La Cage aux rossignols
Režie:
Jean DrévilleKamera:
Paul CotteretHudba:
René CloërecHrají:
Noël-Noël, Micheline Francey, Paul Frankeur, Marthe Mellot, Bernard Charlan, Charles Vissières, René Génin, Henri Coutet, René Blancard, Richard Francoeur (více)Obsahy(1)
Příběh učitele Clémenta Mathieua, který si dokáže získat pozornost a autoritu žáků v chlapecké škole. Zatímco autoritativní vedení školy dosud ve studentech vidělo především nezvedenou chátru, Mathieu dokázal svými inovačními metodami probudit v chlapcích zájem o hudbu. Cvičení sborového zpěvu a hra na hudební nástroje mají za následek razantní proměnu žáků, Mathieu je ale nakonec ze školy propuštěn kvůli porušení směrnic školního řádu...
Film SLAVIČÍ KLEC (La cage aux rossignols) patřil k největším úspěchům francouzské kinematografie čtyřicátých let. I když dnes je ve Francii přehlížen a mimo ni jen málo znám, ve své době se jednalo o významný umělecký počin, který s důrazem na humanistické myšlenky našel širokou odezvu v době těsně po válce. Autorem námětu byl Georges Chaperot, scénář pak vypracoval René Wheeler ve spolupráci s představitelem hlavní role Noël-Noëlem. Natáčení probíhalo v ateliérech na jaře 1944, následně byly pořízeny exteriérové záběry v benediktinském klášteře Fontevraud v severní Francii. V té době ale proběhla spojenecká invaze do Francie, což na delší dobu práce na filmu přerušilo. Do kin se nakonec dostal až v září následujícího roku. Mezitím již v prosinci 1944 zemřel herec Georges Biscot, jenž hrál přítele hlavního hrdiny. V době uvedení do kin byla navíc hlavní ženská představitelka Micheline Francey postižena ročním zákazem práce u filmu kvůli své kolaboraci s Němci. Film byl v roce 1948 nominován na Oscara za nejlepší scénář, mezitím obdržel také cenu Prix Desiré, která měla být francouzskou obdobou Oscarů, konal se však jen jeden ročník. Ve Francii měl film premiéru 6. září 1945 a návštěvnost v kinech překročila hranici pěti miliónů diváků.
(argenson)
Recenze (4)
Oscar 1 nominace: Námět ()
Může být to dobově slavný a ceněný film s nominací na Oscara i novějším remakem (který jsem zatím neviděl), ale nedokážu říct, že by mě alespoň vybraným aspektem výrazně nadchl. Skoro celá první půlhodina, ve které hlavní postava učitele Mathieua působí jen jako jedna z mnoha objevujících se figurek a zásadní školní třída se tu ani jednou neobjeví, mi přijde v konečném důsledku naprosto zbytečná. Pak už začal velký žácký randál ve třídě i výchova učitele se snahou o nové metody a nácvik sborových zpěvokolů, což mě tematicky docela bavilo sledovat. Žel i tady bylo pro mě znatelně cítit, jak některé filmy nevyhnutelně stárnou, protože doba a spolu s ní i filmové postupy (a zase je to tu samý voiceover...) se za osm dekád změnila a krásný restaurovaný obraz dojem zachránit nemusí. Na pohodový film pro pamětníky ze 40. let tu pro mě až příliš málo fungoval humor (ač pár nápadů, např. se zpívající kostrou ve třídě, se najde); na silné drama Slavičí klec v tomhle podání nevydá. Velmi slabé tři hvězdičky, částečně i díky tomu, že jako učiteli se mi nechce dávat starému filmu z „mého“ prostředí a na svou dobu ve finále slušně podanou humanistickou myšlenkou vyloženě nízké hodnocení. // Naštěstí jsem si díky Přehlídce ztraceného času brzy potvrdil, že film ze spolupráce Jeana Drévilla a Noëla-Noëla mě dokáže oslovit i mnohem víc a Slavičí klec by mohla být jenom slabší (byť téměř oscarová) výjimka? [55%] ()
Skrze zpěv jsou mladíci napraveni. Kdysi to snad účinkovalo.../Anglické titulky DVD sedí/....(50%) ()
hudba lepší než ve filmu Slavíci v kleci (jenž je téměř rýmejkem tohoto), ale škoda, že se zpívá míň. Upozornění: nenašel jsem anglické titulky, pouze katalánské:) tedy je nutné mít nějaké jazykové předpoklady francouzské. ()