Coming Home
Návrat domov
Coming Home
Coming Home
Coming Home
Režie:
Hal AshbyKamera:
Haskell WexlerHrají:
Jane Fonda, Jon Voight, Bruce Dern, Penelope Milford, Robert Carradine, Robert Ginty, Jonathan Banks, Charles Cyphers, Olivia Cole, David Clennon (více)Obsahy(1)
Kapitán Bob Hyde v roce 1968 odjíždí z Los Angeles společně s dalšími vojáky do Vietnamu, aby hájil čest a zájmy USA. Doma zanechává svoji přitažlivou manželku Sally, která je najednou sama a rozhodne se dobrovolně pomáhat v nemocnici. Tady se sblíží s ochrnutým válečným veteránem Lukem Martinem, jenž bojuje s depresemi, samotou, a tím, že společnost nedokáže ocenit jeho oběť. Tisíce kilometrů daleko od Sally se zatím Bob pokouší vyrovnat se se situací na frontě, která je zcela jiná, než jak ji podávala oficiální propaganda... Příběh o válce bez války, zato plný opravdových lidských emocí, ukazující nesmyslnost jakékoliv války, z pohledu těch, jež krutě zasáhla. Neobyčejně silné komorní drama, ani dnes neztrácející na své působivosti a aktuálnosti, takový je slavný protiválečný film, natočený režisérem Halem Ashbym. K jeho přesvědčivosti přispívají civilní herecké výkony Jane Fondové a Johna Voighta, příznačná smutná atmosféra, hudba a písně Janis Joplinové, skupin The Rolling Stones, The Beatles a dalších, které evokují dobu konce šedesátých let a myšlenkově doplňují příběh. Snímek oprávněně získal tři Oscary za nejlepší mužský výkon (Jon Voight), nejlepší ženský herecký výkon (Jane Fondová) a nejlepší původní scénář (Robert C. Jones a Waldo Salt), a také řadu dalších prestižních ocenění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (131)
Toto "po"-válečné drama reflektuje stresy, vztahy obyčejných lidí, členů rodin, jejichž manželé, synové a vnukové šli bojovat za svou vlast. Dva muži a jedna žena.. ()
Jedna věc je, že v sedmdesátých letech točil Hal Ashby skvělé filmy jako na běžícím pásu, ale stejně se nestačím divit, jak krásně se mi tohle komorní drama s jasným poselstvím a pro Hala víceméně typickými hrdiny sledovalo. Můžou za to určitě ty krásné filmové šedesátky, nabité bezkonkurenční muzikou (v Ashbyho podání navíc ve zcela necenzurované podobě), skutečnými emocemi a ztracenými iluzemi o lásce a osobní svobodě. Můžou za to jistě i perfektní herci, kterým přeci jen kraluje trochu schizofrenní veterán Jon Voight ukazující tu citlivější, civilní stránku jeho bohatého herectví. A může za to samozřejmě Ashby, který uměl za kamerou mluvit v dané oblasti pohnutých lidských osudů tak obratně a hlavně přesvědčivě jako snad nikdo jiný. U 4* zůstávám výhradně z toho důvodu, že se ve filmu nestane absolutně nic, co by nebylo od počátku očekávané nebo dokonce nevyhnutelné.. 80% ()
Už od úvodních titulků je jasně rozpoznatelné, že se jedná o film Hala Ashbyho. Soundtrack je vůbec nabitý samými skvosty a filmu výborně pomohl. Skvělý scénář, herecké výkony a uvolněná režie stvořily snímek, který si budu rád pouštět. ()
Jeden z najväčších filmových symbolov s protivojnovým námetom a veľkým posolstvom. Scenár ako celok síce nie je až tak výnimočný ako napr. Lovec jeleňov, ale naproti tomu obsahuje veľké kvantum pekných myšlienok, nad ktorými sa oplatí popremýšľať, pričom majú zároveň aj schopnosť poľahky uviesť diváka do príjemného stavu rozjímania nad témou. Najlepšia vec na filme je však úžasne vykreslená dobová atmosféra a nádherný prenádherný soundtrack, to klobúk dole, to sa podarilo na sto percent. 80/100 ()
VIETNAM - osudové, ožehavé a tolik bolestné téma pro američany, s kterým se nikdy zcela nevyrovnali a nevypořádali. Hal Ashby se tentokráte nezaměřuje na válku samotnou ( ve snímku neuvidíte jedinou válečnou scénu), ale důraz klade na psychologickou stránku dopadu války na jedince poznamenaného touto událostí a zaměřuje se i na životy lidí jim blízkých, kteří zůstali doma. Hlavními hrdiny snímku jsou Sally a ochrnutý válečný veterán Luke. Sally se s Lukem seznámí v nemocnici, kde pracuje jako dobrovolná ošetřovatelka a postupně mezi nimi vznikne silné citové pouto, které následně přeroste v milostný vztah. Sally je ale vdaná, manžel se právě vrací z Vietnamu a tak se musí rozhodnout pro jednoho z nich. Coming home je nesmírně silný psychologický snímek o traumatech z války, o zpětném se začlenění do společnosti, o tehdejší politické situaci v USA, " ochotě " státu se postavit a vypořádat s touto nastalou situací, skvělým scénářem a VYNIKAJÍCÍMI hereckými výkony ústředního dua Jane Fonda - John Voight. Díky jejich přesvědčivým civilním hereckým výkonům je snímek tolik působivý. Za zmínku určitě ještě stojí silná hudební složka, umocńující už tak silný filmový zážitek. 95% s dovětkem, že to jsem před shlédnutím snímku nečekal...... ()
Reagovať a rozoberať v 70tych rokoch politiku a vojnu vo Vietname prostredníctvom akejkoľvek formy (či už samotným vojnovým filmom, príbehom veteránov po "návrate domov", alebo politickým pozadím) bolo spoločenskou povinnosťou. Zase sa mi potvrdilo, že Jane Fonda je jedna z najlepších herečiek histórie. Voight na vrchole kariéry. Dočkáme sa podobne silných filmov aj o Iraku alebo Afganistane? Bigelow alebo Palma s tým už začali. ()
O Vietname, po Vietname, bez Vietnamu. Po dlhšej dobe zasa jeden vynikajúci film bez zbytočného politizovania, ktorý na problémy Ameriky a sveta nazerá prizmou svojich postáv. Ľudí, pre ktorých sa niečo definitívne skončilo a nemajú jasno v tom, či stoja o to, čo im ostalo. Hudba mojej mladosti (Rolling Stones, Beatles, Simon a Garfunkel, Bob Dylan) umocňuje celkový dojem z filmu. Pôvodných päť hviezdičiek a zaradenie do mojej Top 100 vystriedali štyri a v Top 100 ho nahradil iný film s Jane Fonda. ()
vynikajuci film, fakt. uz len ta hudba, ktora hra v pozadi dokonale vykresluje a dotvara atmosferu. v popredi samozrejme vynikajuci jon voight a jane fondova, no a samozrejme pribeh plny utrap, strat, nadeji...oplati sa vidiet. ()
Celkom jednoduchý príbeh, len ten návrat z vojny a život po nej nie je jednoduchý. Páčilo sa mi. Skvelá atmosféra a hudba. A bavil ma aj Jon Voight, ten postarší slizký pán, ktorého nemusím ... tentokrát veľmi prirodzený, skoro perfektný. ()
Ashby byl legendou na poli poutavých snímků ale ať jsem viděl jakýkoliv z jeho nepříliš široké režijní nabídky (Harold a Maude, Byl jsem při tom) nedokázal mě nikdy natolik chytnou nebo udržet mou pozornost až do samotného konce. I zde jsou výborní herci, uvěřitelné dialogy, silný příběh a navíc Jane Fonda v nejlepších letech ale film mi přišel hodně dlouhý, zbytečně utahaný a citově odtažitý. ()
Jako by si autoři snímků o Vietnamu půjčovali jeden soundtrack... je mi jasné, že se z rádií šedesátých let těžko ozývaly jiné hity, tady mě však jejich neutuchající přítomnost ve vážných a vypjatých situacích dost rušila. Co rozhodně nerušilo, byl Jon Voight, nemohla jsem uvěřit, že se dívám na procítěný výkon dnešního slizkého chlápka, předvádějícího svou tvarohovou konzistenci i barvu v postavách - jak jinak - slizounů ve vedlejších rolích. Jeho vystupování bylo přirozené a uvěřitelné, skrývanou bolest a zklamání vyjádřil pouhým pohledem či držením těla a jeho proslov k studentům v závěru filmu byl jedním z mých nejsilnějších emocionálních zážitků... (filmových, samozřejmě :-)) ()
Film je to na 3 hvězdičky, ale Jon Voight mi zde byl natolik sympatický, že půjdu na 4 pěkné hvězdičky, kde své hodnocení i ukončím. Film tedy pěkný, ale BACHA a UPOZORNĚNÍ: dabing úděsný !!! ()
Krásný a silný film a patrně nejlepší, který vypráví o traumatech Vietnamu pomocí civilního příběhu z domova. Narozdíl od ostatních podobných snímků, především Narozen 4. července, vypráví Návrat domů velice poutavým způsobem, dává důraz na emoce, na plasticitu a realističnost postav, kterou ovšem podává krásně filmovým způsobem a nesklouzává tak k nudným pasážím, jež jsou pro podobné příběhy typické. Skvělí herci, sugestivně upřímný scénář a ikonický písničkový soundtrack. Nový Hollywood mě zase jednou potěšil. 8,5/10 ()
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 24.7.1988 - réžia českého znenia (ČST Praha) = OLGA WALLÓ (30.5.2009) Namiesto toho aby ČT tento film odvysielala s pôvodným dabingom v primetime pre všetkých divákov, šupla ho do predpolnočného času s titulkami na ČT 2, pre zopár antidabingových "intelektuálov". Ale ja nie som koncesionár ČT, tak "ať"... (16.9.2009) ()
Výborné ve všech směrech. Největších plusem filmu je dobová hudba, která vytváří jedinečnou atmosféru i té nejobyčejnější interiérové konverzačky. Americký Vietnam má pro mě nového vítěze; a může se to obejít i bez války. 100% ()
Slova jsou docela zbytečná.Přesně takhle je válka ve Vietnamu nejsilnější.Když není vůbec ukázána a vidíme jen její důsledky.Návrat domů je mnohem lepší než podobně laděný film Narozen 4. července,působivější a hlavně dojemnější.Jon Voight i Jane Fonda nehrají,ale jsou.A Lukova závěrečná řeč ke studentům patří k těm nejpůsobivějším filmovým scénám,jaké jsem viděl.Žádný patos,klišé,jen a pouze pravda.Velký zážitek. 90 % ()
Protivojnový žáner je môj obľúbený už od útlej puberty, v literatúre aj filme. Ale pri žiadnom jeho zástupcovi (a to vrátane tých literárnych, prosím pekne) som tú mrchu vojnu neznenávidel viac, než tu. Do Vietnamu pritom iba nakukneme, bojisko nenavštívime. Stačí vidieť dôsledky. Ten rozvrat je tu priam fyzicky prítomný a objatia toľko najvrúcnejšie, koľko sú najtragickejšie konce nevyhnutnejšie. Usmieval som sa obarený a potešený opravdivosťou ich vzťahu a v krku ma dusila hrča o veľkosti zovretej päste. (videné 3x po sebe behom možno ani nie dvoch týždňov... a komentár píšem po vyše roku... pretože to chcelo kurva dlhý čas spracovať... také niečo sa mi dlho nestalo... ak vôbec niekedy) [100%] ()
Vietnam jinak. Místo kousavého burácení M16 uprostřed krví a potem zbrocené džungle – těžká depresivní deka dopadnuvší na pár „mladých a poznamenaných“. Zprvu silní a odhodlaní zde postupně čelí nepříjemnému vlasteneckému vystřízlivění, které se pomalu mění v traumatickou podpásovku, která nepřestává bolet. Válka je tu těžkou a rezavou koulí na noze, která o sobě dává permanentně vědět i pod nánosem relativně bezpečné civilní každodennosti. I v takové době však osud dokáže propašovat do života frustrovaných lidských bytostí nečekanou a intenzivní dávku vzájemného citu a porozumění… Tleskám Halu Ashbymu a zejména hercům, kteří (namísto líbivého předvádění) skutečně hrají. A ten !soundtrack! – ne nadarmo se říká oldies but goldies. ()
"Dnes jsem tu nastoupila jako dobrovolnice.." - " Skvělý !! Kdybych neměl připoutaný ruce, tleskal bych.." ()
Herecky skvelo zahrané, ale ako celok to trochu škrípe a dostáva vás do situácií, keď sa kradmo pozriete na hodinky. To síce nieje veľmi dobrá vizitka tohto filmu, ale predsa si vašu pozornosť zaslúži. ()