Prima. Ve francouzské verzi pak Noiret daboval sám sebe. (orkadimenza)
Un jeu brutal (1983)
- Režisér Jean-Claude Brisseau nejdříve na hlavní roli vědce zabíjejícího děti oslovil Philippa Noireta. Noiret ale odmítl s tím, že by nikdy nedokázal zabít dítě, a to ani ve filmu. (Komiks)
Bankéřka (1980)
- Thierry Lhermitte prohlásil o Romy Schneider: „Uvidíš přicházet malou ženskou, které nechybí moc do pětačtyřiceti a která už má něco za sebou. Vypadá bezvýznamně. Pak se seznámíte a ona ti řekne: ,Dobrý den' a bum, padneš na zadek! Byl jsem v zajetí jejího kouzla. Její osobnost a její herecký talent způsobily, že ji lidé mají rádi a mají chuť vzít ji do náruče a říct jí: ,Neměla jste moc štěstí, ale se mnou už je tomu konec.' Během natáčení filmu Prohnilí jsme o ní mluvili s Noiretem. Cítil to naprosto stejně.“ (theSaint)
Le Témoin (1978)
- Do hlavní role filmu byl režisérem původně vybrán Jean Gabin, ten ale během přípravné fáze filmu zemřel. Na návrh Philippa Noireta roli pak dostal Alberto Sordi. (ilclassico)
Le Témoin (1978)
- Film natočil režisér Jean-Pierre Mocky a podařilo se mu po několika letech znovu zaujmout diváky i odbornou kritiku. Základem byla solidní literární předloha, novela „Shadow of a Doubt“ z roku 1961 od amerického spisovatele Harrisona Judda. Stejně jako v jiných případech si Mocky napsal sám scénář, ale tentokrát na něm spolupracoval také s několika italskými scenáristy. Italové se na vzniku filmu podíleli i v jiných oborech, hudbu například dodal slavný skladatel filmů neorealistické vlny Piero Piccioni, v hlavní roli se ostatně objevil také Ital, a sice Alberto Sordi (Antonio). Poprvé se v tomto filmu Mocky sešel také s Philippem Noiretem. Vzhledem k umístění děje byly exteriérové záběry pořízeny převážně v Remeši, interiérové scény byly natočeny ve filmových ateliérech v Římě. Francouzská premiéra proběhla 20. září 1978. (argenson)
Něžné kuře (1978)
- Antonius (Philippe Noiret) jezdí na VéloSoleX 3800 z roku 1966. VéloSoleX je moped nebo motorizované kolo, obvykle označované jen jako „Solex“, které původně vyráběl francouzský výrobce Solex se sídlem v Courbevoie nedaleko Paříže ve Francii. Moped původně vytvořený během druhé světové války a sériově vyráběný v letech 1946 až 1988 přišel v různých iteracích, přičemž si zachoval stejnou koncepci motoru s válečkem spočívajícím na předním kole jízdního kola. Stal se mimořádně oblíbeným u školních dětí, studentů nebo pracovníků v továrnách, protože byl lehký a mimořádně hospodárný. (sator)
Stará puška (1975)
- Hlavní role lékaře-pacifisty, který po brutální vraždě své dcery a ženy zaujme opačné stanovisko a začne jednoho po druhém likvidovat členy nacistického komanda na malém hrádku, se měl nejdříve, dle slov scenáristy Pascala Jardina, zhostit Yves Montand, jenže jemu se scénář ani role nelíbila, a tak odřekl. Dalším osloveným v pořadí byl Lino Ventura. Tomu se nabídka velice líbila, jenže konstatoval, že v jeho případě by jako pacifista u diváků neobstál, a sdělil Jardinovi, ať se poohlédne po někom méně nápadném, kdo si drží ve filmech úroveň nenásilného filosofského chlapíka s příjemným obličejem. Odmítnutí také okomentoval slovy: „Nejsem typ, který by spekuloval, jestli zabije všechny chlapy jednoho po druhém. Já je zabiju najednou a potom se uklidním.“ Scenárista tedy hledal a narazil na Philippa Noireta, který přijal. (LiVentura)
Nedotýkej se bílé ženy (1974)
- Noiretovi se natáčení tohoto filmu krylo s natáčením Hodináře od sv. Pavla (1974). Svoje scény točil pouze o víkendech a když nebyl k dispozici, musel zaskakovat dubl. Takže když je Noiret ve filmu vidět pouze zezadu, tak to vlastně není on. Tyto scény později pouze namluvil. (Locksley)
Velká žranice (1973)
- Film byl při svém uvedení do kin velmi kontroverzní. Pod rouškou bláznivé komedie se tvářil jako kritika konzumní společnosti a na filmovém festivalu v Cannes v roce 1973 vyvolal skandál, tím spíše, že nepřímo odsuzoval lesk a hojnost, které byly na této akci k vidění. Philippe Noiret, který byl v Cannes při uvedení filmu vypískán, kritikům odpověděl: „Nastavovali jsme lidem zrcadlo a oni se v něm neradi viděli. To svědčí o velké hlouposti..“ (classic)
Murphyho válka (1971)
Herec
Seriály | |
---|---|
1959 |
Gala de l'union |
Dokumentární | |
---|---|
2022 |
Deneuve, la reine Catherine (TV film) - a.z. |
2020 |
Rochefort, Noiret, Marielle : Les copains d'abord - a.z. |
2017 |
La lucida follia di Marco Ferreri - a.z. |
2007 |
Marco Ferreri: Il regista che venne dal futuro |
2006 |
Marcello, una vita dolce |
2005 |
L'hebdo cinéma (seriál) |
2002 |
Un jour dans la vie du cinéma français (TV film) |
2001 |
Lesk a bída země České (TV film) - a.z. |
1996 |
Balthus de l'autre côté du miroir (TV film) - vypravěč |
1994 |
Veillées d'armes |
1988 |
P.O.V. (seriál) |
1987 |
Keskiyön auringon kuvat (TV film) - a.z. |
1981 |
Dialogue pour un portrait : Philippe Noiret (TV film) |
1972 |
Dans le jardin de Franc-Nohain (TV film) |
Jean Vilar, une belle vie |
|
1969 |
Brueghel |
1965 |
Un autre monde |
1964 |
Chroniques de France (seriál) |
Krátkometrážní | |
---|---|
2006 |
Voie d'eau |
1987 |
Muž, který sázel stromy |
Účinkující
Pořady | |
---|---|
2001 |
Les Feux de la rampe |
1998 |
Vivement dimanche prochain |
1996 |
Thé ou café |
1992 |
Le Cercle de minuit |
1991 |
Bouillon de culture |
1987 |
La Nuit des Molières |
1982 |
De película |
Maurizio Costanzo Show |
|
1981 |
7 sur 7 |
1980 |
Jeudi cinéma |
1976 |
La Nuit des Césars |
1975 |
Les Rendez-vous du dimanche |
1972 |
Midi Trente |
1967 |
Apropos Film |
Monsieur Cinéma |