Režie:
Viktor PolesnýHudba:
Karel SvobodaHrají:
Ondřej Vetchý, Zuzana Norisová, Jiří Langmajer, Zlata Adamovská, Danica Jurčová, Jakub Prachař, Veronika Žilková, Petra Špalková, Pavel Řezníček (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Snímek je dynamicky natočenou groteskou, jakýmsi leporelem lidských osudů, které se před námi odehrávají v rychlém tempu, s nadhledem a humorem. Skvělé herecké výkony, dobové hity i scénická hudba K. Svobody, to vše pod taktovkou zkušeného režiséra V. Polesného z něj činí filmovou lahůdku. Filmová adaptace slavného románu V. Párala je hořkým obrazem lidské touhy po požitcích, moci, majetku i panoramatickým záběrem opakujících se situací dějin moderní společnosti. Motorem příběhu je výbušná síla nenávisti těch „dole“, toužících po rozkoši lásky a společenském uplatnění, a kultivovanost, ale i únava světa lidí „nahoře“, kteří se už dost namilovali a užili moci, a tak vlastně rádi podléhají náporu barbarství. Vylhané naděje roztáčejí vždy znovu a znovu šílený kolotoč lidského života až k závěrečným ztraceným iluzím. Ústředním místem děje je dům v Ústí nad Labem, kde se střídají náhodní i trvalí zaměstnanci místní továrny. Příběh Borka Trojana (J. Langmajer), ambiciózního inženýra, a jeho lásky k Zitě Gráfové (Z. Adamovská), manželce ředitele továrny, příběh mladičkého Romana Gráfa (J. Prachař), zoufale až k sebezničení milujícího neklidnou Maddu (K. Kloubková), to jsou základní osy mnohavrstevného vyprávění, odehrávajícího se v průběhu šedesátých let s přesahem do doby po roce 1989. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (249)
Nejvíc mě zarazila nevyrovnanost hereckých výkonů, kterou bych u tak provařených herců nečekal. Příjemně překvapili Zlata Adamovská a Marek Taclík, na druhé straně zklamali hlavně totálně nevěrohodní a nechtěně směšní Ondřej Vetchý a Veronika Žilková, kteří jakoby zabloudili z úplně jiného filmu (dokonce možná ze dvou různých filmů). ()
Tak ještě že jde o tu adaptaci "...jednoho z vrcholů české prózy a díla strhujícího svou imaginací...", že... . . . I když je to jen kvantum blábolivé přiblblé pózy, jakýkoli smysl zabíjejícího tyjátrálního přehrávání a šaškování soudruhů artistů napříč pražskočudláckým spektrem (debilové, víte že jste točili - nebo měli točit - PSYCHOLOGICKÉ DRAMA?!?) a rejžisejrsky zmateného skládání momentek ze svobodárky a všelijakých jiných dobových situací z >okresu na severu< se špetkou trapného televizáckého sexu a kvazišedesátkových melodií mistra Svobody... . . . Ach jo. To je prostě tragedie, kam došla naše čudlárna v časech svobodné tvorby, to se i ten dnes už senilní agent Páral snad musí drbat v trenclákách... Dynamické to není, groteska už vůbec ne, spíš taková zase až směšná rádoby >trendy< lepší >nežánrová< televizácká macha. Tož tak pane Serafíne. Srát na to... :-( . . . Takže ta jedna hvězda hlavně za ty věci vizuální, ano, pan kameraman nepochybně umí své řemeslo! - - - P.S. A viděl někdo (ze starších bystrých a poučených pamětníků) někdy švestkařskou Volhu s bílejma manžetama na gumách? To jste vy gumy co si říkáte rekvizitáři nemohli - když už nic tak aspoň - ty >vytuněný< kola u zapujčené káry nějak zamaskovat? Maličkost? Ne! Čest práci, blbečci... - - - P.P.S. A kdo to je kurva ta "ARVA"?!? Další tunel na >veřejnoprávní< prachy Šašské tupovize? %-[ - - - - - (Poprvé viděno kdysi v době vzniku na nějakém tv k/anále, hodnocení při repete 24.1.2012 na >vrazí jebničce< 3232., komentář zde nemile vražený jako stočtyřicátý - 24.1.2012) - - - - - - - - - - Mimo mísu: Jen nechápu, proč jiná (ještě větší!) srajda mr. P. (http://www.csfd.cz/film/308857-sama-v-case-normalnosti/) je v dadabázi v červenejch a tady mudrlanti metají >odpady< jak diví, d.m.s.n. je to jen doklad nenormálnosti, která vraždí jakoukoli smysluplnost vnímání současné tušašské masové televizácky-filmakové tvorby... A to je vlastně zase celý... °-/ ()
Jedno město. Jedna továrna. Jeden starý dům. Skupina zcela nesourodých obyvatel - plejboj, inženýr, ředitel továrny s manželkou a dospivajícím synem, potrhlá dvojice, mladá slečna a další, ti všichni spolu musí v domě spolu nějak koexistovat. Ale mezi jakoukoliv skupinou lidí vznikají a zanikají vztahy, což s sebou nese jak radosti, tak i strasti. Ale občas holt někdo vše neunese, a pak na sebe neštěstí nedá dlouho čekat ... Když jsem viděl film poprvé, byl jsem rozhodnut mu dát odpad - nezaujalo mne na něm vůbec nic. Teďka jsem si ho zopákl, a přece jen bych nějaká pozitiva našel (není jich moc, ale přece jen). Za prvé - prostředí - skvěle vykreslené prostředí konce osmdesátých let dvacátého století, se vším co k tomu patří. Za druhé - naprosto dokonalá rodina Tušilova - přesně typ malého čecháčka, který hledá co by kde nahlásil, a pokradmu po stěně se vyšplhá až nahoru. Za třetí - posledních deset minut filmu - vše je jak začarovaný kruh. Po pár letech se historie opakuje - v jiném obsazení, ale stále znovu. Ale nic z toho nevytáhne film z těžkého podprůměru .. ()
Filmová verze románu Vladimíra Párala dobře odráží jeho dílo. A protože se mi román Vladimíra Párala příliš nelíbil, ani jeho filmová podoba mě příliš nezaujala. Rád bych vyzdvihl pouze bezchybný a vynikající výkon Ondřeje Vetchého či Marka Taclíka. Zajímavý film, který mohu vidět jednou za dlooouhý čas :-) Vyjadřuji taktéž uznání za výstižný komentář uživateli kleopatra. ()
"Jsem zmatený. Všichni jsou proti všem, všichni jenom lžou, berou si bez ptaní, a zabíjejí a pořád dokola. Kdy to skončí." I po letech jsem z tohoto filmu hodně zmatený. Nejsem si totiž úplně jistý, zda je to primárně už o Páralovu scénáři nebo až o Polesného režie, z čeho se mi při sledování tohoto filmu chtělo někdy doslova zvracet. Proč jsem to tedy i podruhé dokoukal? Asi jen proto, že už jsem si vůbec nepamatoval, jak to celé martýrium lidské ubohosti, v němž se všichni (s výjimkou postavy Ondřeje Vetchého) ženou jen za uspokojením svého mrzkého chtíče, dopadne. I když si teď říkám, jak jinak tohle asi mohlo dopadnout než blbě... Pokud bych i přes onen pocit celkového zhnusení měl aspoň něco vyzdvihnout, pak by to asi byla mrazivá hudba Karla Svobody, která svého tvůrce určitě nezapře. A úplně špatné (z hlediska navození jisté dobové atmosféry 60 let) nebylo ani použité starých televizních záběrů s dobovými šlágry. ()
Galerie (11)
Zajímavosti (8)
- Filmovalo se v Ústí nad Labem a na zámku Velké Březno. Točilo se od 20. července do 26. srpna 2004. (M.B)
- Kristina Kloubková (Majda) není herečka, je profesí tanečnice. (M.B)
- Hudba byla nahrána ve studiu Elektrovox Jevany. (noelcoward73)
Reklama