Paříži, miluji Tě

Mozaika příběhů o Paříži, o lidech a o lidech v Paříži. Některé příběhy mě oslovily, některé šly mimo mě a některé jsem úplně nepochopila, ale celkový dojem je příjemný, asi jako když se sami procházíte městem za slunečného sobotního odpoledne. K postavám si nestihnete vytvořit žádný vztah, jejich tváře i osudy vás jen minou, ale není přece nutné se pokaždé vázat. A někdy je krátké setkání lepší než dlouhý vztah, dává prostor naději, že to s tím druhým dobře dopadne. Maminka, co musí opouštět své dítě, aby ho uživila, si najde lepší práci, Francouz a muslimka překonají kulturní bariéry a slepý chlapec si vezme Natalii Portman a budou šťastní až do smrti. Díky takovému filmu tomu můžete aspoň chvíli věřit. (18.04.2011)

Snůšku nesourodých pařížských příběhů hodnotím s odstupem, a možná právě proto dávám hvězd pět. Ano, některé příběhy by potřebovaly více času, některé s ním jen plýtvají. Díky mimům, Portman, Woodovi, že se u nás stavili. (05.02.2012)

Dvě pěkné povídky (Chadha a Tykwer), zbytek výrazně slabší, čímž říkám to samé co ostatní evidentně. (30.06.2013)

...aneb nějakou pointu aby člověk pohledal nebo si ju domyslel. Velká nuda narvaná velkým množstvím známejch jmen... ale opět jsem se přesvědčil, že to není záruka kvality. Ani ti Coeni nepobavili, jak bych čekal. A ironicky dodávám, že hned na začátku mě napadly tři věci: že se tam najde minimálně jeden příběh o muslimech (nebyl to muslim, ale muslimka), jeden o turistech (těch tam bylo dokonce víc) a jeden o teplouších (tak náznak tam byl, že). Rozhodně mě ale zklamalo to, že v dnešní době asi tvůrci chtěj být jenom něčím zajímaví, ale nikdo jim neřekne, že tohle nebylo zajímavý. Prostě jak kdyby jim nikdo neměl odvahu říct: tohle vidět nechceme. Ale já to teda říkám. Jediny, co mě pobavilo, byl trochu ten příběh s mimem a pak z některejch příběhů jenom pár suchejch pasáží. Šlus. Téměř odpad! (21.05.2016)

😶 (08.06.2023)

Některé povídky sou vyloženě nudné, ale některé jsou vážně výborné (Coeni, upíři, slepý hoch + Natalie Portman a další) a dohromady jsou rozházeny celkem rovnoměrně, takže se člověk chvíli nudí a jindy se "chytí". Ale nebýt takové armády hvězdých tváří před a za kamerou asi bych o tenhle snímek ani nezavadil. (14.03.2009)

Snad bude pro me Pariz takova jako v tomto filmu :-) (20.09.2009)

S jedinou světlou vyjímkou, příjemně jiskřící příběh krásné muslimky a prostě pařížana, byla celá první půlka filmu hodně unylá a dle mého postrádala jakousi kontinuitu, přestože to u povídkového filmu není asi to nejpodstatnější. To vše až do příchodu Cuarona, který mě společně s Nickem Noltem hodně potěšil. Poté, jakoby zázrakem uspořádané do 2.půlky, mě všechny povídky zaujaly a vtáhly. Nejvíce se to asi povedlo zmíněnému Cuaronovi, samozřejmě Tykwerovi (Natalie mu teda hodně pomohla), který mi připadal jakoby si točil mini pokračování Loly, a ještě Payneovi a jeho ukázkově franglicky mluvící pošťačce. Jak napsal KarelR, tohle byly ty vynikající, ale ještě tam byl jeden, který stál ještě víš. Příběh Olivera Schmitze mě zasáhl suverénně nejsilněji a zároveň symbolizoval nejkratší a nejfatálnější vzplanutí lásky celého filmu. (08.01.2010)

Čtyři hvězdičky ze čtyř důvodů: Coens + Coixet + Tykwer + Payne. Ať už ty "vaše" povídky budou jakékoliv, už jen pro těch pár výjimečných to stojí za to. Po celou dobu z filmu čiší, že je dělaný s láskou - s láskou k Paříži, k filmu i k životu a proto ty méně povedené povídky jsem Paris, je t'aime s klidem v srdci odpustila. 3.6.2007 (03.06.2007)

Kouzelné... (16.07.2008)

Těžko se hodnotí film o osmnácti kraťoučkých povídkách a hodnotit je všechny nechci, to udělali jiní přede mnou. Přesto ale dám pět hvězdiček za celkový nápad, za odvážnost svést dohromady osmnáct naprosto odlišných tvůrců a nesnažit se, aby všichni zapadali do jedné škatulky, nebo aby povídky měly něco společného. Každý z režisérů přichází se svojí naprosto originální (někde více, někde méně) vizí Paříže, města, které nenechá nikoho chladným. Pro mě nejlepší byly povídky Tuileries bratrů Coenů, kteří představili pařížské metro a pařížské obyvatele s humorem a jemnou poetikou sobě vlastní (a Stevem Buscemim); Quartier de la Madeleine Vincenza Nataliho, který se absolutně vymykal svojí hororově komediální a nádherně stylizovanou povídkou s Elijah Woodem; Pére-Lachaise Wese Cravena, který přináší vtipně laděnou vztahovku se skvělým Rufusem Sewellem a Oscarem Wildem alias Alexanderem Paynem - Wes tady natočil možná svůj nejlepší kus a povídka Fauborg Saint-Denis Toma Tykwera, který se k Paříži postavil svým specifickým audiovizuálně orgastickým stylem známým z Loly. (05.12.2008)

Maximálně (*****) hodnotím hned 6 kraťasů (4.Coenovi, 5.Salles, 7.Coixet, 9.Chomet, 14.Natali, 16.Tykwer), tedy celou třetinu(!). To jen pro představu, jak asi se mi líbily ty další. A přestože jsem tu našel i podprůměrné kousky (za všechny: 6.Doyle), tak by mi nevadilo se na všechny podívat znovu. Dohromady totiž přímo sálají atmosférou! ....................................[62 hvězdiček celkem / 18 kraťasů = 3,4444 hvězdičky (zaokrouhleno nahoru)] (14.03.2009)

No tak vám nevím. Povídek je tu tři řitě, ale že by nějaká stála opravdu za to se říct nedá. Je jich zkrátka moc, většina nemá žádnou hloubku a některé jsou strašlivě krátké a divné. Už po první hodině jsem se netrpělivě díval na hodinky a to je už sakra špatné. (14.06.2009)

Povídka s Elijah Woodem mě opravdu zastihla docela nepřipraveného. Průměrné hodnocení povídek je na tři hvězdičky, některé byly vyloženě pěkné, některé byly naprosto vo hovně. (16.09.2009)

Láska na mnohé variácie....to je Paríž. A o to je aj tento poviedkový film. Poviedky sú plné nehy, lásky, vtipu majú svoje okúzlujúce čaro a romantiku ....teda aspoň väčšina z nich...nájdu sa tu aj také ktorých príbeh je nie celkom okúzlujúci...ale výsledný dojem, ten je ...ako by som to ...proste Paříži, miluji tě. (05.11.2009)

Nejdojemnější a nejpůsobivější je ta s tím černochem, hlavně konec. Nejvtipnější a také dojemná s Portmankou a nejoriginálnější asi s Eliahem Woodem. Pak se to trochu slejvá dohromady, hlavně když se opakují nosná témata zkoušení rolí. Mám ráda Paříž, ale nemám ráda Francouzem. Doufám, že vznikne i Praho, miluji tě... (26.11.2010)

Série osmnácti krátkých (5-10 minutových) příběhů propojených místem, kde se všechny odehrávají, kouzelným městem Paříží. Každý z režisérů vidí Paříž jinak, a svůj styl vkládá i do svého příběhu. Zaujaly mě: Tuileres (bratři Coenovi) - příběh se odehrává na zastávce metra Tuileres, turista v podání Steve Buscemiho a mladý zamilovaný pár, ačkoli Buscemi nepronese jediné slovo, stejně je perfektní. Tour Eiffel (Sylvian Chomet) - Seznámení dvou mimů pod Eiffelovou věží, vtipné, i když smutné. Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer) - láska mladé dívky a slepého chlapce vložena do emočního videoklipu Toma Tykwera, vrcholná část filmu. 14e arrondissement (Alexander Payne) - Vyprávění americké pošťačky o dovolené v Paříží... Přes plejádu hereckých hvězd zde exceluje jediná, samotná Paříž. Žádné jiné město nemá takovou atmosféru, a když vidíte svá oblíbená místa, srdce se jen chvěje ... (12.05.2008)

Dvě zhlédnutí v kině, dva stejné zážitky. Plno povídek. Některé zajímavější, některé geniální, jiné jsou ovšem braky. 01-Montmartre a mdloby; zosobněná nicota, která si zřejmě na něco hraje. Ve mě nezanechala ni ten pověstný prd (2*) / 02-Arabka v nenázích; Asi nejhorší věc, trapná first-sight, nabízí se pocit, že takhle neplodný bude celý film, přičemž se mi chtělo odejít (1*) / 03-Spřízněné duše?; Mě tedy ničím nezaujala. Taková beztvará. Jakoby se nechystalo jakékoli zvednutí. Sice je to asi dobrý nápad, založit krátkometráž na nejistotě, domněnce a vtíravém pocitu, ale po téhle části jsem měl na jazyku slova: "A co jako?" (2*) / 04-Metro; Úsměvné až vtipné, výstižné a lehké. Steve jako atrakce v metru s frázovníkem :-) (3*) / 05-Ukolébavka; Bezvadný výkon, arabská dívka uspávajíí své a cizí dítě (4*) / 06-Holička z dálného východu; Pro mě naprosto bezvadný trip - smysl to zřejmě nemá a v celku se to krásně vyjímá a havně sleduje (5*) / 07-Leukémie s manželkou či naopak; Jedno velké klišé, kdyby jen v závěru... Několikrát ohraná písnička, nic převratného (3*) / 08-Kauboj; Zase jedna cituplná, duchaplná, kdo ví čeho ještě plná duchařská báhorka (2*) / 09-Tour Eiffel: Dokonalé, a to by mohlo stačit. "Pusťte mě ven, jsou jako zvěř!" ...ti mimové.. naprosto úžasné (5*) / 10-Malé dítě v kočárku; Cuarónova pointovka, úsměvné, pravdivé (4*) / 11-Fetna herečka; Tak, a rád bych věděl o čem to vlastně bylo (2*) / 12-Mrtvý imigrant; Jedna ze sekvencí, v jejmž hodnocení jsem se s málokým shodl, přišla skvělá (4*) / 13-Sexuálně vyprahlí manželé; Velmi roztomilá ukázka akci (ne)postrádajícího mnželství (5*) / 14-Upíři; Perfektní zpestření. Tak kýčovitě milé, že nejde jinak, než hodnotit maximem (5*) / 15-Oscar Wilde; Nenáročný oddych po předchozí facce snad usínajícímu divákovi. Nic moc (2,5*) / 16-Slepec; Grandiózní videoklip, pompézní scénář, ultimativní režie (5*) 17-Rozvod; Končící manželský stav, lehký humor a ironie obou rozvádějících se lidí je střídán skrývanými trpkými pocity jednoho končícího vztahu. Pro mě osobně velice silná povídka (4*) 18-Turistka; Vynikající pohled uvědomění, které se skrývá v každém z nás, dokonce i v některých Američanech, kteří milují Paříž. A Paříž miluje je (5*) // (4*) (11.07.2008)

Série na sobě nezávislých příběhů, z nichž nezanedbatelný počet jsem opravdu moc nepobrala... (06.02.2009)

Místy neskutečně nudné, kvalitou velmi kolísavé. Na jednotlivé příběhy bych se radši podival samostatně. Nerozumím potřebě tohle nasekat za sebe jako dvouhodinový film. Díky geniální části od Toma Tykwera těch 120minut nakonec nelituju. (16.08.2009)