Nejmladší z rodu Hamrů

Opravdu jsem to dokoukal. Ne, že by mě to tak bavilo, ale moc mě zajímalo, co si tvůrci ještě dokáží navymýšlet za lži. Vzorový ideologický normalizační seriál, vylhaný od A do Z. Předseda jako správná máma trpělivě čeká až neposlušným dětem (sedlákům) dojde, že jediný způsob jak se mít dobře je vstoupit do družstva a ovšem s možností kdykoli svobodně vystoupit, ha haa haaa. Satoranský to je bůh v komunistické podobě, klíčové je, aby se všichni měli dobře a předseda pro to obětuje vše. Scény z druhé štace, kdy ho řidiči traktorů posílají v hospodě ke všem čertům a okresní tajemník jde pomalu proti němu, ačkoliv ho tam hodil, mi připadají jako parodie. Bylo by zajímavé vědět, co Dietl cítil při psaní téhle sračky. Chvílemi jsem měl pocit, že komunističtí funkcionáři vůbec nepochopili, že je Dietl opravdu paroduje. Scény stalinistické sebekritiky jsou také super. obecně bych hrozně rád věděl co v době natáčení v sobě nosili hlavní protagonisté, Satoranský i Šulcová byli velmi mladí, copak asi o kolektivizaci doopravdy věděli? V každém případě jako narativní svědectví komunistických lží je to super, jinak opravdu odpad. (25.01.2014)

Kolektivizace vítězí. Scéna, kdy Honzík mrštil šutrem na agitátory v autě, měla grády, ale nakonec se vše vyřešilo na padesátá léta až moc hladce. Osmašedesátý Honzík odmával jediným trefným projevem a bylo po remcání. Pobavila scéna s fermetrákem, po kterém sáhnul i postarší studentík Hamr. Ale jinak se tam toho moc neděje, hlavně poslední díly zbytečně přetékají nostalgií, Havelkové až stříká z uší. (28.07.2011)

Asi by mně zavřeli, být mladým Hamrem. Za matkovraždu! (16.02.2012)

Když jsem se chystal zhlédnout tento seriál, říkal jsem si, že k tomu přistoupím jako k takové kuriozitě a trochu se pokochám historií jezeďáctví, neboť kolem toho se i za časů mého dětství na vesnici vše odehrávalo. Musím přiznat, že seriál je velice koukatelný, osudy Honzy Hamra, jenž je zde vylíčen jako manažer, ke kterému by si Baťa mohl chodit pro začátečnické lekce, mě zajímaly a vždy jsem se těšil na další díl. Co si u seriálu přát více? Trochu mě zklamalo, že téměř chyběly nějaké záběry z terénu. Když už se tak opěvuje modernizace a velké projekty, tak by člověk docela uvítal, kdyby v takovém seriálu viděl nějakou tu zemědělskou techniku v praxi i nějaký ten moderní kravín, vepřín či drůbežárnu. Jak už je u seriálů režírovaných Evženem Sokolovským zvykem, to hlavní se odehrává na schůzích, poradách a v dialozích. Nutno říci, že každá věta v seriálu dost šustí papírem a je plná sebechvály všech předsedů, tajemníků a sebeobdivu za oběti, jež předsedové a jejich kolegové z porad museli přinášet, aby se jim ti soukromí sedláci nesmáli (než je také přesvědčili). Mimochodem, u všech těch námitek soukromých sedláků musel člověk souhlasně pokyvovat hlavou, ač byly napsány za účelem zcela opačným :-) Každopádně, tohoto seriálu není třeba se bát. Pokud se dokážete pousmát nad věcmi, které jsem výše uvedl, mohu garantovat, že se podíváte rádi a budete spokojení. (09.02.2021)

Není to rozhodně odpad filmografie, ale chce to notnou dávku otrlosti shlédnout to celé až do konce. ..tak Honzíku, gratuluju ke vstupu do strany! (14.12.2010)

Koukal jsem, koukal - a věřil téměř všemu. Zlaté dětství. (05.07.2011)

Černobílá pohádka na historické téma, která splnila zadání. Chytrý Honza dojde svému štěstí a po cestě pomůže všem dobrým lidem. Nejlepší je nakonec maminka, která hýbe celou rodinou, pak prý, že otec hlava rodiny. (02.08.2017)

Mezi propagandistickými seriály měl Nejmladší z rodu Hamrů pověst populárního díla, což mne oproti negativní pověsti ostatních počinů tohoto typu překvapilo a rozhodl jsem se s ním seznámit. Úvodní tóny Zdeňka Lišky svou poetičností téměř evokují Nina Rotu a lákají k příjemnému uměleckému zážitku, aby se následně začal odehrávat jakýsi podivný sitcom. I na Dietlovy poměry mimořádně legrační dialogy, Sokolovského znuděně minimalistická režie, chudá výprava (proč pražské studio v roce 1975 ještě točilo černobíle?!) a značně povrchní herectví se v prvních dvou dílech potkávají s idylickým líčením poválečného osidlování pohraničí jako nějaké selské obdoby squattingu. Odkud ta popularita, říká si současný divák… A ejhle, ve třetím díle již nám Honzík Hamr vyrostl do dobového ideálu křehké maskulinity, Jaroslava Satoranského, nesmělého hrdiny, který si uměl získat srdce diváků, ač k náročným historickým úkolům ústřední postavy jeho unyle naivní projev příliš nesedí. Jiné vysvětlení ale opravdu najít nelze, protože od třetí do sedmé epizody sledujeme postupnou kolektivizaci zemědělství v nápadně idealizovaném podání se spoustu (převážně nechtěně) vtipných hlášek a situací. Navzdory vší obludnosti je ale docela napínavá zábava, jak to v Bernarticích dopadne. Horší je to v posledních čtyřech dílech, které se soustředí hlavně na Hamrovy životní trable (studium na VŠ, manželství s příšernou měšťáckou paničkou v dokonale nedůvěryhodném podání Reginy Rázlové, náročné pracovní úkoly), protože seriál naprosto zapadne do šedi dobové produkce a kýčovité pseudomoudrosti. Zřejmě jediní herci, kteří opravdu předvádí něco zajímavého, jsou expresivní Jiří Vala v tragické roli partyzána frustrovaného z nešťastné lásky a živelně ironický Václav Lohniský coby extrémně oportunistický kulak. Největší perlou seriálu je ovšem výkon Libuše Havelkové v roli sice obětavé a laskavé, ale zároveň vysoce dominantní matky Hamrové, neboť úplně nadpozemsky přehrává, čímž své postavě dodává až hororové rysy, kterých nedosáhla ani v pozdějším obskurním sci-fi Babičky dobíjejte přesně. Stejně jako třeba Bočanův film Plavení hříbat je seriál pozoruhodný svým sentimentálním pojetím venkova (paradoxně navazujícím na ruralistické tradice) s dost výraznou skepsí k městu a lidem (hlavně ženám) z něj, akorát bez soukromého vlastnictví půdy. (30.08.2022)

Seriál se nám snažil namluvit, jak to tehdejší soudruzi všechno skvěle zvládali, avšak dnešní lidé už vědí, že ve skutečnosti byl pravý opak pravdou, a ačkoliv myšlenka komunismu (stejně tak jako ostatních vládnoucích struktur) jako taková není pouze a jen špatná, jeho uskutečňování bylo naprosto mimo mísu, jemně řečeno. Taktéž historie poválečného osidlování je pro dnešní diváky zajímavým pohledem do minulosti českého národa. Za herecké výkony, informativní charakter z dějin našeho národa a nepolitickou linku příběhu dávám plný počet, ubírám jeden bod za tu politicky-propagační. (18.02.2010)

Strašidelné... (05.02.2013)

Padesátá léta byla opravdu super, založili jsme družstvo a všichni byli šťastní. V šedesátých se to všechno málem pokazilo, ale naštěstí uvědomělí soudruzi nepovolili ze svých ideálů. A nakonec jsme mohli plni nadšení ruku v ruce kráčet vstříc normalizaci...Ach! (13.11.2011)

Těžko se hodností dílo zatížené dobovou ideologií, těžko se odděluje filmové řemeslo od obsahu. Odporná agitka oslavující nástup kolektivizace zemědělství, navíc blbá a naivní. Kdyby to vzniklo v padesátých letech, tak by to člověk ještě pochopil, lidi byli z války unavení a uvěřili snadno slibům lepších zítřků pod vedením strany, ale snažit se oblbnout diváky touhle slátaninou v sedmdesátkách, to chtělo hodně drzosti. Abych navázal na svou první větu - když to člověk srovná se stejnou ideologickou obludností v podobě seriálu "30 případů majora Zemana", tak to prohrává i řemeslně a herecky. Bod za skvělou Havelkovou, její postava staré Hamrové je tak odpudivá, že jsem si ve skrytu duše přál, aby ji v některém díle přejel nějaký ožralý družstevník traktorem. (08.08.2022)

Dietl bych prostě borec. Narodit se v emérice tak se na jeho seriály kouká celý svět. A ne že ne. (22.06.2010)

Když si na to vzpomenu....bylo mi tenkrát 15...chce se mi ....... (09.04.2011)

Rozrušená země z pera Jaroslava Dietla. Slabou stránkou seriálu z venkova je výprava, po dvorcích nepobíhá drobné zvířectvo, ve světničkách se, kromě dialogů, nic neděje. Scénářem naopak prolínají uvěřitelná a silná lidská dramata v podání skvělých herců. Nepříjemně je naruší v další Dietlově tvorbě již tradiční postava hodného a mocného komunistického funkcionáře, který vlídně, leč rázně pomůže, když je třeba. Naučil jsem se tyto nepravděpodobné a době poplatné postavy odfiltrovat a bez nich si seriály i po letech užiju. Narozdíl od současné seriálové tvorby, kde po podobné čistce prakticky nic nezbyde. (31.01.2012)

napriek záľube v česko(slovenských) seriáloch, napriek Dietlovi, napriek obsadeniu..toto ma akosi nechalo ľahostajným.. (19.01.2014)

Malého Honzíka Hamra Hrál Martin Velda, dospělého již Jaroslav Satoranský. Je to seriál, který popravdě ukazuje, jak se zakládal JZD u nás. (10.08.2014)

No něco mezi jednou a dvěma hvězdičkami, ale když to porovnám s nedávno dokoukaným Velitelem, tak jen jedna hvězdička. Od nějakého komunistického opakování jsem to neviděl, tenkrát se mi to zdálo dobré, jak tam mladej Hamr bojoval za družstvo :-). Česká Televize to nikdy neopakovala, dobře věděla proč :-). Naprosto tragická kvalita obrazu, když už to točil Evžen Sokolovský, tak komanči mohli přitlačit a nějakou korunku na lepší materiál dát....Točili se i jiné věci v 70.letech a kvalita obrazu byla lepší. To že tam moc neseděl věk herců, to by se možná dalo omluvit. Napřed mladý Hamr, potom Satoranský, ale bratři zůstali stejní. Starý předseda družstva v podání Peška, vypadal ve 45. roce po právu tak na 70, a hle, on tu byl ještě v 70.letech kde slavil 70 .let. Stárla akorát Havelková. Ta napřed lehala pod traktory a nakonec byla největší družstevnice....Některé scény byly naprosto tragické, častušky mládežníků a boje za družstvo ve vedlejších vesnicích, každý díl představoval zhruba 4 - 5 let, většinou se tam ale odehrálo jen pár epizod a hned jsme byly o 5 let dál. Strudium na vysoké škole, všichni dostudovali a měli práci, jen spolužáci mladýho Hamra čekali, až znova dosedne někde v nějaké díře do křesla předsedy a zaměstná je. Jeho družstvo prosperovalo tak, že se měli líp než v Praze..To teoreticky za komunistů mohla být pravda...V 68 všichni chtěli podnikat v družstvu, zakládat přidružené výroby, jen Honza Hamr ne a v seriálu měl pravdu. V tom ho vyvedli z omylu ještě komunisté v 80.letech s přidruženou výrobou, ale JZD Slušovice....Tady to končilo ale už v tuhém normalizačním roce 1974. Na Dietla málo prokreslené charaktery postav, jen dobrá Liškova hudba . Také když Honza Hamr šel do kulturáku na oslavu Peškových narozenin, ty se tam nekonaly, ale hrála tam nějaká undegroundová rocková kapekla, ta byla fakt dobrá :-) A Honza Hamr ji ještě pochváli. To bylo od komunistů odvážné, většina dokreslující hudby v seriálech a filmech, byl naprostý odpad. Pro přiklad S tebou mě baví svět a parodie na rockovou kapelu, všichni básnící apod. (18.08.2022)

Honziku, přijela mi bulharská delegace a já jsem zjistil, že jim nemám co ukázat ........... Hvězdičky za výborný výkon Libuše Havelkové. Jinak se mi víc líbil další z rodu Hamrů - MC Hammer a jeho píseň o kolektivizaci zemědělství - U Can´t Touch this ( Hammer Time ) ........ :-) (31.10.2011)

Jedenáctidílný seriál z pohraničí mapuje třicetiletý vývoj české vsi po druhé světové válce.Mezi roky 1945-1974 sleduje především životní cestu rodiny Hamrů.Na nejmladšího z nich ,Honzíka připadne záhy starost o všechny peníze..Chystá se pro něj zodpovědnost a nová úloha,,,, ** (22.11.2011)