Nejmladší z rodu Hamrů

K tomuto seriálu mám osobní vztah, protože jsem zemědělec rodem i původním povoláním. Kdyby nebyl situován do pohraničí a neměl tak optimistický konec, řekla bych že se pan Dietl s naší rodinou znal. Uvádím to proto, že příběh byl napsán se znalostí lidských osudů, doby i prostředí, v němž se odehrával. Važme si ho, protože podobný už nebude nikdy natočen o pokračování nemluvě, protože zemědělský stav udělal po roce 1989 krok zpět. Není o kom točit, protože těch pár prosperujících farmářů a chovatelů koz nikoho nezajímá, jedině snad reality show „Farmář hledá ženu“. Škoda jen, že je černobílý a televize ho nevysílá. Ještě mi napadá nikdy nezodpovězená otázka, která byla v souvislosti s tímto seriálem nejčastěji kladena panu Dietlovi - „Čí je to dítě?“ (13.08.2011)

První spolupráce Evži Sokolovského a Jardy Dietla! Máma Hamrová, dominantní hlava rodiny, zavelí a jede se konfiskovat do pohraničí. Zde jsme svědky toho, jak to s národem myslí dobře jenom komunisti a jak k nim má nejmladší Hamr blíž a blíž. Ostatní politické strany jen politikaří, pánbíčkáři jsou pokrytečtí, sedláci keťasí a hospoda je plná kritických řečí. Obhajoba kolektivizace, družstev je vystavěna na jeho úhlu pohledu a opozici matky (velké dílo pro všechny X moje!). Oproti dřívějším budovatelským dílům je zde snaha o zobrazení kolektivizace jako komplikovaného procesu, který přináší i sporné momenty (např. plačící matka lehající si do cesty traktoru při rozorávání mezí). Když se Honzík stane předsedou JZD a zadaří se mu, vyslouží si na konci šestého dílu několikaminutový potlesk. Družstvo je pro něj vždy na prvním místě, i osobní život jde stranou a ani na ženění není čas. Ale do strany konečně vstoupí! I VŠ dokončí (promoce – opět obří potlesk) a pak se konečně poprvé ožení. Nové výzvy, pořád „pařez“, ale paní Věra mu uteče zpátky do Prahy. Rok 1968 je „překryt“ smrtí matky, ale díla minulého se i přes „agitaci chrapounů“ nezříká („být s velkou myšlenkou v časech dobrých i zlých“). Nakonec návrat femme fatale Marie a otevřený, už normalizační, happy end. Tento seriál vnímám jako mnohem „nebezpečnější“ než pozdější normalizační díla, protože je poměrně sofistikovaně vystavěný a propaganda zde není často explicitní (i v některých komentářích kolem se můžete dočíst, že jej uživatelé nepovažují za agitku). Přerod Hamra v komunistu se jeví jako organický proces, jako nevyhnutelný dějinný vývoj a černobílá kamera nám dodává na pocitu, že sledujeme objektivní historický film. Diváci bez hlubších historických znalostí ho tak skutečně mohou brát a na jeho základě si utvářet mylné obrazy o tehdejší době a událostech. (01.05.2020)

Tomuto hovorím kronika tridsaťročného vývoja nášho poľnohospodárstva. Jaroslav Dietl to vykreslil veľmi presne, aj čo sa týka časových horizontov. O hereckých výkonoch je tu škoda sa rozpisovať, boli výborné. Hlavne Libuše Havelková pre mňa navždy ostane maminkou Hamrovou. Celkovo je to seriál, ktorý chytí každého citlivého diváka za srdce. (21.12.2008)

Tomuto seriálu sa akurát hodí tá jedna pekná červená hviezda. V súčasnosti to funguje ako komédia, ale za komančov to bola pre mnohých skutočná dráma. Výprava pôsobí ako lacná inscenácia, ale dejovo to chce byť epické dielo s presahom 30 rokov. Zábavné bolo sledovať, ako do izby v chajde počas 11 dielov pribúda elektrina, sporák, rádio, kachličky, tapety, nové dvere, lavica, kuchynská linka ....... A tie cifry, čo tam lietajú, čo koľko stálo, kto koľko zarobí....... hotová wikipedia. Silná manipulácia, propaganda a Dietlov najhorší seriál. Ani "Žena za pultom" sa "nechytá". (20.03.2012)

Prostě to tak bylo. A mimochodem, alespoň bylo nějaký naše zemědělství. Teď máme prd a vořech. Jinak seriál je na svou dobu velmi dobře zpracovaný. Jen ty padesátý léta byly pro sedláky mnohem tvrdší ,než tady popisujou, kdo nechtěl do JZD vstoupit končil v dolech, děda by mohl vyprávět (20.01.2013)